Klimatické změny, nukleární apokalypsa, pandemie či vzbouřená umělá inteligence. Hrozeb, kterého mohou dovést lidstvo k vyhynutí, je mnoho. Katastrofický expert Seth Baum ve svém příspěvku pro BBC pokouší naznačit, s jakými problémy by se lidstvo potýkalo, i kdyby přežilo.
Podle Bauma lidé, pokud přemýšlí o katastrofách, tak na ně pohlíží poněkud fatalisticky a berou v úvahu jen počet mrtvých. Katastrofa je tak měřená tím, kolik lidí během ní zemřelo. Tyto čísla ale zastiňují dlouhotrvající efekty katastrofy na přeživší. To je do určité míry dáno tím, že je těžší je dokumentovat.
Hrozby jsou vzájemně propojené. Nukleární apokalypsa může vést k zničení některých ochran proti globálnímu oteplování či naopak potíže způsobené klimatickými změnami mohou vést k vzrůstajícímu napětí a následné nukleární přestřelce. To dále ztěžuje odhadnout, jaká katastrofa se stane, jaké boudou její důsledky a jak se ně připravit.
Ne všechny katastrofy taktéž musí zasáhnout všechny lidi stejně. Některé státy jsou na ně lépe připravené nebo mají díky své geografické poloze větší štěstí, že se je katastrofa nedotkne. Např. nukleární válka mezi zeměmi, které mají jaderní zbraně k dispozici – zvláště mezi USA a Ruskem, které drží 90% světového jaderného arzenálu – by zřejmě se příliš neohrozila státy Latinské Ameriky či Afriky, které se nachází mimo oblasti možného konfliktu.
I země těchto regionů by však byly zasaženy dlouhotrvajícími efekty, které vyplývají z těchto katastrof. Dnešní globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané a křehké, že stačí jen malé narušení, aby byly ohroženy. Jaderná apokalypsa by rozhodně nebyla malým narušením. Moderní ekonomika je s těmito řetězci natolik pevně provázána, že by důsledky jaderné apokalypsy pocítili i zapadlé vesnice nacházející se daleko mimo střediska konfliktu.
Svět by najednou čelil nedostatku spotřebního zboží, náhradních dílů pro průmyslovou strukturu či základních zdrojů jako jsou léky či jídlo. Navíc i ty komunity, kterým by nehrozilo nebezpečí radioaktivního ozáření, by čelily zhoršeným klimatickým podmínkám vzniklým v důsledku ohromných explozích, zastírajících stratosféru nerozpustitelným prachem a popelem, blokujícím sluneční svit, ochlazujícím povrch a snižujícím srážky. To samozřejmě by významně poškodilo zemědělství.
Nukleární katastrofa by tak mohla vést k tomu, co Baum nazývá „dvojí katastrofou“, tj. k vypuknutí ihned další katastrofy v závislosti na té první. Důsledky nukleární katastrofy by tak mohly způsobit rozšíření pandemie (epidemie velkého rozsahu) díky oslabené zdravotní infrastruktuře nebo k hrozivému selhání geoengineeringu (lidské cílené ovlivňování stavu Země, např. klimatu), který by vedl ještě k zhoršení už tak nepříznivých klimatických změn.
Ačkoliv by se po nukleární apokalypse lidé potýkaly s zhoršeným zemědělstvím, jsou to paradoxně lokální zemědělci, kteří patří mezi nejchudší lidi dneška, kteří by na tom byli lépe než boháči dneška, kteří už nejsou zvyklí si sami opatřit potravu, poukazuje Baum.
Rozmachu civilizace by mohly pomoci ta opatření, která jsou dnes někdy považována za vyhazování peněz. Zatímco fosilní paliva a další dnes nepostradatelné zdroje budou zřejmě zcela vyčerpány, energie získaná z vodních či větrných elektráren zůstanou stále dostupné. Jídlo se též bude moci vytvořit z umělého světla.
Hlavním kritickým úkolem přeživších bude reprodukce. Podle vědců musí být alespoň 150 až 40 000 lidí, aby bylo možné utvořit geneticky životaschopnou populaci. Čím více jsou podmínky příznivé, tím méně je jejich potřeba. Kromě velikosti svou roli hraje i blízkost lidí.
I kdyby tedy bylo zabita více než tři čtvrtiny lidstva, člověk má stále šanci, že přežije a že vytvoří zase širokou populaci. Samotný život ale může mít z dnešního hlediska až neuvěřitelně těžký. A to platí i pro dnešní mocné lidi. Snad tato nuzná vyhlídka je tím, co nejen je přinutí nesahat po zbraních, které by mohly zničit svět nejenom v jednom okamžiku, ale i v těch dalších.
Související
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody
katastrofy , Jaderné zbraně , Apokalypsa
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.
Zdroj: Libor Novák