Kamenné hrady patří neodmyslitelně k obrazu středověkého světa. Dnes v krajině vnímáme jejich velkolepé siluety, nebo se romanticky zamýšlíme nad dávnou podobou dnes rozpadajících se hradních zřícenin. Fenomén hradu byl typický pro celý vrcholný a pozdní středověk až do začátku renesance. Kdy a kde se u nás hrady objevily a jaké patří k těm nejstarším?
Vznik a vývoj hradu jako takového je velice zajímavý, avšak dlouhý proces. Ve stručnosti lze říci, že první dřevěno-hlinité hrady se objevují v západní Evropě již během 9. století. Ve své podstatě částečně navazují na římskou vojenskou architekturu. K jejich vzniku tak logicky dochází v romanizované části Evropy. K větší výstavbě hradů dochází až během 10. a především 11. století, kdy postupně získávají i kamennou podobu. Jedná se většinou o uměle navršené pahorky zeminy, na jejichž vrcholu se vyskytovala dřevěná, později kamenná věž. Takový typ hradu se nazývá motte. Především během 12. století se hradní architektura šíří dál po Evropě, kde je obohacována tradicí starších raně středověkých hradišť. Další vlivy na podobu hradů působí z oblasti arabského světa.
Jak známo, v našich zemích převládala po dlouhou dobu tradice výstavby hradišť, jejichž obrannou linii tvořily příkopy, valy a hlinito-kamenné hradby. Tato hradiště zaujímala značný prostor. Dokázala tak ochránit značný počet obyvatel, ovšem potřebovala též značný počet obránců. Naopak mladší hrady poskytovaly úkryt určité skupině lidí, ovšem na jejich obranu již stačila menší posádka.
Prvek vrcholně středověkého hradu se k nám dostává během 12. století ze dvou směrů – od západu z oblasti Bavorska a Saska, a od jihu z oblasti rakouských zemí. Oba tyto vlivy se zde nadále ovlivňují a mísí s tradiční hradištní architekturou. Pronikání nových stavebních technologií bylo znát především v pohraničí, kde docházelo k přímému kontaktu a následně na důležitých mocenských bodech.
V době, kdy se již celokamenné hrady v západní a jižní Evropě pevně ujaly, u nás stále pokračovala tradice výstavby hradišť, v jejichž areálu se objevovaly kamenné objekty, především v podobě kostelů, následně paláců. První kamenná hradba se objevila již v 10. století na hradišti ve Staré Boleslavi, ovšem jedná se spíše o výjimku. K jejímu častějšímu uplatňování dochází až během 13. století. Tehdy jsou do areálů starých hradišť vestavěny kamenné fortifikační prvky. Mezi dobře známé patří například hrad v Olomouci, ale i pohraniční hrady Tachov či Bítov.
Bítov byl původně hradiště již z časů knížete Břetislava I. z 11. století. Někdy po roce 1200 bylo v zadní nejchráněnější části opatřeno kamennou břitovou věží obklopenou celokamennou hradbou a následně na opačné straně i rezidenční, palácovou stavbou. Tak započal přerod raně středověkého hradiště v hrad.
První kamenné hrady se však objevují již před rokem 1200. Mezi nejstarší patří například pohraniční hrad Přimda v západních Čechách. Ten byl vystavěn v časech knížete Soběslava I. někdy ve 20. letech 12. století. Nejednalo se o ukradenou stavbu Němců, kteří by ji nelegálně postavili na českém území, jak se někdy mylně uvádí, ale skutečně o dílo českého knížete, který zde nad důležitou obchodní stezkou jednak demonstroval svoji moc, ale také zde vystavěl pevné, od centra odlehlé vězení pro nepohodlné členy rodu.
Krátce na to ve 30. letech 12. století vzniká kamenná podoba Pražského hradu, jak píše dobový autor „po vzoru latinských měst“. V tom je dobře čitelné, že vliv kamenné architektury přichází právě z této romanizované části Evropy. Samotný Pražský hrad, byť získal kamennou podobu, svým rozsahem navždy zůstal na pomezí charakteru hradiště a hradu.
První kamenné hrady se vyskytovaly v okruhu nejmocnějších a nejvlivnějších stavebníků. Není divu, že vedle samotného knížete si výstavbu kamenného hradu mohl dovolit i biskup, pocházející též z vládnoucí dynastie. Tento nejstarší biskupský hrad byl postaven ke konci 12. století v Roudnici nad Labem ve Středních Čechách.
Není však pravda, že by kamenné hrady byly čistě záležitostí knížecí či královské moci. Mezi nejstarší hrady patří též hrad Strakonice v jižních Čechách. Jeho stavitelem byl člen mocného šlechtického rodu Bavorů. Výstavbu mu umožňovalo jak jeho společenského postavení a finanční možnosti, tak především kontakty s johanitskou komendou.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , hrad Přimda , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě