Tvrz, hrádek, hrad, zámek,… to jsou pojmy, které dnes dobře známe a mnohdy trochu slepě používáme. Jedná se ale o jakési škatulkování, které není přesné, jelikož dané pojmy znamenaly pro lid středověku a následně novověku něco trochu jiného. Přesto se zdá, že už se dnes bez nich neobejdeme. Jaké jsou hlavní rozdíly a kritéria jednotlivých pojmů?
Dnešní terminologie studia středověkých feudálních sídel vznikla de facto nedávno během 19. a 20. století. Věda, která se zabývá studiem opevněných středověkých sídel, se nazývá kastelologie. Mezi základní principy české kastelologie patřila po dlouhou dobu snaha typologicky rozlišit a kategorizovat jednotlivé sídelní objekty na základě několika faktorů, přičemž za primární se považovala velikost. Jak ale ukazují dlouhodobé studie, toto hledisko není zcela optimální a mnohdy vede ke zkreslujícím závěrům. Je třeba zohlednit další hlediska, jako je stavební a funkční členění hradních objektů, majetkoprávní poměry, sociální vazby, symboliku atd.
Dnes tak rozlišujeme několik středověkých, popřípadě raně novověkých objektů: hradiště, dvorec, hrad, hrádek, tvrz, zámek a pevnost.
Mezi nejstarší opevněné objekty patří „hradiště“, k jejichž názvu je nutné připojit „raně středověká“, jelikož samotný pojem hradiště označuje plochu, na kterém stál hrad (podobné je to například u pojmů „tvrz“ a „tvrziště“). Na Moravě se spíš používá pojem „hradisko“. Na rozdíl od ostatních objektů se tato opevněná sídla objevují již od neolitu. Jejich cílem bylo většinou chránit celý sídlištní areál a jeho obyvatele, tudíž mohla dosahovat i značných rozměrů. Obranu zajišťovala hlinito-kamenná hradba, příkopy a případně i valy. K hájení této fortifikace bylo zapotřebí značného počtu obránců. Jejich výstavba a užívání u nás končí na přelomu raného a vrcholného středověku.
Od raného až do vrcholné středověku se u nás objevují „dvorce“. Jednalo se o menší sídla panovníka, následně též velmožů a drobnější šlechty s lehkou formou opevnění, většinou v podobě plotu či palisády, doplněné někdy též o příkop, případně val. Samotný obytný palác býval často jen dřevěný a patřil k němu kamenný kostel, který plnil i částečně obrannou roli.
Nejznámější pojem je jistě „hrad“. Na našem území se jedná většinou o kamennou stavbu, jejíž součástí byl palác, často také věž a především kamenná hradba. Hrady u nás začaly po roce 1200 postupně nahrazovat starší, již nefunkční raně středověká hradiště. Jednalo se o menší sídelní jednotky, které ubytovaly jen určitý počet lidí. K jejich obraně však bylo zapotřebí též výrazně méně obránců. Byly to objekty multifunkční a kromě obranné a strážní role, plnily též funkci rezidenční, správní, administrativní, demonstrační atd. Většinou stály na dominantním místě bez přímé vazby na okolní sídliště. Pokud dosahovaly menších rozměrů, užívá se někdy pojem „hrádek“. Tento pojem se spíše objevuje na Moravě a není všeobecně přijímán.
Menším feudálním sídlem byla „tvrz“. Jako hlavní rozdíl mezi hradem a tvrzí je často brána velikost. Tvrz byla též zpravidla vázána na okolní osídlení, např. byla součástí blízké vesnice a nezaujímala nijak výraznou, osamocenou polohu. Zde se však naráží na citelný problém. Některé lokality označované jako hrad jsou stejně velké či dokonce menší, než lokality označované jako tvrz. Též některé lokality, kategorizované jako tvrze, mají charakter hradu, například situování na výraznější ostrožně a určitou odlehlost od blízké vesnice.
Mezi poslední pojmy patří „zámek“. Pod ním si dnes představujeme především novověká rezidenční sídla bez fortifikačních vlastností, jako byly hradby či situování na těžko přístupném místě. Jejich opakem pak byla „pevnost“, která naopak nesloužila k bydlení, ale primárně k obraně. Spoléhala se již na dělostřeleckou sílu a propracované systémy hradeb, bastionů a příkopů.
Problém u jednotlivých pojmů nastává při studiu středověkých záznamů. Pojem „hrad“ a „tvrz“ nebyl zcel ustálen a některé lokality se objevily pod obojím označením. Toto škatulkování tak pro středověkého člověka nebylo evidentně prvořadé. Stejně tak pojem „zámek“ původně ve středověku označoval naopak silně opevněná (uzamčená) sídla.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , zajímavosti , historie , středověk , Archeologie
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě