Jak skutečně vypadaly křížové výpravy? Archeologové rozklíčovali podrobnosti

Vědecký tým z North Caroline University provádí archeologické výzkumy kolem hory Sion v Jeruzalémě už řadu let. Nemohli si vybrat lépe, hora sloužila jako kultovní místo už před  příchodem monoteistických náboženství a bouřlivá historie střetávání židovství, křesťanství a islámu na Blízkém východě se projevuje v každé nálezové vrstvě, kterou archeologové odkryjí. Letos se jim podařilo potvrdit řadu událostí spjatých s obleháním a rabováním města během první křížové výpravy.

Mimo jiné se archeologům podařilo potvrdit, že muslimové bránící město vykopali před jižní hradbou hluboký příkop, který měl zabránit obléhacím strojům, aby se dostaly až k hradbám a který hrál podle kronikáře klíčovou roli při obraně této části opevnění. Odhalený příkop byl zhruba 17 metrů široký a 4 metry hluboký a podařilo se v něm najít celou řadu artefaktů, které jasně poukazují na intenzivní boj v této oblasti. Mezi nimi i řadu přívěšků ve tvarů kříže, které nosili křižáčtí bojovníci.

Tyto nálezy tak potvrzují dlouho zpochybňovaný útok křižáckých sil na Jeruzalém ze dvou směrů a potvrzují tak popis události kronikáře Petra Tudebode. Podle jeho vyprávění vedl útok provensálských křižáků na jižní hradbu Raymond ze Saint Gille. Ten prý vedl útok ze strany od hory Sion a chtěl hradby překonat pomocí obléhací věže – ta se ale ke zdi nemohla dostat kvůli příkopu, který obránci narychlo vyhloubili. Jde právě o příkop, který byl nedávno objeven.

Je tedy pravděpodobné, že i další informace podané kronikářem – o úspěšném pokusu zasypat příkop pod rouškou noci a druhém útoku na následující den, jsou také pravdivé. To by mohlo vysvětlovat, proč se tak dlouho archeologům nepodařilo příkop odhalit – pokud by ho opravdu Raymundovi vojáci zasypali nedlouho po jeho vzniku mohl jednoduše vědce zmást. A to, že příkop nebyl dlouho objeven potom vedlo k velkým pochybnostem o celém jižním útoku.