Černobyl nebyl jediný. O Kyštymské katastrofě se svět neměl nikdy dozvědět

Majak je jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. Původně se zde vyrábělo a obohacovalo jaderné palivo z uranu pro jaderné elektrárny nebo plutonium pro jaderné hlavice a v závodě pracovalo na 25 000 lidí. 

Továrna byla spuštěna v roce 1948 a s bezpečností si nikdo hlavu nelámal. Radioaktivní odpad byl vypouštěn do okolí, kde žilo na 100 000 lidí. Jedním z takových míst je jezero Karačaj využívané od roku 1951 jako odpadní nádrž. Je označováno za nejvíce znečištěná místo na Zemi. Pokud by se do něj člověk ponořil, za pár sekund by zemřel.

Během provozu továrny se zde odehrálo několik havárií a nehod, které ještě více znečistily okolí. Ta nejhorší, označovaná jako Kyštymská katastrofa, vypukla 29. září 1957 v 16:20, kdy vybuchla nádrž, ve které se skladovala směs acetátů a nitrátů sodných.

Nešlo o náhodu, o riziku se vědělo rok dopředu. Už v roce 1956 selhal systém chlazení v jedné z nádrží, která obsahovala asi 80 tun tekutého radioaktivního odpadu. Nebyl ale opraven a teplota v něm postupně stoupala, což vedlo k vypařování a chemické explozi dusičnanu amonného a acetátů.

Exploze bezprostředně nikoho nezabila, roztrhla ale střechu fabriky a do ovzduší se dostal ohromný radioaktivní mrak, který pokryl plochu 20 tisíc kilometrů čtverečních. Pro představu jde zhruba o čtvrtinu České republiky.

Jak bylo v Sovětském svazu zvykem, nehodu se úřady snažily zamlčet. Proto trvala evakuace okolí neuvěřitelné dva roky, a nikdo ve skutečnosti nevěděl proč. Západní média sice informovala o neurčité katastrofě, její rozsah si ale nikdo neuměl představit.

Co se skutečně stalo se svět dozvěděl až v roce 1976, kdy ruský biochemik Žores Medveděv, který uprchl na západ, přiznal, že před dvaceti lety došlo ke katastrofě, která si ve finále vyžádala tisíce lidských životů. Následně se ukázalo, že o nehodě věděla i CIA, a to téměř okamžitě poté, co se stala. Vzhledem k zajištění klidu mezi obyvatelstvem ale nikoho o ničem neinformovala.

Ačkoliv je havárie považována za třetí nejrozsáhlejší jadernou katastrofu v historii a předčily ji pouze černobylská havárie a havárie elektrárny Fukušima, podle čísel může být vše trochu jinak.

Určit přesný počet obětí jaderných katastrof je prakticky nemožné. Zářením způsobená rakovina je k nerozeznání od jakékoliv jiné rakoviny, přesto se vědci z celého světa snaží najít nejpřesnější číslo, jakého jsou schopni se dopátrat. Podle dostupných studií zemřelo na následky výbuchu zhruba 6000 - 8000 tisíc lidí.

Zde přichází na scénu srovnání s výbuchem v Černobylu. Ten zabil přímo na místě 31 lidí, další tisíce umíraly na následky ozáření později. Kolik jich bylo není jasné, některé studie uvádějí pár desítek, jiné až milion. Podle oficiální zprávy Světové zdravotnické organizace si katastrofa vyžádala 4000 mrtvých. Teoreticky je tedy možné, že Kyštymská tragédie byla větším neštěstím, než černobylská katastrofa.