Na Velký pátek je připomínáno ukřižování Ježíše Krista, jedná se tedy o významný křesťanský svátek. Ježíš však nebyl zdaleka jediným, kdo zemřel na kříži. V minulosti se jednalo o poměrně častý trest smrti.
K trestu smrti ukřižováním odsuzovali již staří Egypťané, Kartaginci, Féničané, Peršané, Makedonci, Židé, Řekové a Římané. V Makedonii, Řecku a Římě končili na kříži otroci a lidé, kteří spáchali nějaký těžký zločin.
Vůbec první ukřižování v Římě se uskutečnilo za vlády Tarquinia Superba (zemřel roku 495 př. n. l.), kam se tento trest smrti dostal pravděpodobně z Kartága. Kartaginci ho zase odkoukali od Féničanů. Židé začali zločince ukřižovávat v 1. století před naším letopočtem, kdy vládl krutý Herodes.
Dřevěný kříž používaný při výkonu trestu byl tvořen dvěma nebo třemi břevny, výjimečně i čtyřmi – to, když byl odsouzený ukřižován tzv. do čtverce. Kříž měl tvar písmene T, X nebo Y. Prvně zmiňovaný tvar mohl být pak používán i obráceně, tedy tak, že odsouzený byl ukřižován hlavou dolů. Tento způsob se uplatňoval především u buřičů. Na svou žádost se takto nechal ukřižovat i apoštol Petr, protože nepovažoval za vhodné, aby byl potrestán stejně jako Kristus. K ukřižování hlavou dolů pak bylo v některých případech přistupováno z praktického hlediska, tedy kvůli stabilitě kříže. Kříž ve tvaru písmene X je nazýván svatondřejský, protože právě na něm byl umučen svatý Ondřej. Ten údajně umíral dlouhé dva dny.
Ve starém Řecku, Římě i v zemích Orientu bylo zvykem odsouzence nejprve před samotným výkonem trestu zbičovat. Zesláblý člověk byl pak nucen nést nástroj popravy na místo k tomu určené. Většinou však nenesl celý kříž, ale horní vodorovné břevno. Zbytek kříže byl již totiž připraven v zemi. Známá zobrazení Ježíše Krista nesoucího kříž tedy zřejmě neodpovídají realitě.
Následně byl kříž upraven k vykonání popravy. Odsouzeného k němu připoutali provazy, nebo přibili hřeby, což byl ten častější způsob. Mnoho lidí se dnes mylně domnívá, že hřeby se odsouzenému zatloukaly do dlaní. To se však nepraktikovalo, protože takto by člověk na kříži dlouho nevydržel – hřeby by dlaně po nějakém čase roztrhly v důsledku velké zátěže. Hřeby byly proto vždy zatloukány do zápěstí, a to mezi kosti. Zručný kat se velmi dobře vyznal v anatomii, a tak člověku zpravidla žádnou kost nepoškodil. Nohy pak mohly být přibíjeny buď vedle sebe pomocí dvou hřebů, nebo překřížené jedním hřebem. Při ukřižování do tvaru čtverce měl odsouzený nohy rozkročené.
Dalším častým omylem je myšlenka, že by odsouzenec na kříži zemřel v důsledku hladu nebo žízně. Nešťastník také rozhodně nevykrvácel, ztratil jenom poměrně malé množství krve. Ukřižovaný člověk se udusil! Nejenom, že trpěl strašnými bolestmi, ale kvůli svalové zátěži nemohl dýchat. Poloha na kříži mu umožnila dýchat pouze do té doby, dokud byl schopný se přitáhnout rukama nahoru. Pokud se mu k nohám připevnilo nějaké závaží, bylo udušení pochopitelně rychlejší. Takovéto zmírnění trestu je doloženo pouze v některých případech u Židů, nebo mnohem později z koncentračních táborů. Právě odsouzení vězni z koncentračních táborů, kteří takovou popravu na vlastní oči viděli, později popsali, že odsouzení umírají vlastně na udušení.
Ukřižovaný člověk byl zpravidla na kříži necháván na pospas dravým ptákům. Později bylo pozůstalým dovoleno, aby ukřižovaného pohřbili. Bodnutím kopím do boku se potvrdila smrt.
Kříž byl typickým popravčím nástrojem určeným pro křesťany a později, po nástupu křesťanských císařů, se stal symbolem utrpení Ježíše Krista a vykoupení, jako je tomu ostatně dodnes.
Související
Ukřižování: Jeden z nejbrutálnějších a nejhanebnějších způsobů smrti
Saúdskoarabský mladík má být ukřižován. Jeho matka proti Obamu o pomoc
Ukřižování , Velikonoce , Ježíš Kristus , historie
Aktuálně se děje
před 16 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 36 minutami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 57 minutami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 1 hodinou
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 1 hodinou
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 2 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 3 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 3 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.
Zdroj: David Holub