Největší letecká záhada historie: Za kontroly tašek vděčíme jedinému neobjasněnému únosu

Dodnes jde o jediný neobjasněný případ únosu letadla v historii USA. Muže od onoho dne nikdy nikdo neviděl, díky incidentu se na letištích objevily bezpečnostní rámy a kontrola zavazadel. Do ono osudného dne cestující odbavení tak, jak ho vidíme dnes, neznali.

Cooper měl okolo pětačtyřiceti let a byl vysoký zhruba 1,8 m. Měl na sobě černý kabát, mokasíny, tmavý oblek, košili s bílým límečkem, černou kravatu a na očích černé sluneční brýle.

Krátce po startu si zavolal palubní personál a předal letušce Florence Schaffnerové na papíru napsaný vzkaz: "Slečno, v kufříku mám bombu. Chci, abyste seděla vedle mě. Toto je únos."

Letuška byla pohledná a zvykla si, že jí muži dávají svá telefonní čísla, lísteček proto automaticky dala do kapsy. Cooper jí ale vyzval, aby se na něj podívala. Vzkaz si proto ihned přečetla, ale nevěřila mu.

Cooper proto otevřel kufřík, který obsahoval změť drátů a červené válečky, které vypadaly jako výbušnina. Letuška byla v šoku. Cooper jí ale klidným hlasem sdělil své požadavky. Požadoval 200 tisíc dolarů v hotovosti, čtyři padáky, a poté, co letadlo přistane v Seattlu, mělo doplnit palivo a odletět do Mexika.

Letuška předala vzkaz do pilotní kabiny a kapitán letadla William Scott jej tlumočil řídící věži, ta pro změnu FBI. Úřady se rozhodly, že výkupné vyplatí, zapsaly si ale čísla všech 10 000 bankovek a vyfotografovali si je.

Co bude dál nikdo nevěděl. Vyšetřovatelé nevěděli, jestli na palubě nemá komplice, nebyli si ani jisti, k čemu padáky potřebuje. Vyskočit z dopravního letadla a přežít totiž bylo považováno za nemožné.

Cooper byl po celou dobu letu do Seattlu klidný a nikdo netušil, že sedí v letadle, které bylo uneseno. Podle letušky byl milý a ohleduplný, požadoval nejen propuštění všech cestujících po přistání, ale také, aby posádce letadla donesli jídlo. Nakonec na ranveji opustilo stroj 36 pasažérů a dvě letušky. 

Na palubě zůstali jen pilot Scott, letuška Tina Mucklow, druhý pilot Bob Rataczak a technik H. E. Anderson. Nově přibyli 4 padáky, které vyšetřovatelé sehnali v nedaleké letecké školy, a 200 tisíc dolarů v hotovosti.

Po doplnění paliva letadlo odstartovalo a piloti zjistili, že únosce není žádný laik. Požadoval, aby pilot letěl do Mexico City při rychlosti 320 km/h ve výšce 3000 m s vysunutým podvozkem, s klapkami pod úhlem 15°, s nenatlakovanou kabinou a otevřenými dveřmi.

Pilotům došlo, že se pravděpodobně pokusí vyskočit. Jako jedni z mála ale věděli, že dveře se u tohoto typu letadla daly za letu otevřít, což únosci sdělili a ten z tohoto požadavku slevil. Vyšetřovatelé si naopak uvědomili, že ve skákání padákem se únosce nevyzná, jinak by si všimnul, že některé padáky mají nefunkční záložní padák.

Cooper ale čtyři padáky nepotřeboval. Dodnes nikdo neví, proč je chtěl, pravděpodobně se pokusil zmást vyšetřovatele počtem kompliců, jisté ale je, že některé z nich rozřezal a lana použil, aby si je přivázal k tělu. Pravděpodobně k sobě chtěl přivázat kufřík s penězi, jistě to ale nikdo neví. 

Poslední, kdo viděl tajemného muže naživu, byla letuška. Ve chvíli, kdy začal lana vázat, ji poslal do pilotní kabiny a přikázal jí, aby nevycházela.  O chvíli později si pilot všiml, že se Cooper pokouší otevřít zadní dveře. Pomocí interkomu se ho zeptal, jestli mu může nějak pomoci, Cooper ale odvětil, že ne. Poté došlo ke změně tlaku v letadle a Cooper byl pryč.

Když letadlo přistálo v nevadském Renu, kde potřebovalo doplnit palivo, vtrhli dovnitř agenti, avšak bezvýsledně. Nenašli ho. Podle FBI vyskočil ve 20:13 nad jihozápadní části státu Washington. Od té doby ho nikdy nikdo neviděl.

Úřady okamžitě rozjely obrovské pátrání, pročesávaly lesy, nad kterými pravděpodobně seskočil, blízká města, ale nenašly jedinou stopu. Z letadla zmizely všechny padáky i kufříky, jméno bylo pravděpodobně falešné a nalezené stopy DNA mohly, ale nemusely patřit únosci. Jediné, co měla policie v rukou, byla kresba znázorňující jeho podobu, vytvořena na základě výpovědi svědků.

Do pátrání se zapojila i armáda, ale také bezvýsledně. Coopera už nikdy nikdo nespatřil a případ pomalu upadal v zapomnění, až do roku 1978, kdy lovec objevil v lese štítek s instrukcemi pro spuštění zadního schodiště Boeingu 727. Bezpochyby patřilo unesenému letadlu, což opět rozvířilo spekulace o tom, kam se Cooper poděl.

Podle expertů na seskok padákem nemohl přežít. Venku byla tma, okolí dopadu nebylo osvětlené, a nebylo vidět jediný záchytný bod. Cooper tak nemohl ani zdaleka tušit, kam vlastně přistane a kdy. Mělo se za to, že zemřel.

Až do roku 1980. 10. února nalezl během pikniku se svou rodinou tehdy osmiletý Brian Ingram 5 880 dolarů ve dvacetidolarových bankovkách obtočených gumičkou.Sériová čísla odpovídala bankovkám z únosu. podivné bylo, že v některých balíčcích pár dolarů chybělo. Pokud by gumička praskla, vítr by je rozfoukal u sebe, ona ale na balíčcích držela nabízí se vysvětlení, že je někdo vyjmul ručně. 

Pokud to byl Cooper nebo kdokoliv jiný, proč by si ale neodnesl rovnou celý balíček? Tato a podobné nesrovnalosti podnítili řadu konspiračních teorií a dodnes nikdo neví, kde se peníze na onom místě vzaly. Někteří odborníci tvrdí, že připluly po vodě, jiní se domnívají, že peníze dorazily na místo objevu v důsledku bagrování koryta řeky.

Tělo se ale nikdy nenašlo v červenci roku 2016 FBI po 45 letech případ definitivně uzavřela. Jediný nevyřešený únos letadla v historii USA ale přispěl k bezpečnosti na letištích. Díky němu se poprvé objevily bezpečnostní kovové rámy, detektory kovů. Ochranka na letištích také začala kontrolovat obsah zavazadel, a po sérii pokusů, kdy se několik lidí pokusilo únos napodobit, také padlo rozhodnutí o tom, že dveře letadla nesmí jít za letu otevřít.

O únosu bylo napsáno mnoho knih a vznikly i filmy a dokumenty, navzdory aktivnímu mnohaletému pátrání FBI ale případ nikdy nikam nepokročil. Někteří lidé tvrdí, že se Cooper pokusil letadlo unést stejným způsobem o čtyři měsíce později. FBI tehdy dopadla Richarda McCoye, který Cooperův čin úspěšně. V rukou vyšetřovatelů nakonec skončil na základě udání jeho přítele, nikdy se ale neprokázalo, že by McCoy a Cooper byla jedna a ta samá osoba.