Málokterá žena historie má na kontě tolik titulů královen. Ema z Normandie byla sama dvakrát královnou Anglie a dvakrát královnou-matkou. K tomu ještě můžeme přidat titul královny Dánska a Norska. Aby je ale získala, musela se postavit nejen Vikingům, ale i vlastním a nevlastním synům. To vše vypovídá to zejména o bouřlivé době, která v Anglii na počátku 11. století panovala a kde se králové střídali jak na běžícím páse.
Vezmeme to všechno hezky popořadě. Vzhledem k tomu, že se z té doby se dochovalo jen minimum pramenů, do historie nám Ema vstupuje až jako dospělá žena, když se vdává za anglického krále Ethelreda „Nepřipraveného“ v roce 1002, zhruba ve věku 18let. Ethelred se pomocí sňatku snažil zpacifikovat Normandii, která často sloužila jako základna vikingslých nájezdů na Anglii. S Ethelredem měla Ema dva syny, Eduarda „vyznavače“ (to, že má přízvisko napovídá, že to je jeden z pozdějších anglických králů) a Alfreda Ethelinga.
Jenomže Ethelred si přízvisko „Nepřipravený“ nevysloužil pro nic za nic. O Anglii totiž poměrně rychle přišel, když ho zaskočila invaze Vikingů pod vedením krále Svena. Když nedlouho poté zemřel, Emma přišla o titul královny. A protože Emma byla až jeho druhou manželkou, tak se následníkem trůnu stal Ethelredův syn z prvního manželství. Ne snad, že by se o Ema o prosazení svého syna Edmunda nesnažila, ale šlechtická opozice byla prostě silnější.
Na další příležitost promluvit do politiky nemusela Emma čekat dlouho. Přišla další vikingská invaze, kterou vedl dánský král Knut. Emma dlouhou dobu držela Londýn proti Vikingům a podvolila se teprve poté, co se dohodla na svatbě s Knutem. Tak se stala podruhé anglickou královnou. Dalo by se říct, že když nevymohla královský titul pro svého syna s pomocí anglosaské šlechty, zařídila si titul spojenectvím s Vikingy. Svatbou také patrně zachránila své dva syny před smrtí. Všech ostatních možných konkurentů s nárokem na anglický trůn se totiž Knut nemilosrdně zbavil.
Postupem času se podle všeho Emma s Knutem hodně sblížila. Děti z prvního manželství poslala na výchovu do Normandie (těžko říct, jestli proto, aby je ochránila, anebo proto, aby si nekomplikovala manželství). Knutovi porodila syna Hardaknuta a dceru Gunhildu. Jenomže i v tomto případě byla až druhou manželkou, a tak i tyto děti měly k anglickému trůnu daleko. Po smrti Knuta proto nastoupil na trůn jeho syn z jeho prvního manželství Harold.
Synům Emmy z prvního manželství se moc nedařilo. Když se roku 1036 odhodlali vrátit do Anglie a navštívit svou matku, byli zajati. Zatímco Edmundovi se podařilo uniknout, Ethlered byl oslepen a na následky tohoto zákroku záhy zemřel. Za únosem stál patrně Harold, který se tak chtěl zbavit potencionálních následníků trůnu. Což se mu povedlo jen částečně, protože Edmund unikl zpět do Normandie.
Nakonec se ale královského titulu dočkali oba její zbylí synové, jak Hardaknut, tak Edmund. Po dva roky dokonce vládli Anglií společně, což je věc v té době zcela nevídaná. Patrně je možné za tím vidět právě vliv královny-matky Emmy. Někteří badatelé dokonce spekulují o tom, že Emma mohla být jakýmsi třetím spoluvládcem. Ani to ale jejím ambicím nestačilo. Neváhala se dokonce obrátit i proti vlastnímu synovi z prvního manželství. Po smrti Hardaknuta totiž na trůn nepodpořila Edmunda, ale jiného uchazeče o trůn. Žádný div, že konec svého života strávila mimo Anglii na dvoře flanderského hraběte. Její intriky ji totiž nadělaly celou řadu mocných nepřátel a zastání od syna, proti kterému spřádala intriky, asi čekat nemohla.
Zajímavý byl i její posmrtný život. Ve 14. století vznikla legenda, která tvrdila, že Emma byla obviněna z cizoložnictví. Aby dokázala svou nevinnu rozhodla se podrobit božímu soudu ohněm - musela přejít po žhavém uhlí. Podle legendy se jí podařilo aniž by utrpěla jakékoli zranění. V 17. století, během anglické revoluce, vtrhli příznivci parlamentu i do královské hrobky ve Westminsteru, kde byla Emma pohřbena vedle svého druhého manžela Knuta. V demokratickém zápalu parlamentaristé vyloupili hrobku a ostatky z ní rozházeli po katedrále. Smutný konec pro několikanásobnou královnu, která patřila mezi nejmocnější ženy celého středověku.
Související
RECENZE: Netradiční dánský snímek Divoch maskuje lidské drama za krimi komedii
Vikingští válečníci mohli být i transmuži, domnívá se švédský archeolog
Aktuálně se děje
před 8 hodinami
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
před 9 hodinami
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu.
Zdroj: Jan Hrabě