Svět po válce: Expert popsal, jak by vypadala Země

Klimatické změny, nukleární apokalypsa, pandemie či vzbouřená umělá inteligence. Hrozeb, kterého mohou dovést lidstvo k vyhynutí, je mnoho. Katastrofický expert Seth Baum ve svém příspěvku pro BBC pokouší naznačit, s jakými problémy by se lidstvo potýkalo, i kdyby přežilo.

Podle Bauma lidé, pokud přemýšlí o katastrofách, tak na ně pohlíží poněkud fatalisticky a berou v úvahu jen počet mrtvých. Katastrofa je tak měřená tím, kolik lidí během ní zemřelo. Tyto čísla ale zastiňují dlouhotrvající efekty katastrofy na přeživší. To je do určité míry dáno tím, že je těžší je dokumentovat.

Hrozby jsou vzájemně propojené. Nukleární apokalypsa může vést k zničení některých ochran proti globálnímu oteplování či naopak potíže způsobené klimatickými změnami mohou vést k vzrůstajícímu napětí a následné nukleární přestřelce. To dále ztěžuje odhadnout, jaká katastrofa se stane, jaké boudou její důsledky a jak se ně připravit.

Ne všechny katastrofy taktéž musí zasáhnout všechny lidi stejně. Některé státy jsou na ně lépe připravené nebo mají díky své geografické poloze větší štěstí, že se je katastrofa nedotkne. Např. nukleární válka mezi zeměmi, které mají jaderní zbraně k dispozici – zvláště mezi USA a Ruskem, které drží 90% světového jaderného arzenálu – by zřejmě se příliš neohrozila státy Latinské Ameriky či Afriky, které se nachází mimo oblasti možného konfliktu.

I země těchto regionů by však byly zasaženy dlouhotrvajícími efekty, které vyplývají z těchto katastrof. Dnešní globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané a křehké, že stačí jen malé narušení, aby byly ohroženy. Jaderná apokalypsa by rozhodně nebyla malým narušením. Moderní ekonomika je s těmito řetězci natolik pevně provázána, že by důsledky jaderné apokalypsy pocítili i zapadlé vesnice nacházející se daleko mimo střediska konfliktu.

Svět by najednou čelil nedostatku spotřebního zboží, náhradních dílů pro průmyslovou strukturu či základních zdrojů jako jsou léky či jídlo. Navíc i ty komunity, kterým by nehrozilo nebezpečí radioaktivního ozáření, by čelily zhoršeným klimatickým podmínkám vzniklým v důsledku ohromných explozích, zastírajících stratosféru nerozpustitelným prachem a popelem, blokujícím sluneční svit, ochlazujícím povrch a snižujícím srážky. To samozřejmě by významně poškodilo zemědělství.

Nukleární katastrofa by tak mohla vést k tomu, co Baum nazývá „dvojí katastrofou“, tj. k vypuknutí ihned další katastrofy v závislosti na té první. Důsledky nukleární katastrofy by tak mohly způsobit rozšíření pandemie (epidemie velkého rozsahu) díky oslabené zdravotní infrastruktuře nebo k hrozivému selhání geoengineeringu (lidské cílené ovlivňování stavu Země, např. klimatu), který by vedl ještě k zhoršení už tak nepříznivých klimatických změn.

Ačkoliv by se po nukleární apokalypse lidé potýkaly s zhoršeným zemědělstvím, jsou to paradoxně lokální zemědělci, kteří patří mezi nejchudší lidi dneška, kteří by na tom byli lépe než boháči dneška, kteří už nejsou zvyklí si sami opatřit potravu, poukazuje Baum.

Rozmachu civilizace by mohly pomoci ta opatření, která jsou dnes někdy považována za vyhazování peněz. Zatímco fosilní paliva a další dnes nepostradatelné zdroje budou zřejmě zcela vyčerpány, energie získaná z vodních či větrných elektráren zůstanou stále dostupné. Jídlo se též bude moci vytvořit z umělého světla.

Hlavním kritickým úkolem přeživších bude reprodukce. Podle vědců musí být alespoň 150 až 40 000 lidí, aby bylo možné utvořit geneticky životaschopnou populaci. Čím více jsou podmínky příznivé, tím méně je jejich potřeba. Kromě velikosti svou roli hraje i blízkost lidí.

I kdyby tedy bylo zabita více než tři čtvrtiny lidstva, člověk má stále šanci, že přežije a že vytvoří zase širokou populaci. Samotný život ale může mít z dnešního hlediska až neuvěřitelně těžký. A to platí i pro dnešní mocné lidi. Snad tato nuzná vyhlídka je tím, co nejen je přinutí nesahat po zbraních, které by mohly zničit svět nejenom v jednom okamžiku, ale i v těch dalších.

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody

Hurikán Ian a další přírodní katastrofy způsobily od začátku letošního roku pojištěné škody v odhadované výši 115 miliard USD (téměř 2,7 bilionu Kč). To je vysoko nad desetiletým průměrem, který činí zhruba 81 miliard dolarů. Uvedla to dnes švýcarská zajišťovna Swiss Re, která patří k největším na světě.

Více souvisejících

katastrofy Jaderné zbraně Apokalypsa

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy