Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza nebo určité procento nádorových onemocnění. Portál LiveScience zmapoval devět nejsmrtelnějších virů, se kterými se dnes můžeme setkat.
Vzteklina
Vzteklina byla poprvé objevena ve dvacátých letech minulého století a jde o akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které může potkat všechny teplokrevné živočichy. Přenáší se slinami a projevuje se změnami chování, agresivitou a paralýzami. Proti nemoci se dá očkovat a zabránit tím jejímu rozšíření, pokud se to stihne včas. V opačném případě nemá nakažený naději na přežití, její úmrtnost je 100 procent.
Neštovice
Pravé neštovice jsou prudce nakažlivým onemocněním a během 20. století zahubily přes 300 milionů lidí. Jde o jednu z mála nemocí, která dokázala vyhladit celé národy, podle vědců zahubila zhruba 90 procent původních obyvatel Ameriky. Ačkoliv je její úmrtnost "pouze" 33 procent, ti, kdo tuto nemoc přežili, nadále prakticky nebyli schopni fungovat. Jejich tělo bylo poseté ohromnými hlubokými jizvami a ve většině případů přišli o zrak. Z našeho přehledu jde o jedinou nemoc, která byla roce 1980 vymýcena. Dodnes ale zřejmě existuje v některých přísně střežených laboratořích.
Ebola
Ebola je další z řady krvácivých horeček a poprvé byla objevena v Súdánu a v kongu v roce 1976. Má podobné příznaky jako Marburg a úmrtnost čítá mezi 50 až 71 procenty. Jde o jednu z nejhorších nemocí, s jakou se lidstvo setkalo, a její epidemie naposledy vypukla v letech 2013 a 2014 v západní Africe.
HIV
Podle serveru jde o nejhorší virus současnosti.Od jeho objevení v osmdesátých letech minulého století na něj zemřelo 36 milionů lidí a další miliony jsou aktuálně nakažení. Virus se přenáší krví a způsobuje nemoc AIDS. Silná antivirotika mohou člověku prodloužit život, nemoc se ale léčit nedá a má 100 procentní mortalitu.
Marburg
Virus Marburg byl poprvé objeven v roce 1967 poté, co se skupina laborantů nakazila od opic dovezených z Ugandy. Projevuje se podobně jako například ebola a mezi její příznaky patří krvácivé horečky a zvracení. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne a kolem roku 2000 na ni v Kongu umíralo přes 80 procent nakažených. Na virus dodnes neexistuje lék ani očkování, přesto se mortalita snížila na 25 procent.
Dengue
Horečka dengue byla poprvé objevena v padesátých letech minulého století v Thajsku a na Filipínách. Přenáší jí komáři a projevuje se horečkou, bolestí hlavy, vyrážkou a ohromnou bolestí celého těla, která připomíná bolest vznikající při lámání kostí. Zhruba 40 procent celosvětové populace dnes žije v rizikových oblastech a přestože má úmrtnost kolem 2,5 procent, každoročně na ni zemře 50 až 100 milionů lidí.
Chřipka
Zdánlivě obyčejná nemoc, se kterou se v životě setkal snad každý z nás, je zároveň jedním z nejsmrtelnějších virů současnosti. Během chřipkové sezóny na ni podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře každoročně více než půl milionu lidí. Nejhorší epidemie propukla ve Španělsku v roce 1918, kdy chřipkou onemocnělo 40 procent světové populace. 50 milionů lidí na ni zemřelo.
Rotavirus
Rotaviry nejčastěji postihují kojence a přenáší se fekálně orální cestou. Ačkoliv je nemoc způsobující úporné průjmy v rozvinutých zemích poměrně vzácná, velmi často se objevuje v zemích s nedostatkem vody. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jen v roce 2008 zabila přes 450 tisíc dětí mladších pěti let.
Hantavirus
Méně známá nemoc se poprvé objevila v roce 1993 ve Spojených státech a postihuje ledviny nebo dýchací systém. Odhaduje se, že jí je v současnosti nakaženo přes 600 lidí, a přenašečem jsou zejména hlodavci. Úmrtnost hantaviru je 36 procent.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Lidé , lékaři , nemoci , viry a bakterie
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
před 2 hodinami
Ostuda v Mnichově: Macinka se na MSC střetl s Clintonovou
před 3 hodinami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 4 hodinami
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 5 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.
Zdroj: Libor Novák