Od socialismu ke kapitalismu. Jak se proměnil MDŽ?

Za myšlenkou Mezinárodního dne žen stála Americká socialistická strana. Den, kdy jej poprvé vyhlásila, však nebyl 8. březen, ale 28. únor. Stalo se tak v roce 1909. Na prvním mezinárodním socialistickém svazu žen v roce 1910 bylo dohodnuto, že svátek se bude slavit každoročně. Datum 8. března přišlo až později, poprvé bylo slaveno v roce 1914 v Německu.

Idea MDŽ byla zvláště propagována v Rusku. Velmi jej prosazovala Leninova manželka, Naděžda Krupská. S komunistickou revolucí je MDŽ velmi silně spojen. Protesty ruských žen 8. března 1917 jsou považovány za předvěst a počátek Velké říjnové revoluce. Komunisté učinili z 8. března státní svátek.

Jak poukazuje australská stanice ABC, dnešní podoba MDŽ je od té komunistické velmi odlišná. Ačkoliv se např. v ČR stále příležitostně drží komunistický zvyk dát ženě karafiát, agendu MDŽ nyní mají na starosti zcela jiné organizace než ty socialistické. Svátek má dnes silně kapitalistický náboj. 

Společnosti si všímají jeho komerční hodnoty, tvrdí Olivia Ruellová, ředitelka australské společnosti zaměřené na podporu žen v byznysu Business Chicks. Podle ní je MDŽ jedinečná příležitost, jak se přihlásit k jistým hodnotám.  Ruellová má za to, že jejich šíření idejí MDŽ je pozitivní, protože mají možnost je uvést v praxi a pomoci ženám dosáhnout rovnosti s muži a umožnit jim skloubit rodinu s prací.

Jiné podporovatelky ženských práv s ní ale nesouhlasí. Feministka Eva Coxová tvrdí, že pro korporace je MDŽ více „PR než politika“. Podle řady feministek je pojetí MDŽ prosazované korporacemi příliš konzervativní, „hladivé“ a obecné. Vyčítají společnostem, že se prakticky nevěnují kontroverzním a palčivým problémům spojených s ženskými právy, jako je téma potratů či sexuálního násilí.

Podle feministických kritiček též je vyzdvihování MDŽ korporacemi v jistém smyslu pokrytecké, vzhledem k případům diskriminaci na pracovišti či zneužívání levné ženské síly v zahraničí. Podle nich korporátní vize MDŽ privileguje bílé, úspěšné ženy a nedává zaznít hlasu ženám jiných etnik a společenského statusu.

Jiné feministky přiznávají, že Západ včetně jeho korporací a veřejných institucí pomohl velkým dílem k zlepšení práv žen a poukazují na to, že v jiných částech světa však ženy stále jsou diskriminovány. Pozitivně vnímají vyhlášení MDŽ jako svátku připomínajícího a podporujícího práva žen OSN v roce 1975.

MDŽ poskytuje pro ženy příležitost k protestům za ženská práva a ke kritice sexismu a tzv. gender gap, tj. rozdílu mezi platy žen a mužů. Server euronews podotýká, že protesty v tomto duchu jsou plánovány ve Francii, Španělsku, Německu či Itálii.

Podle Světového ekonomického fóra vyrovnání rozdílu mezi mužskými a ženskými platy bude trvat alespoň 108 let. Podle OSN okolo 740 miliónů žen pracuje v neformální ekonomice s omezeným přístupem k systémům sociální ochrany. Ženy dělají 2,6krát více neplacené pečovatelské a domácí péče než muže, přičemž jen 41% matek s novorozenci pobírá mateřskou.