Leonardo da Vinci je často popisován jako archetyp renesančního člověka, génia, humanisty a experimentátora, který spojil umění s vědou. Namaloval dva nejslavnější obrazy dějin, Poslední večeři a Monu Lisu, a jako vědec rozvinul na svou dobu jasnozřivé nápady například na letadlo, ponorku či automobil. Věnoval se ale i novátorskému studiu anatomie, stavebnictví, ptáků, srdce, optiky, botaniky, vodních proudů či zbraní. Za úspěchem tohoto italského vědce a malíře, který zemřel před 500 lety, 2. května 1519, stála podle mnoha odborníků zejména zvídavost a fantazie, vášeň s hravostí až posedlostí.
Podle amerického novináře a spisovatele Waltera Isaacsona, který o něm napsal v roce 2017 stejnojmennou monografii, Leonardo nikdy nezapadal. "Byl nemanželský syn, gay, vegetarián, levák a občas heretik," napsal Isaacson s tím, že neměl téměř žádné vzdělání a latinsky četl velmi špatně. Kladl důraz na zvídavost a fantazii a stíral hranice mezi skutečností a fantazií. "Nejzvídavější člověk v dějinách," napsal o něm kunsthistorik Kenneth Clark.
Leonardo byl zapálený a věčně užaslý, nábožnou úctu měl k přírodě, přesto v umění i vědě někdy chyboval. Například mnoho maleb nedokončil (třeba Klanění tří králů či Svatý Jeroným). "Schopnost kombinovat umění s vědou, nejvýstižněji vyjádřená ikonickou kresbou dokonale proporčního muže s roztaženýma rukama a nohama uvnitř čtverce, známého jako Vitruviánský muž, z něj udělal nejkreativnějšího génia všech dob," napsal Isaacson. A exšéf firmy Apple Steve Jobs o něm řekl: "Viděl krásu v umění i technice."
Patnácté století Leonardovo, Kolumbovo a Gutenbergovo bylo časem vynálezů, objevování a šíření vědění novými technologiemi. Ideálem renesance byl co nejvšestranněji nadaný a vzdělaný jedinec. Nikomu se ale nepodařilo tak dokonale skloubit své vědomosti z četných oborů vědy s uměním a architekturou tak jako Leonardu da Vincimu.
Narodil se 15. dubna 1452 ve vesničce Anchiano, asi tři kilometry od Vinci. Otcem byl notář Piero da Vinci a matkou dívka z okolí Vinci Caterina Lippiová. Dětství strávil ve Vinci, chodil do kupecké školy, jinak byl samouk.
V 15 letech se stal tovaryšem ve Verrocchiově florentské dílně, o pět let později byl již členem malířského cechu. Jeho první známou kresbou byla krajinka, poté namaloval třeba obraz Zvěstování. Podepsal smlouvu na obraz Klanění tří králů, který rozpracoval, ale nedokončil.
Ve svých 30 letech, v roce 1482, přijal pozvání vévody Lodovika Sforzy do Milána. Začal si psát deník (nyní jsou známy deníky s asi 7200 stranami poznámek a skic) a poté studoval anatomii a architekturu.
Kolem roku 1490 nakreslil Vitruviánského muže, jednu ze svých nejslavnějších kreseb, která vyjadřuje přesvědčení, že na proporcích lidského těla je založena krása člověka i světa. Ve stejné době namaloval i Dámu s hranostajem a v roce 1495 začal pracovat na nástěnné malbě Poslední večeře v kostele Santa Maria delle Grazie. V obraze s kouzelnou iluzí proměnlivé perspektivy je použita trojúhelníková kompozice.
Just seen #DaVinci drawing of the #brain ? in @KelvingroveArt. He was attempting to understand how the brain works over 500 years ago!How genius he was!!@HERMES_FET @GabryPanu pic.twitter.com/HXUHfA3VML
— Hadi Heidari (@hadihei) 28. dubna 2019
Svůj nejslavnější obraz, Monu Lisu, pak začal malovat v roce 1502 ve Florencii a pracoval na něm po celý zbytek života. Při vytváření nejpamátnějšího úsměvu na světě využil znalostí z fyziologie zraku.
Celkem existuje jen nanejvýš 15 obrazů, které jsou mu kompletně či částečně připisovány. Leonardo pracoval s šerosvitem a jemnými přechody světelných efektů a díky jeho práci se trojrozměrnost stala největší inovací renesančního umění.
V listopadu 2017 se jeho obraz Salvator Mundi (Spasitel světa) stal nejdražším výtvarným dílem, když se v newyorské aukční síni Christie's vydražil za 450,3 milionu dolarů (9,8 miliardy korun). Majitelem obrazu se stal saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán.
V roce 1499 byli ale Sforzové z Milána vypuzeni a Leonardo se vrátil zpět do Florencie, kde v roce 1502 začal pracovat jako vojenský inženýr pro Cesara Borgiu. Své služby ale nabízel jako inženýr a vynálezce i v Mantově či Benátkách.
Leonardo měl správnou představu o pohybu planet, gravitaci, či o koloběhu krve. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl princip bagrů, odstředivky, dmychadla, kolesové lodi, letadla, padáku, potápěčského úboru, rýhované hlavně, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, závitníku a závitnice, tkacího stroje a mnoha dalších. Nakreslil spoustu různých skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. nebo 20. století.
V roce 1506 se vrátil do Milána, kde stráví následujících sedm let, v roce 1513 se přestěhoval do Říma, kde vytvořil mimo jiné ikonickou turínskou kresbu, dost možná autoportrét. Od roku 1516 až do své smrti na zámku Clos Lucé poblíž Amboise v 67 letech (2. května 1519) žil ve Francii na pozvání krále Františka I. z Valois.
Související
Po světě chodí 14 potomků rodiny Leonarda da Vinciho
Vitruviánský muž před soudem. Řešilo se, zdali může da Vinciho kresba do Francie
Leonardo da Vinci , historie , Vědci , Umění , Itálie
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 57 minutami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 1 hodinou
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 1 hodinou
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 1 hodinou
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 2 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 2 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 2 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 2 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 2 hodinami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 4 hodinami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 4 hodinami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
před 5 hodinami
Google měl výpadek. Důvod není jasný, potíže hlásili lidé po celém světě
před 5 hodinami
Kyjev představil novou tvář. Za ministerstvo bude mluvit umělá inteligence
před 6 hodinami
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Vážná nehoda v Praze. Porsche srazilo ženu s kočárkem ve Vysočanech
před 6 hodinami
Švýcarsko nenabídlo Rusku pozvánku na mírový summit o Ukrajině
před 6 hodinami
Jak je princezně Kate? Princ William odpovídal na všetečné otázky lidí v ulicích
před 7 hodinami
Ruská balistická raketa zasáhla Oděsu. Ukrajina útočí na energetickou infrastrukturu Ruska
Ukrajinské drony v noci na čtvrtek podnikly údery proti energetické infrastruktuře ve Smolenské, Oriolské a Kurské oblasti, uvádějí gubernátoři jednotlivých oblastí. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák