Ženy musí čekat na WC v dlouhých řadách. Dá se to změnit?

Zdálo by se, že řešení je hned zřejmé. Proč nepostavit více ženských záchodků? Jenže zde právě leží problém. Pro majitele budov jsou to vynaložené náklady navíc, které z ekonomického hlediska nedávají smysl.

Po vícero ženských záchodech není poptávka a samotní architekti při projekci budov vůbec nepočítají s tím, že by v ní mělo být vícero ženských záchodů. Dosavadní regulace jen stanovují minimální počet toalet pro ženy a muže založený na odhadech obsazenosti a využití záchodků.

Nicméně, The Atlantic upozorňuje, že v porovnání s dřívější dobou existuje značný posun. V 19. století byla většina architektů muži, kteří vůbec nebrali v potaz ženské potřeby. Věřilo, že žena nepatří do veřejného prostoru a měla by zůstávat doma, proto nebylo považováno za nutné stavět specifické záchodky pro ženské pohlaví.

Zpočátku, když se začaly stavět záchody i pro ženy, architekti utvářeli záchody tak, aby byly férové pro muže a ženy co se týče rozlohy. V větších budovách bývalo obvyklé, že muži měli vynahrazená určitá patra (např. ty s lichými čísly, jedna, tři, pět), zatímco ženy měly  k dispozici jiná (druhé, čtvrté, šesté).

V roce 1980 ale došlo k průlomu a zákony začaly pracovat s jiným typem generové férovosti. Začalo se myslet na to, že ženy potřebují více míst mimo jiné i kvůli menstruaci. Od roku 1987 do 2006 21 amerických států ustanovilo, že provozovatelé společenských zařízení (bary, stadiony, kina) musí zajistit správný poměr (většinou 2:1) mužských a ženských záchodků tak, aby to vyhovovalo specifickým potřebám žen.  

Přesto stále dochází k tomu, že především na exponovaných místech typu stadionů během důležitých událostí, případně na benzínkách, se stále tvoří fronty na záchody a ženy tedy kvůli tomu mívají větší problémy o přestávkách se vrátit zpět na své místa včas. Navíc, nové zavedené zákony stanovující více záchodků pro ženy nejsou aplikovat zpětně a v budovách staršího typu přetrvává jejich nedostatek.

Podle některých odborníků by tento problém šel vyřešit masivnějším ustanovením genderově neutrálních záchodů. Muži by neměli automaticky výhodu rychlejšího využití záchodu, ale museli by čekat v řadě jako ženy. Zastánci tohoto typu záchodu tvrdí, že zároveň pomáhají rodinám s dětmi, kdy může otec či matka do nich vejít se svým synem a dcerou, případně starším lidem potřebujícím péči.

Podle kritiků však tyto typy záchodů slouží k prosazování jisté sexuální ideologie. Pro tento politický náboj se nedá očekávat, že by v dohledné době měly nahradit klasické záchody. Taktéž je otázka, zda se jimi naopak neprodlužuje doba jak pro muže, tak pro ženy, které musí zápasit o jeden záchod. Jisté každopádně je, že řady nervózně přešlapujících žen jen tak nezmizí.