Svět po válce: Expert popsal, jak by vypadala Země

Klimatické změny, nukleární apokalypsa, pandemie či vzbouřená umělá inteligence. Hrozeb, kterého mohou dovést lidstvo k vyhynutí, je mnoho. Katastrofický expert Seth Baum ve svém příspěvku pro BBC pokouší naznačit, s jakými problémy by se lidstvo potýkalo, i kdyby přežilo.

Podle Bauma lidé, pokud přemýšlí o katastrofách, tak na ně pohlíží poněkud fatalisticky a berou v úvahu jen počet mrtvých. Katastrofa je tak měřená tím, kolik lidí během ní zemřelo. Tyto čísla ale zastiňují dlouhotrvající efekty katastrofy na přeživší. To je do určité míry dáno tím, že je těžší je dokumentovat.

Hrozby jsou vzájemně propojené. Nukleární apokalypsa může vést k zničení některých ochran proti globálnímu oteplování či naopak potíže způsobené klimatickými změnami mohou vést k vzrůstajícímu napětí a následné nukleární přestřelce. To dále ztěžuje odhadnout, jaká katastrofa se stane, jaké boudou její důsledky a jak se ně připravit.

Ne všechny katastrofy taktéž musí zasáhnout všechny lidi stejně. Některé státy jsou na ně lépe připravené nebo mají díky své geografické poloze větší štěstí, že se je katastrofa nedotkne. Např. nukleární válka mezi zeměmi, které mají jaderní zbraně k dispozici – zvláště mezi USA a Ruskem, které drží 90% světového jaderného arzenálu – by zřejmě se příliš neohrozila státy Latinské Ameriky či Afriky, které se nachází mimo oblasti možného konfliktu.

I země těchto regionů by však byly zasaženy dlouhotrvajícími efekty, které vyplývají z těchto katastrof. Dnešní globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané a křehké, že stačí jen malé narušení, aby byly ohroženy. Jaderná apokalypsa by rozhodně nebyla malým narušením. Moderní ekonomika je s těmito řetězci natolik pevně provázána, že by důsledky jaderné apokalypsy pocítili i zapadlé vesnice nacházející se daleko mimo střediska konfliktu.

Svět by najednou čelil nedostatku spotřebního zboží, náhradních dílů pro průmyslovou strukturu či základních zdrojů jako jsou léky či jídlo. Navíc i ty komunity, kterým by nehrozilo nebezpečí radioaktivního ozáření, by čelily zhoršeným klimatickým podmínkám vzniklým v důsledku ohromných explozích, zastírajících stratosféru nerozpustitelným prachem a popelem, blokujícím sluneční svit, ochlazujícím povrch a snižujícím srážky. To samozřejmě by významně poškodilo zemědělství.

Nukleární katastrofa by tak mohla vést k tomu, co Baum nazývá „dvojí katastrofou“, tj. k vypuknutí ihned další katastrofy v závislosti na té první. Důsledky nukleární katastrofy by tak mohly způsobit rozšíření pandemie (epidemie velkého rozsahu) díky oslabené zdravotní infrastruktuře nebo k hrozivému selhání geoengineeringu (lidské cílené ovlivňování stavu Země, např. klimatu), který by vedl ještě k zhoršení už tak nepříznivých klimatických změn.

Ačkoliv by se po nukleární apokalypse lidé potýkaly s zhoršeným zemědělstvím, jsou to paradoxně lokální zemědělci, kteří patří mezi nejchudší lidi dneška, kteří by na tom byli lépe než boháči dneška, kteří už nejsou zvyklí si sami opatřit potravu, poukazuje Baum.

Rozmachu civilizace by mohly pomoci ta opatření, která jsou dnes někdy považována za vyhazování peněz. Zatímco fosilní paliva a další dnes nepostradatelné zdroje budou zřejmě zcela vyčerpány, energie získaná z vodních či větrných elektráren zůstanou stále dostupné. Jídlo se též bude moci vytvořit z umělého světla.

Hlavním kritickým úkolem přeživších bude reprodukce. Podle vědců musí být alespoň 150 až 40 000 lidí, aby bylo možné utvořit geneticky životaschopnou populaci. Čím více jsou podmínky příznivé, tím méně je jejich potřeba. Kromě velikosti svou roli hraje i blízkost lidí.

I kdyby tedy bylo zabita více než tři čtvrtiny lidstva, člověk má stále šanci, že přežije a že vytvoří zase širokou populaci. Samotný život ale může mít z dnešního hlediska až neuvěřitelně těžký. A to platí i pro dnešní mocné lidi. Snad tato nuzná vyhlídka je tím, co nejen je přinutí nesahat po zbraních, které by mohly zničit svět nejenom v jednom okamžiku, ale i v těch dalších.

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody

Hurikán Ian a další přírodní katastrofy způsobily od začátku letošního roku pojištěné škody v odhadované výši 115 miliard USD (téměř 2,7 bilionu Kč). To je vysoko nad desetiletým průměrem, který činí zhruba 81 miliard dolarů. Uvedla to dnes švýcarská zajišťovna Swiss Re, která patří k největším na světě.

Více souvisejících

katastrofy Jaderné zbraně Apokalypsa

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 18 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy