Křížové výpravy byly největší expanzí Evropanů ve středověku. Snaha podrobit si Blízký východ trvala takřka 200 let. Vědcům se podařilo analyzovat DNA křižáků podle pozůstatků na jednom z bitevních polí. Získali překvapivé informace.
Výsledky výzkumu DNA, publikované v časopise The American Journal of Human Genetics, ukazují, že pod křižáckými praporci nebojovali jen genetičtí Evropané. Již kolem roku 1200 křižáci verbovali do své armády místní, kteří s nimi bojovali a stejně tak objevili řadu míšenců.
Křižácké války se datují 1095-1291 a za poměrně dlouhé období přílivu “křižácké migrace“ na blízky východ se lidé přirozeně mísili.
„Naše zjištění ukazují bezprecedentní pohled na dědictví lidí, kteří bojovali v křižácké armádě. A nejednalo se pouze o Evropany,“ řekl hlavní autor studie Marc Haber z Wellcome Sanger Institute. „Můžeme pozorovat výjimečnou genetickou diverzitu na středověkém Blízkém východě mezi lidmi bojujícími bok po boku.“
Výsledky studie jsou hodnotné i na poli technologie výzkumu DNA. V horkém klimatu, kde se relikty křižáckých dob nacházejí se doposud vzorky DNA rekonstruovaly jen velmi obtížně. Zájem o jejích výzkum však byl veliký, vzhledem k tomu, že se jednalo o lokalitu vysoce zatíženou migrací.
Kupodivu v DNA obyvatel dnešního Libanonu křižáckou epizodu nevypozorujeme. Na rozdíl od mongolského vpádu Čingischána do Evropy, křižácký pobyt na blízkém východě se na současných obyvatelích Libanonu geneticky příliš neprojevil. I když příliv Evropanů na blízký východ byl značný a pobývali zde takřka dvě století. Nešlo jen o rytíře, ale i o řadu obyčejných lidí. Křižácké výpravy totiž byly vyprovokovány „přelidněním“ v Evropě, a tak se řada Evropanů migrací na východ snažila vyřešit nedostatek půdy k pěstování zemědělských plodin.
Autoři výzkumu si přejí, aby jejich poznatky posloužily historikům k lepšímu poznání minulosti v oblastech, o nichž historické prameny vypovídají jen marginálně.
Související
Jak skutečně vypadaly křížové výpravy? Archeologové rozklíčovali podrobnosti
Křižáci a křižačky? Ženy se chopily zbraně a šly dobýt Jeruzalém
Křižáci , věda , výzkum , DNA , libanon
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák