Nejslavnější ukřižování na světě je ukřižování Ježíše Krista, který byl podle Nového zákona usmrcen Římany. Nebyl to však zdaleka jediný člověk, který zahynul na kříži. Historie tohoto trestu smrti je totiž o několik set let starší.
Ve starověku byly ukřižovány tisíce a tisíce lidí, tento způsob popravy byl navíc považován za jeden z nejbrutálnějších a nejhanebnějších způsobů, jak zemřít. Jak vlastně tento rozsudek smrti vznikl? A jaký typ lidí byl ukřižován nejčastěji?
Ukřižování se s největší pravděpodobností objevilo u Asyřanů a Babyloňanů, v šestém století před naším letopočtem bylo praktikováno i Peršany. Takové jsou alespoň zprávy z roku 2003, která byla publikována v odborném magazínu South African Medical Journal (SAMJ). V této době byly oběti obvykle uvázány ke stromu nebo kůlu. Kříže se používaly až od dob Římanů.
Když Alexandr Veliký napadl Persii, dostala se tato praxe ve čtvrtém století před naším letopočtem i do středomořských zemí, více se ovšem rozšířila až o století později. Ukřižování bylo považováno za nesmírně ostudný způsob, jak zemřít. Řím proto neměl tendenci ukřižovat své vlastní občany. Místo toho tento trest uděloval otrokům, zostuzeným vojákům, křesťanům, cizincům a zejména politickým aktivistům.
Například římský generál Publius Quinctilius Varus po obsazení Jeruzaléma podle dochovaných záznamů ukřižoval 2000 židovských rebelů. „Kristus byl ukřižován pod záminkou, že podněcoval vzpouru proti Římu, takže byl postaven na stejnou úroveň jako byli fanatici a jiní političtí aktivisté,“ vysvětlují autoři odborné zprávy Francois Retief and Louise Cilliersová.
V Římě byli lidé před ukřižováním biti – výjimku tvořily jen ženy, senátoři a vojáci (pokud ovšem nešlo o zběhy). Nahý odsouzenec byl přivázán ke kůlu a bičován přes záda, hýždě a nohy. Toto bičování oběť velmi oslabilo a způsobilo hluboká zranění, silnou bolest a občas i krvácení.
„Oběť během procedury občas omdlela a neobvyklá nebyla ani její náhlá smrt," píší vědci. „Oběti se pak obvykle vysmívali, pak byla nucena nést patibulum [příčku kříže] přes ramena k místu popravy." Ani tím ale kruté zacházení neskončilo. Někdy římští vojáci oběti dál ubližovali, odřezávali jí části těla, jako je jazyk, nebo ji oslepili.
Další krok se pak lišil podle území. Například v Jeruzalémě ženy odsouzenci většinou nabídly nápoj zmírňující bolest, obvykle víno a myrhu nebo kadidlo. Pak byla oběť přivázána nebo přibita ke kříži. Zatímco oběť čekala na smrt, vojáci si rozdělili oblečení oběti. Ale smrt vždy nepřišla rychle; mohlo to trvat tří hodiny, ale i čtyři dny, než dotyčný zemřel. Někdy se proces urychlil dalšími fyzickými útoky římských vojáků.
Když člověk zemřel, členové rodiny se mohli shromáždit a pohřbít tělo, museli ale dostat povolení od římského soudce. Jinak byla mrtvola ponechána na kříži, kde ji ohlodávala dravá zvířata a ptáci.
Aby mohli ukřižování lépe prozkoumat (bez toho, aby někdo někoho zabil), němečtí vědci v 60. letech přivázali dobrovolníky zápěstím k kříži a pak sledovali jejich respirační a kardiovaskulární aktivitu. Během šesti minut měli dobrovolníci potíže s dýcháním, jejich tepová frekvence se zdvojnásobila a jejich krevní tlak klesl.
Studie z tohoto experimentu byla publikována v roce 1963 v časopise Berlin Medicine (Berliner Medizin). Experiment musel být po asi 30 minutách zastaven kvůli bolesti v zápěstí dobrovolníků. Díky tomu nicméně vědci zjistili, že oběti mohly zemřít z různých příčin, včetně selhání více orgánů a selhání dýchání, vysvětlují vědci.
Související
Ukřižování jako zvláštní forma popravy. Ježíš byl jen jednou z mnoha obětí
Saúdskoarabský mladík má být ukřižován. Jeho matka proti Obamu o pomoc
Ukřižování , Ježíš Kristus , historie , věda
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 1 hodinou
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 2 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 3 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 4 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 5 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 5 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 6 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 7 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 8 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 9 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 10 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 11 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
včera
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.
Zdroj: Libor Novák