Klimatické změny, nukleární apokalypsa, pandemie či vzbouřená umělá inteligence. Hrozeb, kterého mohou dovést lidstvo k vyhynutí, je mnoho. Katastrofický expert Seth Baum ve svém příspěvku pro BBC pokouší naznačit, s jakými problémy by se lidstvo potýkalo, i kdyby přežilo.
Podle Bauma lidé, pokud přemýšlí o katastrofách, tak na ně pohlíží poněkud fatalisticky a berou v úvahu jen počet mrtvých. Katastrofa je tak měřená tím, kolik lidí během ní zemřelo. Tyto čísla ale zastiňují dlouhotrvající efekty katastrofy na přeživší. To je do určité míry dáno tím, že je těžší je dokumentovat.
Hrozby jsou vzájemně propojené. Nukleární apokalypsa může vést k zničení některých ochran proti globálnímu oteplování či naopak potíže způsobené klimatickými změnami mohou vést k vzrůstajícímu napětí a následné nukleární přestřelce. To dále ztěžuje odhadnout, jaká katastrofa se stane, jaké boudou její důsledky a jak se ně připravit.
Ne všechny katastrofy taktéž musí zasáhnout všechny lidi stejně. Některé státy jsou na ně lépe připravené nebo mají díky své geografické poloze větší štěstí, že se je katastrofa nedotkne. Např. nukleární válka mezi zeměmi, které mají jaderní zbraně k dispozici – zvláště mezi USA a Ruskem, které drží 90% světového jaderného arzenálu – by zřejmě se příliš neohrozila státy Latinské Ameriky či Afriky, které se nachází mimo oblasti možného konfliktu.
I země těchto regionů by však byly zasaženy dlouhotrvajícími efekty, které vyplývají z těchto katastrof. Dnešní globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané a křehké, že stačí jen malé narušení, aby byly ohroženy. Jaderná apokalypsa by rozhodně nebyla malým narušením. Moderní ekonomika je s těmito řetězci natolik pevně provázána, že by důsledky jaderné apokalypsy pocítili i zapadlé vesnice nacházející se daleko mimo střediska konfliktu.
Svět by najednou čelil nedostatku spotřebního zboží, náhradních dílů pro průmyslovou strukturu či základních zdrojů jako jsou léky či jídlo. Navíc i ty komunity, kterým by nehrozilo nebezpečí radioaktivního ozáření, by čelily zhoršeným klimatickým podmínkám vzniklým v důsledku ohromných explozích, zastírajících stratosféru nerozpustitelným prachem a popelem, blokujícím sluneční svit, ochlazujícím povrch a snižujícím srážky. To samozřejmě by významně poškodilo zemědělství.
Nukleární katastrofa by tak mohla vést k tomu, co Baum nazývá „dvojí katastrofou“, tj. k vypuknutí ihned další katastrofy v závislosti na té první. Důsledky nukleární katastrofy by tak mohly způsobit rozšíření pandemie (epidemie velkého rozsahu) díky oslabené zdravotní infrastruktuře nebo k hrozivému selhání geoengineeringu (lidské cílené ovlivňování stavu Země, např. klimatu), který by vedl ještě k zhoršení už tak nepříznivých klimatických změn.
Ačkoliv by se po nukleární apokalypse lidé potýkaly s zhoršeným zemědělstvím, jsou to paradoxně lokální zemědělci, kteří patří mezi nejchudší lidi dneška, kteří by na tom byli lépe než boháči dneška, kteří už nejsou zvyklí si sami opatřit potravu, poukazuje Baum.
Rozmachu civilizace by mohly pomoci ta opatření, která jsou dnes někdy považována za vyhazování peněz. Zatímco fosilní paliva a další dnes nepostradatelné zdroje budou zřejmě zcela vyčerpány, energie získaná z vodních či větrných elektráren zůstanou stále dostupné. Jídlo se též bude moci vytvořit z umělého světla.
Hlavním kritickým úkolem přeživších bude reprodukce. Podle vědců musí být alespoň 150 až 40 000 lidí, aby bylo možné utvořit geneticky životaschopnou populaci. Čím více jsou podmínky příznivé, tím méně je jejich potřeba. Kromě velikosti svou roli hraje i blízkost lidí.
I kdyby tedy bylo zabita více než tři čtvrtiny lidstva, člověk má stále šanci, že přežije a že vytvoří zase širokou populaci. Samotný život ale může mít z dnešního hlediska až neuvěřitelně těžký. A to platí i pro dnešní mocné lidi. Snad tato nuzná vyhlídka je tím, co nejen je přinutí nesahat po zbraních, které by mohly zničit svět nejenom v jednom okamžiku, ale i v těch dalších.
Související
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody
katastrofy , Jaderné zbraně , Apokalypsa
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 2 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 4 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 5 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 7 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 8 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 9 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 10 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 11 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák