Pražský Hrad nebyl jediný. Hradů měla metropole mnohem víc

Středověká Praha jako město hradů? Do určité míry ano. Pokud se vezme město Praha v rámci městských hradeb, respektive tehdy pražská města jako bylo Staré Město, Nové Město, Malá Strana atd., existovalo zde ve středověku hned deset hradů.

Mezi ty největší a neznámější patří Pražský hrad. Ten svou rozlohou patří také k největším hradům světa, byť svým charakterem zůstává na pomezí hradiště a hradu. Je to dáno jeho složitým vývojem, který trval více jak 1000 let. Někdy během 9. století zde vzniká raně středověké hradiště, které se v rukou Přemyslovců stává nejprve centrem středočeského přemyslovského knížectví, ale postupem času celého českého knížectví a následně království.

Druhý nejznámější hrad představuje Vyšehrad. Původně se též jednalo o raně středověké hradiště, bájné sídlo kněžny Libuše, která odsud věštila zářivou budoucnost velkého města pražského. Jedná se ale skutečně pouze o pověst, jelikož Vyšehrad je výrazně mladší než osídlení pražského hradu a podhradí. Vzniká až později během 10. století. Jeho rozvoj je spojen především s pražskou kapitulou, ale ve druhé polovině 11. století se též jednalo o sídlo prvního českého krále Vratislava II.

Vedle této dvojce velkých hradů měl pan král na území tehdejší středověké Prahy postupně další tři. Malý hrádek stával v dnešní Stromovce. Jednalo se lovecký hrádek vystavěný v rámci oblíbené lovecké obory, o níž jsou první zmínky již ze 13. století z doby vlády Přemysla Otakara II. Ve 14. a 15. století sloužila k panským kratochvílím a postupně docházelo k její kultivaci coby dvorské obory i s prvními stavbami. Hrádek zde vznikl nejpozději na počátku 14. století, ale na konci 15. století za Vladislava Jagellonského byl výrazně přestavěn. Dneska je známý jako Místodržitelský letohrádek, jehož podobu značně ovlivnila romantická pseudogotická úprava v 19. století.

Další královský hrad zvaný jako Hrádek na Zderaze, stával na již neexistující Břežské skále nedaleko dnešního Jiráskova mostu. Původně zde bývala malá vesnice, kterou ale ve 14. století pohltilo Nové Město. Samotný hrad byl postaven Václavem IV. okolo roku 1380 jako jeho novoměstské sídlo. Poprvé zde měl pobývat roku 1399. Hrádek byl za husitských válek velmi poškozen. Později byl využíván církevními institucemi a pustl, až zcela zanikl.

Významný hrad Králův dvůr, stával v místech dnešního Obecního domu. Jednalo se též o dílo krále Václava IV. který nechal hrad vystavět během 70. let 14. století a již v následujícím desetiletí zde často pobýval. Po husitské revoluci se hrad stal hlavním sídlem českých králů, jelikož Pražský hrad byl ve špatném stavu. Právě odsud se vládlo až do roku 1484, kdy se král Vladislav Jagellonský přestěhoval zpět na Pražský hrad. Králův dvůr bohužel zcela zanikl. V roce 1902 byl při pražské asanaci zcela zbořen a nahradil ho již zmiňovaný Obecné dům.  

Vedle královských hradů zde měl své sídlo i biskup. Jeho hrad zvaný Biskupský dvůr stával na Malé Straně, nedaleko od dnešního Karlova mostu. V tehdejších dobách zde stával ještě jeho předchůdce tzv. Juditin most. Hrad vystavěný ještě v románském stylu nejspíše ve 2. polovině 12. století je poprvé zmiňován v roce 1249. K jeho výstavbě došlo při snaze biskupa vymanit se z královské moci, tedy opustit prostor Pražského hradu. Hrad byl vážně poškozen v roce 1420 při bitvě o Malou Stranu, kdy byl vypálen a pobořen. Již nikdy nebyl obnoven.

Vedle těchto hradů zde byly ještě čtyři komandy rytířských řádů. Jeden z těchto hradů stával v místech dnešního obchodního domu Kotva. Při jeho výstavbě však došlo k jeho kompletnímu zániku.

Pokud bychom brali dnešní rozsah města Prahy, našli bychom zde mnoho dalších hradů, například Kunratický hrad, jenž byl opět dílem krále Václava IV. na začátku 15. století. Dále hrad v Kolodějích, hrad Děvín či záhadný Kuglvajt.