Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza nebo určité procento nádorových onemocnění. Portál LiveScience zmapoval devět nejsmrtelnějších virů, se kterými se dnes můžeme setkat.
Vzteklina
Vzteklina byla poprvé objevena ve dvacátých letech minulého století a jde o akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které může potkat všechny teplokrevné živočichy. Přenáší se slinami a projevuje se změnami chování, agresivitou a paralýzami. Proti nemoci se dá očkovat a zabránit tím jejímu rozšíření, pokud se to stihne včas. V opačném případě nemá nakažený naději na přežití, její úmrtnost je 100 procent.
Neštovice
Pravé neštovice jsou prudce nakažlivým onemocněním a během 20. století zahubily přes 300 milionů lidí. Jde o jednu z mála nemocí, která dokázala vyhladit celé národy, podle vědců zahubila zhruba 90 procent původních obyvatel Ameriky. Ačkoliv je její úmrtnost "pouze" 33 procent, ti, kdo tuto nemoc přežili, nadále prakticky nebyli schopni fungovat. Jejich tělo bylo poseté ohromnými hlubokými jizvami a ve většině případů přišli o zrak. Z našeho přehledu jde o jedinou nemoc, která byla roce 1980 vymýcena. Dodnes ale zřejmě existuje v některých přísně střežených laboratořích.
Ebola
Ebola je další z řady krvácivých horeček a poprvé byla objevena v Súdánu a v kongu v roce 1976. Má podobné příznaky jako Marburg a úmrtnost čítá mezi 50 až 71 procenty. Jde o jednu z nejhorších nemocí, s jakou se lidstvo setkalo, a její epidemie naposledy vypukla v letech 2013 a 2014 v západní Africe.
HIV
Podle serveru jde o nejhorší virus současnosti.Od jeho objevení v osmdesátých letech minulého století na něj zemřelo 36 milionů lidí a další miliony jsou aktuálně nakažení. Virus se přenáší krví a způsobuje nemoc AIDS. Silná antivirotika mohou člověku prodloužit život, nemoc se ale léčit nedá a má 100 procentní mortalitu.
Marburg
Virus Marburg byl poprvé objeven v roce 1967 poté, co se skupina laborantů nakazila od opic dovezených z Ugandy. Projevuje se podobně jako například ebola a mezi její příznaky patří krvácivé horečky a zvracení. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne a kolem roku 2000 na ni v Kongu umíralo přes 80 procent nakažených. Na virus dodnes neexistuje lék ani očkování, přesto se mortalita snížila na 25 procent.
Dengue
Horečka dengue byla poprvé objevena v padesátých letech minulého století v Thajsku a na Filipínách. Přenáší jí komáři a projevuje se horečkou, bolestí hlavy, vyrážkou a ohromnou bolestí celého těla, která připomíná bolest vznikající při lámání kostí. Zhruba 40 procent celosvětové populace dnes žije v rizikových oblastech a přestože má úmrtnost kolem 2,5 procent, každoročně na ni zemře 50 až 100 milionů lidí.
Chřipka
Zdánlivě obyčejná nemoc, se kterou se v životě setkal snad každý z nás, je zároveň jedním z nejsmrtelnějších virů současnosti. Během chřipkové sezóny na ni podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře každoročně více než půl milionu lidí. Nejhorší epidemie propukla ve Španělsku v roce 1918, kdy chřipkou onemocnělo 40 procent světové populace. 50 milionů lidí na ni zemřelo.
Rotavirus
Rotaviry nejčastěji postihují kojence a přenáší se fekálně orální cestou. Ačkoliv je nemoc způsobující úporné průjmy v rozvinutých zemích poměrně vzácná, velmi často se objevuje v zemích s nedostatkem vody. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jen v roce 2008 zabila přes 450 tisíc dětí mladších pěti let.
Hantavirus
Méně známá nemoc se poprvé objevila v roce 1993 ve Spojených státech a postihuje ledviny nebo dýchací systém. Odhaduje se, že jí je v současnosti nakaženo přes 600 lidí, a přenašečem jsou zejména hlodavci. Úmrtnost hantaviru je 36 procent.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Lidé , lékaři , nemoci , viry a bakterie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
před 2 hodinami
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
před 2 hodinami
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
před 3 hodinami
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
před 5 hodinami
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
před 5 hodinami
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
před 7 hodinami
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
před 7 hodinami
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
před 8 hodinami
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
před 9 hodinami
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
před 9 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 10 hodinami
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
před 11 hodinami
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
před 12 hodinami
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
před 13 hodinami
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
před 14 hodinami
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
před 15 hodinami
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě