Slavný Albrecht z Valdštejna byl český vojevůdce a politik, vévoda, kníže a jeden z nejvyšších velitelů císařských vojsk během třicetileté války. Jeho životní příběh, mistrovská vojenská taktika i politická strategie patří mezi nejznámější kapitoly českého dějepisu. Každý též zná konec tohoto příběhu. Kde ovšem hledat jeho začátek?
Albrecht z Valdštejna, celým jménem Albrecht Vojtěch Václav Eusebius z Valdštejna, zemřel 25. února 1634 v Chebu. Předcházela tomu celá řada událostí především v podobě politických a vojenských vzestupů a pádů.
22. února se Albrecht z Valdštejna vydal na cestu do Chebu, kam dorazil 24. února. Zde na něj a jeho přátele čekala hostina od plukovníka Waltera Butlera a jeho spojenců, která ale byla jen záminkou k likvidaci Valdštejna a jeho přívrženců. Albrecht se na tuto hostinu nedostavil a zůstal v domě, kde byl ubytován. Konkrétně se jednalo o Pachelbelovský dům.
V hodovním sále byli zatím zavražděni jeho přátelé, například Vilém Kinský či Adam Trčka z Lípy. Následně se vrazi vydali do Albrechtova domu za poslední obětí. Byť je slavný vojevůdce a vévoda často na obraze v onu osudnou chvíli zobrazován ve stoje, je pravdou, že v té době již značně trpěl tzv. „uherské nemocí“, konkrétně pokročilým stádiem nemoci zvané syfilis. Toto onemocnění si zřejmě přivezl z některého uherského tažení. Sotva tedy chodil. Smrt tak našel v posteli, kde byl probodnut partyzánou.
Dodnes zůstává otázkou, zda skutečně zradil císaře. Pravdou je, že byl trnem v oku mnoha lidem. Postupem nemoci navíc jeho vojenské schopnosti klesaly, stejně jako schopnost bojovat v napjaté politické hře, což mohli využít jeho političtí soupeři. Na jiné otázky už dnes existují jistější odpovědi. Například někdy převažující názor, že se narodil na hradě Valdštejn, je zcela chybný.
Hrad Valdštejn vznikl již ve vrcholném středověku. Konkrétně se mluví o Jaroslavovi z Hruštice či jeho synovi Zdeňkovi, kteří patřili k rozrodu významného rodu Markvarticů. Ke vzniku hradu tak došlo zřejmě mezi lety 1260 až 1280. Hrad se následně stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. V době Albrechta už tedy hradu bylo přes 300 let.
Valdštejnové tu ale prve zůstali asi jen 100 let. Koncem 14. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rozrodu starého rodu Markvarticů. V době husitských válek byl hrad opěrným bohem husitů v dané oblasti. Mezi majitele patřil slavný husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Později neurovnané veřejné poměry a složité vlastnické poměry umožnily loupeživým rotám zmocnit se na sklonku 30. let 15. století hradu. Aby učinila přítrž jejich řádění, vypravila se v roce 1440 k Valdštejnu zemská hotovost a dobyla ho. Ani potom se však vlastnické poměry na Valdštejně nevyjasnily a během 15. a 16. století se majitelé často střídali.
V roce 1514 koupil hrad Zikmund Smiřický ze Smiřic a založil své rozsáhlé panství se střediskem na Skalách. Jeho rod je držel spolu s Valdštejnem až do českého stavovského povstání v roce 1618. V polovině 16. století hrad Valdštejn vyhořel. Byla zničena všechna dřevěná stavení, takže zůstal jen kamenný palác, zadní věž a hradby. Zda byl hrad opraven a jak, není známo. Majitelé o Valdštejn nestáli a v roce 1582 byl již ze značné části v troskách.
Albrecht z Valdštejna se narodil 14. září 1583. Jistě to nemohlo být v místě starého hradu, který byl v té době zříceninou. Ten Albrecht získal až po porážce stavovského povstání v roce 1620. Hrad se tak po dlouhé době opět vrátil do rukou původních majitelů. Staré sídlo bylo ovšem nejspíše trvale neobyvatelné a ani pozdější majitelé o hrad neměli větší zájem. Rodištěm Albrechta onoho dne byla tvrz v Heřmanicích u Jaroměře, která leží v okrese Náchod.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
historie , zajímavosti , hrady a zámky , Albrecht z Valdštejna
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák