Záhadné pražské hrady: Kde stály a kam zmizely?

Středověká Praha, respektive její souměstí, obsahovala hned deset hradů. Pět z nich bylo královských, do niž patřil mimo jiné Pražský hrad či Vyšehrad. Své sídlo zde měl i pan biskup, jehož hrad patřil k těm nejstarším, vystavěný ještě v románském stylu v druhé polovině 12. století na Malé Straně. Své hrady zde měly i čtyři komandy rytířských řádů. Na území dnešní Prahy však stálo mnohem více hradů. Vznik, osudy či poloha těchto hradů jsou však mnohdy záhadou.

Ke zdejším záhadami a pověstmi opředeným patří hrad Děvín. Pro mnohé je známý jako místo spojené s vyprávěním Starých pověstí českých od A. Jiráska o Dívčí válce. Příběh povídá o vzpouře žen proti mužům, kdy se ženy po smrti kněžny Libuše pod vedením dívky jménem Vlasta opevní na hradě Děvín proti Vyšehradu, nazývaného jako Chrasten. A. Jirásek čerpal ze starých zpráv, v tomto případě v Kosmově kronice ze 12. století. V Kosmově příběhu má celá událost ale spíše úsměvný charakter a je také nazývána jako „hra“. Až v pozdějším podání ze 14. století získal příběh podobu popisu skutečné války.

Hrad Děvín, stojící naproti hradu Vyšehrad přes řeku Vltavu nemá ve skutečnosti s tzv. Dívčí válkou, ani s pověstmi z počátků českého knížectví nic společného. Ve 12. století, stejně i později za časů krále Přemysla Otakara II., je Děvín nazýván pouze jako hora. Pozdější hrad zde vzniká až ve 14. století. Tehdy se zdejší území, stejně jako právo na výběr cla, dostává do rukou pánů z Tetína. Hrad nejspíše vystavěl Štěpán z Tetína někdy před rokem 1338, kdy je hrad poprvé zmiňován. Později kolem roku 1375 se hrad koupí dostává do rukou kartouzského kláštera. Není známo, kdy hrad přesně zanikl, možná už na konci 14. století, popřípadě na začátku 15. století. Někdy se o jeho úplném rozboření mluví až v souvislosti s císařem Zikmundem Lucemburským, který tak chtěl zničit sídlo lapků. Ještě koncem 17. století zde stály výrazné zříceniny zdí. Dnes se jedná o holou dominantu nad řekou, kde se  nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Druhou záhadu pražských hradů představuje hrad Kuglvajt. Zajímavostí je, že se v písemných pramenech objevuje pouze jednou a to v roce 1387. Jedná se navíc o zprávu nepřímou, kdy se Zdeněk, syn Řehákův z Chuchle, vyznává, že mu plaský opat Jindřich udělil nově zdělanou a ještě nevysázenou vinici i s pahorkem řečeným Elmul, kteréžto ležely z jedné strany proti klášteru Kartouzskému a z druhé strany proti lesu a hoře, na níž leží hrad řečený obecně Kuglvajt. Další písemné prameny o něm mlčí a není tak známo, kdy byl hrad založen, ani kdy zanikl. Neví se též, kdo hrad založil, ani co způsobilo jeho konec. Záhadu představuje už jenom jeho lokalizace, jelikož se dodnes přesně neví, kde tento hrad stál.

V daném roce 1387 se zmiňuje lokalizace hradu „u vinice na hoře“, nic bližšího však není známo. Vzhledem k tomu, že zdejší území patřilo klášteru, předpokládá se, že hrad byl majetkem plaského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, která je v blízkosti středověké Prahy jinak překvapivá. Většina autorů lokalizuje hrad na různých místech především v dnešní pražské části Košíře, ale nechybí ani lokalizace na jižní svah Petřína. Podle A. Sedláčka stál tento hrad u tehdejší vsi Košíře. Soudí tak na základě toho, že když plaský klášter získal nové zboží v Jinonicích a Košířích, chtěl toto místo ochránit. Proto zde vystavěl hrad a dle tehdejšího zvyku a módy mu dal německé jméno.