Krok za krokem: Jak postupovat a co dělat, když vypukne válka

Lidé se tlačí u front v supermarketech a všichni bojují o zásoby potravin. Tlačenice jsou všude, u bankomatů vznikají rvačky o to, kdo si vyberete peníze dřív. Tištěné noviny informují o invazi nepřátelského vojska, lidé z velkoměst se radši uchýlí na venkov. Vlaky jsou přeplněné, na silnicích a dálnicích zácpa, benzínové stanice vyprodané. To je vše jen smyšlené, ale dokážete si představit svůj život poté, co vypukne válka?

Pravdou je, že ani nejlepší bezpečnostní služby a armáda nedokáže zabránit všem útokům a nebezpečím, které na nás číhají v globalizovaném světě. Nemusí to být ani válka, ale kolik teroristických útoků se už událo přímo před zraky tajných služeb? Pokud se jedná o nebezpečí, pak to musíte vzít hlavně do vlastních rukou. A možnost války je možná blíže, než si dokážete představit.

"Už teď vidíme, že Rusko se chová na dně moří podezřele. Věříme, že má schopnost vyvolat chaos po celém světě tím, že poškodí internetové kabely," varuje admirál Andrew Lennon, který má na starosti flotilu ponorek NATO. Podobně smýšlí i maršál Sir Stuart Peach, který podobné varování vyslovil tenhle týden.

"Protože náš virtuální svět je pevně spojen fyzickými základy, přeříznutím kabelů rozhodně poškodí světovou síť," potvrzuje profesor Jarno Limnéll, expert na kybernetickou bezpečnost z Finska. Pravdou je, že jen málokdo ze západního světa si pamatuje na jiný život, ten den vedený za míru. Každý člověk mladší 65 let si už nepamatuje 2. světovou válku, jen ve Velké Británii je kolem 20 procent obyvatelstva starší 65 let, většina z nich se však do války nikdy osobně nedostala.

Ještě méně lidí má zkušenosti s vojenskou službou. Ve Spojeném království žije 66 milionů lidí, ale armáda má v aktivní službě jen 148 tisíc mužů a žen, dalších 37 tisíc je v rezervě. Podobně je na tom i Německo, z 83 milionů je v armádě jen 179 tisíc lidí. V případě kybernetického útoku tak nestačí mít v ulicích jen armádu a policii, bude zapotřebí o trénované civilní obyvatelstvo, aby nedošlo k chaosu.

Civilní oddíl přitom není žádnou novinkou, během studené války měla každá západní demokracie svoji skupinu civilistů, kteří byli připravení asistovat vojákům a policii během jaderného útoku. Jenže budoucí válka bude hybridní a stále více se přesouvá na pole kybernetiky, v této oblasti chybí nejen odborníci, ale i veškeré státní plány pro připravenost obyvatelstva.

"Budoucí útoky se nezaměří jen na zničení vojenských cílů, hlavněm smyslem bude rozptýlit obyvatelstvo," obává se sir Richard Barrons, bývalý britský generál. V Takovém případě bude nejlepší, aby zkušení lidé například řídili dopravu místo semaforů, nebo podávali první pomoc, dokud nepřijede záchranná služba. Finsko jako jediná země v Evropě je na tyto scénáře připravená, zbytek kontinentu však ne.

"Většina lidí dnes prostě doufá, že thle věci umí někdo jiný. Ani ta nejvzdělanější skupiny intelektuálů neví, jak poskytnout lidem první pomoc," domnívá se sir Barrons. V případě přírodních katastrof by lidé mohli například pomáhat se stavbou hráze, nošením písečných pytlí a podobně. Na tyhle věci je zbytečné povolávat celou armádní jednotku, která bude potřeba jinde.

Lidé by se měli více zapojit a přispět k vlastní bezpečnosti. V případě útoků je totiž zbytečné sedět doma u počítače a být na facebooku, pravděpodobně stejně žádný internet k dispozici stejně nebude.