Nemoci, které byste rozhodně nechtěli chytit. Rakovina není ani zdaleka ta nejhorší

Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza nebo určité procento nádorových onemocnění. Portál LiveScience zmapoval devět nejsmrtelnějších virů, se kterými se dnes můžeme setkat.

Vzteklina

Vzteklina byla poprvé objevena ve dvacátých letech minulého století a jde o akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které může potkat všechny teplokrevné živočichy. Přenáší se slinami a projevuje se změnami chování, agresivitou a paralýzami. Proti nemoci se dá očkovat a zabránit tím jejímu rozšíření, pokud se to stihne včas. V opačném případě nemá nakažený naději na přežití, její úmrtnost je 100 procent.

Neštovice

Pravé neštovice jsou prudce nakažlivým onemocněním a během 20. století zahubily přes 300 milionů lidí. Jde o jednu z mála nemocí, která dokázala vyhladit celé národy, podle vědců zahubila zhruba 90 procent původních obyvatel Ameriky. Ačkoliv je její úmrtnost "pouze" 33 procent, ti, kdo tuto nemoc přežili, nadále prakticky nebyli schopni fungovat. Jejich tělo bylo poseté ohromnými hlubokými jizvami a ve většině případů přišli o zrak. Z našeho přehledu jde o jedinou nemoc, která byla roce 1980 vymýcena. Dodnes ale zřejmě existuje v některých přísně střežených laboratořích.

Ebola

Ebola je další z řady krvácivých horeček a poprvé byla objevena v Súdánu a v kongu v roce 1976. Má podobné příznaky jako Marburg a úmrtnost čítá mezi 50 až 71 procenty. Jde o jednu z nejhorších nemocí, s jakou se lidstvo setkalo, a její epidemie naposledy vypukla v letech 2013 a 2014 v západní Africe.

HIV

Podle serveru jde o nejhorší virus současnosti.Od jeho objevení v osmdesátých letech minulého století na něj zemřelo 36 milionů lidí a další miliony jsou aktuálně nakažení. Virus se přenáší krví a způsobuje nemoc AIDS. Silná antivirotika mohou člověku prodloužit život, nemoc se ale léčit nedá a má 100 procentní mortalitu.

Marburg

Virus Marburg byl poprvé objeven v roce 1967 poté, co se skupina laborantů nakazila od opic dovezených z Ugandy. Projevuje se podobně jako například ebola a mezi její příznaky patří krvácivé horečky a zvracení. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne a kolem roku 2000 na ni v Kongu umíralo přes 80 procent nakažených. Na virus dodnes neexistuje lék ani očkování, přesto se mortalita snížila na 25 procent.

Dengue

Horečka dengue byla poprvé objevena v padesátých letech minulého století v Thajsku a na Filipínách. Přenáší jí komáři a projevuje se horečkou, bolestí hlavy, vyrážkou a ohromnou bolestí celého těla, která připomíná bolest vznikající při lámání kostí. Zhruba 40 procent celosvětové populace dnes žije v rizikových oblastech a přestože má úmrtnost kolem 2,5 procent, každoročně na ni zemře 50 až 100 milionů lidí.

Chřipka

Zdánlivě obyčejná nemoc, se kterou se v životě setkal snad každý z nás, je zároveň jedním z nejsmrtelnějších virů současnosti. Během chřipkové sezóny na ni podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře každoročně více než půl milionu lidí. Nejhorší epidemie propukla ve Španělsku v roce 1918, kdy chřipkou onemocnělo 40 procent světové populace. 50 milionů lidí na ni zemřelo.

Rotavirus

Rotaviry nejčastěji postihují kojence a přenáší se fekálně orální cestou. Ačkoliv je nemoc způsobující úporné průjmy v rozvinutých zemích poměrně vzácná, velmi často se objevuje v zemích s nedostatkem vody. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jen v roce 2008 zabila přes 450 tisíc dětí mladších pěti let.

Hantavirus

Méně známá nemoc se poprvé objevila v roce 1993 ve Spojených státech a postihuje ledviny nebo dýchací systém. Odhaduje se, že jí je v současnosti nakaženo přes 600 lidí, a přenašečem jsou zejména hlodavci. Úmrtnost hantaviru je 36 procent.

Související

Bern, Švýcarsko Komentář

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Více souvisejících

Lidé lékaři nemoci viry a bakterie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech

V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno

S blížícím se koncem letního přestupového období se v nejednom českém ligovém fotbalovém klubu dělají překotné změny v kádrech. Pokračují i v jednom z adeptů na ligový titul, kterému ale, jak známo, nevyšel vstup do sezóny – ve Viktorii Plzeň. Západočechy nejnověji potkaly dva odchody. Poté, co byla zveřejněna soupiska kádru pro ligovou fázi Evropské ligy, bylo pro mnohé překvapivé, že se v ní neocitlo jméno obránce Dávida Krčíka. Sedmadvacetiletý obránce, jenž nedávno posunul Plzeň do EL gólem v prodloužení v domácí odvetě proti Crvene zvezdě Bělehrad, se s vedením klubu dohodl na ukončení spolupráce a odchodu do Pardubic. Po pouhých dvou měsících pak kádr Západočechů opouští i záložník Sebastian Boháč, který pro změnu posílil nováčka z Brna Artis, pro kterého je to další z řady nových posil. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák

Turbulentní začátek nové sezóny 2026/27 zažívá fotbalový klub Viktorie Plzeň. Vzhledem k tomu, že výkony ani výsledky nebyly uspokojivé, musel kvůli tomu po venkovní prohře v Bělehradě 0:3 v rámci 4. předkola Evropské ligy klub opustit trenér Martin Hyský. Ten byl po pár dnech nahrazen Radoslavem Kováčem a ten se hned stal miláčkem plzeňského publika, když v odvetě dokázal se Západočechy vyhrát po neuvěřitelném průběhu 5:1 po prodloužení a postoupit tak do ligové fáze EL. A právě s vidinou zápasů v této soutěži se vedení Viktoriánů rozhodlo kádr posílit hned třemi novými hráči. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Účtenka s EET.

Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET

Od středy funguje nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci, vývojáři pokladních systémů i široká veřejnost čerpat ověřené a aktuální informace o projektu. Současně byl zahájen provoz speciální infolinky finanční správy. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy