Kdo ve skutečnosti byli křižáci? Výzkum DNA odhalil jejich tajemství

Výsledky výzkumu DNA, publikované v časopise The American Journal of Human Genetics, ukazují, že pod křižáckými praporci nebojovali jen genetičtí Evropané. Již kolem roku 1200 křižáci verbovali do své armády místní, kteří s nimi bojovali a stejně tak objevili řadu míšenců.

Křižácké války se datují 1095-1291 a za poměrně dlouhé období přílivu “křižácké migrace“ na blízky východ se lidé přirozeně mísili.

„Naše zjištění ukazují bezprecedentní pohled na dědictví lidí, kteří bojovali v křižácké armádě. A nejednalo se pouze o Evropany,“ řekl hlavní autor studie Marc Haber z Wellcome Sanger Institute. „Můžeme pozorovat výjimečnou genetickou diverzitu na středověkém Blízkém východě mezi lidmi bojujícími bok po boku.“

Výsledky studie jsou hodnotné i na poli technologie výzkumu DNA. V horkém klimatu, kde se relikty křižáckých dob nacházejí se doposud vzorky DNA rekonstruovaly jen velmi obtížně. Zájem o jejích výzkum však byl veliký, vzhledem k tomu, že se jednalo o lokalitu vysoce zatíženou migrací.

Kupodivu v DNA obyvatel dnešního Libanonu křižáckou epizodu nevypozorujeme. Na rozdíl od mongolského vpádu Čingischána do Evropy, křižácký pobyt na blízkém východě se na současných obyvatelích Libanonu geneticky příliš neprojevil. I když příliv Evropanů na blízký východ byl značný a pobývali zde takřka dvě století. Nešlo jen o rytíře, ale i o řadu obyčejných lidí. Křižácké výpravy totiž byly vyprovokovány „přelidněním“ v Evropě, a tak se řada Evropanů migrací na východ snažila vyřešit nedostatek půdy k pěstování zemědělských plodin.

Autoři výzkumu si přejí, aby jejich poznatky posloužily historikům k lepšímu poznání minulosti v oblastech, o nichž historické prameny vypovídají jen marginálně.