Tajemství sovětského diktátora Stalina: Proč nechtěl řečnit na veřejnosti?

Kdyby se rozhodl Stalin naplnit přání své matky a stal se pravoslavným popem, jak si přála, historie by šla zcela jistě jinými kroky. Dnes se tak vedou diskuze, za kolik mrtvých je Stalin osobně zodpovědný.

Stopovat bychom mohli již k jeho revolucionářskému mládí ještě před bolševickým převratem v roce 1917, kdy se účastnil řady ozbrojených přepadení. Nicméně konkrétní důkazy, že by během potyček sám Stalin někoho zavraždil, v současnosti neexistují.

Od roku 1912 Stalin stoupá ve stranické hierarchii, aby po smrti Lenina dosáhl na její samotný vrchol. Zajímavostí na okraj je, že do vedení strany ho Lenin kooptoval na sjezdu v Praze v roce 1912.

Asi nejkrvavějším skutkem Stalinovy vlády byla násilná kolektivizace na Ukrajině ve 30. letech 20. století. Následně totiž vypukl hladomor, který zaznamenal přibližně 10 miliónů obětí. I když se jednalo o jednoznačně hrůzostrašnou epizodu ze Stalinovy vlády, od bezohledného rozhodnutí diktátora k miliónům obětí vede dlouhá linie.

Mnohem užší pojítko zveřejnila ruská organizace ochránců lidských práv Memorial. Jednalo se o jmenný výčet obětí stalinských čistek, který nashromáždila více než stovka badatelů za 20 let práce. Na seznamu se nachází 2,6 miliónů jmen lidí, zabitých z politických důvodů během Stalinova režimu.

Podle odhadů se však jedná o pouhou pětinu všech obětí. I přesto je však Stalin jednou z nejpopulárnějších historických osobností v Rusku. Vyhrál již řadu anket o největšího Rusa (naposledy v roce 2017). Asi nikoho nepřekvapí, že se Rusové v tomto ohledu příliš racionálně nechovají. Kromě miliónů obětí, které má Stalin na svědomí, totiž sám nebyl Rusem nýbrž Gruzíncem a dokonce se vyhýbal náročným veřejným projevům, jelikož neuměl hovořit plynně rusky bez přízvuku.

Navíc to není tak dávno, kdy Rusko vedlo válečný konflikt v Jižní Osetii (2008) právě proti Gruzii a obyvatelé této země v Rusku nejsou vůbec oblíbení.