Nemoci, které byste rozhodně nechtěli chytit. Rakovina není ani zdaleka ta nejhorší

Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza nebo určité procento nádorových onemocnění. Portál LiveScience zmapoval devět nejsmrtelnějších virů, se kterými se dnes můžeme setkat.

Vzteklina

Vzteklina byla poprvé objevena ve dvacátých letech minulého století a jde o akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které může potkat všechny teplokrevné živočichy. Přenáší se slinami a projevuje se změnami chování, agresivitou a paralýzami. Proti nemoci se dá očkovat a zabránit tím jejímu rozšíření, pokud se to stihne včas. V opačném případě nemá nakažený naději na přežití, její úmrtnost je 100 procent.

Neštovice

Pravé neštovice jsou prudce nakažlivým onemocněním a během 20. století zahubily přes 300 milionů lidí. Jde o jednu z mála nemocí, která dokázala vyhladit celé národy, podle vědců zahubila zhruba 90 procent původních obyvatel Ameriky. Ačkoliv je její úmrtnost "pouze" 33 procent, ti, kdo tuto nemoc přežili, nadále prakticky nebyli schopni fungovat. Jejich tělo bylo poseté ohromnými hlubokými jizvami a ve většině případů přišli o zrak. Z našeho přehledu jde o jedinou nemoc, která byla roce 1980 vymýcena. Dodnes ale zřejmě existuje v některých přísně střežených laboratořích.

Ebola

Ebola je další z řady krvácivých horeček a poprvé byla objevena v Súdánu a v kongu v roce 1976. Má podobné příznaky jako Marburg a úmrtnost čítá mezi 50 až 71 procenty. Jde o jednu z nejhorších nemocí, s jakou se lidstvo setkalo, a její epidemie naposledy vypukla v letech 2013 a 2014 v západní Africe.

HIV

Podle serveru jde o nejhorší virus současnosti.Od jeho objevení v osmdesátých letech minulého století na něj zemřelo 36 milionů lidí a další miliony jsou aktuálně nakažení. Virus se přenáší krví a způsobuje nemoc AIDS. Silná antivirotika mohou člověku prodloužit život, nemoc se ale léčit nedá a má 100 procentní mortalitu.

Marburg

Virus Marburg byl poprvé objeven v roce 1967 poté, co se skupina laborantů nakazila od opic dovezených z Ugandy. Projevuje se podobně jako například ebola a mezi její příznaky patří krvácivé horečky a zvracení. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne a kolem roku 2000 na ni v Kongu umíralo přes 80 procent nakažených. Na virus dodnes neexistuje lék ani očkování, přesto se mortalita snížila na 25 procent.

Dengue

Horečka dengue byla poprvé objevena v padesátých letech minulého století v Thajsku a na Filipínách. Přenáší jí komáři a projevuje se horečkou, bolestí hlavy, vyrážkou a ohromnou bolestí celého těla, která připomíná bolest vznikající při lámání kostí. Zhruba 40 procent celosvětové populace dnes žije v rizikových oblastech a přestože má úmrtnost kolem 2,5 procent, každoročně na ni zemře 50 až 100 milionů lidí.

Chřipka

Zdánlivě obyčejná nemoc, se kterou se v životě setkal snad každý z nás, je zároveň jedním z nejsmrtelnějších virů současnosti. Během chřipkové sezóny na ni podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře každoročně více než půl milionu lidí. Nejhorší epidemie propukla ve Španělsku v roce 1918, kdy chřipkou onemocnělo 40 procent světové populace. 50 milionů lidí na ni zemřelo.

Rotavirus

Rotaviry nejčastěji postihují kojence a přenáší se fekálně orální cestou. Ačkoliv je nemoc způsobující úporné průjmy v rozvinutých zemích poměrně vzácná, velmi často se objevuje v zemích s nedostatkem vody. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jen v roce 2008 zabila přes 450 tisíc dětí mladších pěti let.

Hantavirus

Méně známá nemoc se poprvé objevila v roce 1993 ve Spojených státech a postihuje ledviny nebo dýchací systém. Odhaduje se, že jí je v současnosti nakaženo přes 600 lidí, a přenašečem jsou zejména hlodavci. Úmrtnost hantaviru je 36 procent.

Související

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

Lidé lékaři nemoci viry a bakterie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy