Kamenné hrady patří neodmyslitelně k obrazu středověkého světa. Dnes v krajině vnímáme jejich velkolepé siluety, nebo se romanticky zamýšlíme nad dávnou podobou dnes rozpadajících se hradních zřícenin. Fenomén hradu byl typický pro celý vrcholný a pozdní středověk až do začátku renesance. Kdy a kde se u nás hrady objevily a jaké patří k těm nejstarším?
Vznik a vývoj hradu jako takového je velice zajímavý, avšak dlouhý proces. Ve stručnosti lze říci, že první dřevěno-hlinité hrady se objevují v západní Evropě již během 9. století. Ve své podstatě částečně navazují na římskou vojenskou architekturu. K jejich vzniku tak logicky dochází v romanizované části Evropy. K větší výstavbě hradů dochází až během 10. a především 11. století, kdy postupně získávají i kamennou podobu. Jedná se většinou o uměle navršené pahorky zeminy, na jejichž vrcholu se vyskytovala dřevěná, později kamenná věž. Takový typ hradu se nazývá motte. Především během 12. století se hradní architektura šíří dál po Evropě, kde je obohacována tradicí starších raně středověkých hradišť. Další vlivy na podobu hradů působí z oblasti arabského světa.
Jak známo, v našich zemích převládala po dlouhou dobu tradice výstavby hradišť, jejichž obrannou linii tvořily příkopy, valy a hlinito-kamenné hradby. Tato hradiště zaujímala značný prostor. Dokázala tak ochránit značný počet obyvatel, ovšem potřebovala též značný počet obránců. Naopak mladší hrady poskytovaly úkryt určité skupině lidí, ovšem na jejich obranu již stačila menší posádka.
Prvek vrcholně středověkého hradu se k nám dostává během 12. století ze dvou směrů – od západu z oblasti Bavorska a Saska, a od jihu z oblasti rakouských zemí. Oba tyto vlivy se zde nadále ovlivňují a mísí s tradiční hradištní architekturou. Pronikání nových stavebních technologií bylo znát především v pohraničí, kde docházelo k přímému kontaktu a následně na důležitých mocenských bodech.
V době, kdy se již celokamenné hrady v západní a jižní Evropě pevně ujaly, u nás stále pokračovala tradice výstavby hradišť, v jejichž areálu se objevovaly kamenné objekty, především v podobě kostelů, následně paláců. První kamenná hradba se objevila již v 10. století na hradišti ve Staré Boleslavi, ovšem jedná se spíše o výjimku. K jejímu častějšímu uplatňování dochází až během 13. století. Tehdy jsou do areálů starých hradišť vestavěny kamenné fortifikační prvky. Mezi dobře známé patří například hrad v Olomouci, ale i pohraniční hrady Tachov či Bítov.
Bítov byl původně hradiště již z časů knížete Břetislava I. z 11. století. Někdy po roce 1200 bylo v zadní nejchráněnější části opatřeno kamennou břitovou věží obklopenou celokamennou hradbou a následně na opačné straně i rezidenční, palácovou stavbou. Tak započal přerod raně středověkého hradiště v hrad.
První kamenné hrady se však objevují již před rokem 1200. Mezi nejstarší patří například pohraniční hrad Přimda v západních Čechách. Ten byl vystavěn v časech knížete Soběslava I. někdy ve 20. letech 12. století. Nejednalo se o ukradenou stavbu Němců, kteří by ji nelegálně postavili na českém území, jak se někdy mylně uvádí, ale skutečně o dílo českého knížete, který zde nad důležitou obchodní stezkou jednak demonstroval svoji moc, ale také zde vystavěl pevné, od centra odlehlé vězení pro nepohodlné členy rodu.
Krátce na to ve 30. letech 12. století vzniká kamenná podoba Pražského hradu, jak píše dobový autor „po vzoru latinských měst“. V tom je dobře čitelné, že vliv kamenné architektury přichází právě z této romanizované části Evropy. Samotný Pražský hrad, byť získal kamennou podobu, svým rozsahem navždy zůstal na pomezí charakteru hradiště a hradu.
První kamenné hrady se vyskytovaly v okruhu nejmocnějších a nejvlivnějších stavebníků. Není divu, že vedle samotného knížete si výstavbu kamenného hradu mohl dovolit i biskup, pocházející též z vládnoucí dynastie. Tento nejstarší biskupský hrad byl postaven ke konci 12. století v Roudnici nad Labem ve Středních Čechách.
Není však pravda, že by kamenné hrady byly čistě záležitostí knížecí či královské moci. Mezi nejstarší hrady patří též hrad Strakonice v jižních Čechách. Jeho stavitelem byl člen mocného šlechtického rodu Bavorů. Výstavbu mu umožňovalo jak jeho společenského postavení a finanční možnosti, tak především kontakty s johanitskou komendou.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , hrad Přimda , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
Dálnice D1 spojující Prahu a Brno je nejvytíženější českou dálnicí, na které často nastávají dopravní komplikace. Viníky jsou mnohdy samotní řidiči jako aktéři zbytečných a nebezpečných nehod. Policie se proto rozhodla ukázat záběry z několika havárií a apelovat na řidiče, aby byli za volantem obezřetní.
Zdroj: Jan Hrabě