Převratné archeologické nálezy v Brně: Objevy mapují osídlení od pravěku až do středověku

Velké objevy začaly v jihomoravské metropoli již v roce 2012, kdy archeologové v ulici Vídeňská objevili základy dosud neznámé rotundy obklopené pohřebištěm. Opět se tak oživila otázka existence přemyslovského hradu, který měl stávat v těchto místech, odkud měl ovládat brod přes řeku Svratku. V minulosti přitom mnozí badatelé hledali počátky města spíše kolem petrovského návrší a dnešního užšího centra.

K dalším zajímavým nálezům došlo pod vedením pracovníků archeologické organizací Archaia Brno téměř před rokem. Na začátku loňského roku to byl především objev germánského žárového hrobu v podobě keramické nádoby. K objevu došlo při výzkumu ve Vojtově ulici. Jednalo se o keramickou nádobu, odborně nazývanou jako urna či popelnice, ve které byly uloženy úlomky kostí spáleného těla nebožtíka spolu s milodary. V tomto případě se uvnitř skrývalo hned několik kovových předmětů. Konkrétně se jednalo o zdeformovaný sekáč, kopí a několik dalších železných předmětů. Zdeformování například zbraní, jako tomu bylo v tomto případě, není nic překvapivého. Jednalo se o rituální projev, kdy různě zkroucené či ohnuté předměty, představující mimo jiné společenský status, doprovázely daného jedince do posmrtného života.

Vzhledem ke složení hrobové výbavy se má za to, že se v tomto případě jednalo o hrob muže, snad dokonce bojovníka. Nález je to unikátní proto, že z území Brna jsou známé jen další dva nálezy germánských žárových hrobů.

Vedle dokladů Germánů objevili archeologové též stopy po Keltech. Jednalo se o dva hroby, které obsahovaly nejspíše ženské pozůstatky. Hroby jsou ze 4. až 3. století před naším letopočtem.

Největší senzací však byl objev opevněného tábora římské pěší legie. Podle odborníků jde o ojedinělý doklad z období takzvaných Markomanských válek. Pochází konkrétně z doby mezi lety 172 až 180 našeho letopočtu. Tehdy tyto boje s Germány vedl až do své smrti římský císař Marcus Aurelius. Krátkodobý tábor římské armády zřejmě chránil brod přes řeku Svratku.

Další zajímavý nález přišel nedávno z brněnské části Petrov. Zájem archeologů už na konci loňského roku přilákaly rekonstrukční práce zdi, které souvisí se snahou zpřístupnit dosud veřejnosti uzavřené zahrady pod svatopetrskou katedrálou.

Při rekonstrukci obvodové zdi na severní straně kopce pod katedrálou sv. Petra a Pavla byly odstraněny omítky. Odhalené zdivo přineslo archeologům jedinečnou možnost podívat se na vnitřní strukturu zdi, která na první pohled působí jako barokní dílo. Pod omítkou se zde ale skrývaly dva gotické portály a cihlové oblouky.

Archeologové též zjistili, že zeď měla původně cimbuří. V obvyklém případě na hradních či městských hradbách se jednalo o obrannou záležitost, zde byla podle odborníků jeho role čistě estetická. Vznikla nejspíše už ve 13. století. Zajímavá je stylem provedení. Nejedná se totiž o klasickou kamennou zeď, ale o zeď vystavěnou z cihel. Dnešní úsek zdi tvoří do výšky půl druhého metru čistě středověká zeď, která byla v pozdním středověku navýšena do téměř dnešní výšky a již tehdy byla zřejmě omítnutá. Další úpravy přišly v baroku, kdy získala dnešní podobu. Jedná se o jednu z mála podobných památek na území města Brno.

Je evidentní, že historie města Brno skrývá ještě mnohá tajemství a překvapení. Další stavební činnosti, které se odehrávají především v centru Brna, a s ním spojené archeologické výzkumy, tak jistě do budoucna přinesou další zajímavá zjištění.