50 let od hrůzného útoku. Olga Hepnarová tehdy zabila 8 lidí, když najela nákladním autem do davu

Před 50 lety, dne 10. července 1973, došlo v Praze k tragédii. Na tramvajové zastávce srazil nákladní automobil dav lidí. Záhy se ukázalo, že se jednalo o útok, mladá řidička jménem Olga Hepnarová do lidí najela úmyslně a chtěla jich co nejvíce zabít. Za to byla odsouzena k trestu smrti a jako vůbec poslední žena v Československu popravena.

Neradostné dětství

Olga Hepnarová přišla na svět posledního červnového dne roku 1951 do rodiny pražského bankovního úředníka a jeho manželky, která pracovala jako zubní lékařka. Socioekonomické zázemí mělo děvče tedy ideální, ovšem to duševní pravděpodobně nikoliv. Sama Olga později popisovala, že se v rodině cítila nechtěná a nemilovaná a že se k ní rodiče chovali spíše jako k někomu cizímu než jako k vlastní dceři, také ji údajně často fyzicky trestali. Manželé Hepnarovi dceřina slova částečně potvrdili, když během výslechů v letech 1973 a 1974 uvedli, že s Olgou neměli zrovna vřelý vztah, a to kvůli její komplikované povaze a problematickému chování. V dětství si Olga nevybudovala dobré vztahy ani s prarodiči nebo se starší sestrou.

Člověk plný nenávisti

Ani na základní škole Olga nezapadala do kolektivu, bývala tichá, zamlklá, ale i agresivní, stávala se terčem posměšků a šikany ze strany spolužáků. Na konci povinné školní docházky měla časté neomluvené absence a stupňovaly se její problémy s chováním. Po pokusu o sebevraždu byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení, kde se její stav stabilizoval a mohla dokončit školu. Již v této době dívka pociťovala silnou nenávist vůči celé společnosti, u které nenalézala pochopení.

Po základní škole se Olga vyučila knihařkou, touto profesí se následně i nějaký čas živila. V žádném zaměstnání však nikdy dlouho nevydržela. Naposledy byla zaměstnána jako řidička, tato práce ji bavila. Své výborné řidičské schopnosti však bohužel zúročila při masovém útoku.

Olga Hepnarová byla tedy již od dětství plná nenávisti. Protože se cítila nepochopená a zatracovaná, hodlala se za to pomstít – své rodině i celé společnosti. Počátkem srpna roku 1970 směřovala pomstu vůči své rodině, když zapálila její hospodářskou usedlost v Zábrodí, kam Hepnarovi jezdili trávit volné dny. V noci přijela vybavená lahví benzínu, sirkami a novinami, které využila na podpal dveří. Olga moc dobře věděla, že se v budově nacházeli její starší sestra a dva nájemníci v důchodovém věku. Právě ty probudil pach kouře a požár se jim podařilo zavčas uhasit, a nikomu se tedy nic nestalo, ani škody na domě nebyly nijak rozsáhlé. Případ se tehdy uzavřel s konstatováním, že nebyl zjištěn pachatel žhářského útoku. Olga se ke všemu přiznala až mnohem později – když byla souzena za masovou vraždu.

Masová vražda

Když nevyšel útok proti rodině, začala Olga plánovat ten proti celé společnosti. Přemýšlela, jakým způsobem by mohla zabít co nejvíce lidí najednou. Napadlo ji vykolejení vlaku, bombový nebo střelecký útok. Tyto myšlenky však bylo velice náročné zrealizovat. Proto nakonec zvolila způsob najetí těžkým automobilem do davu lidí.

Svůj hrůzný plán Olga Hepnarová zrealizovala dne 10. července 1973, tedy přesně před 50 lety. Sama nákladní automobil, kterým hodlala útok spáchat, nevlastnila, a tak si ho vypůjčila. Poté, co takto získala k dispozici vražednou zbraň, napsala dopisy informující o svém hrůzném záměru do redakcí novin Svobodné slovo a Mladý svět. O půl druhé odpoledne nákladním automobilem srazila dav lidí čekající na tramvajové zastávce na Strossmayerově náměstí. Tragédie si vyžádala celkem osm lidských životů a dvanáct zraněných osob. Zpočátku se zdálo, že se jedná o nehodu a policie i zdravotníci řidičku ošetřovali a uklidňovali, protože brali v úvahu technickou závadu vozidla, například poruchu brzd. Olga Hepnarová se však ihned přiznala, že na chodník vjela úmyslně ve snaze zabít co nejvíce lidí. Proto byla ihned zadržena. O den později se objevila první zpráva o nehodě v Rudém právu, kde se ještě nepsalo nic o masové vraždě:

„V úterý odpoledne nezvládla řidička nákladní automobil značky Praga RN na třídě Obránců míru směrem ke Strossmayerovu náměstí v Praze 7 a vjela mezi chodce, čekající na zastávce tramvaje. Následky dopravní nehody jsou tragické: na místě zůstali tři mrtví. Vozidla pražské první pomoci, která mají stanici několik desítek metrů od místa nehody, poskytla pomoc okamžitě a odvezla 15 těžce zraněných na traumatologické oddělení pražských nemocnic. Příčiny nehody se vyšetřují.“

Během vyšetřování Hepnarová nezapírala, naopak se k útoku hrdě přiznala a dokonce litovala, že nezemřelo více lidí. Soudní proces trval několik měsíců, Hepnarová byla shledána jako inteligentní a psychicky zdravá osoba, která by měla za svůj čin nést patřičný trest. V dubnu 1974 byla odsouzena k trestu smrti. Na verdikt soudu tehdy vražedkyně reagovala klidně. O dva dny později se v tisku objevila o případu konečně podrobná zpráva:

„V sobotu v poledne vynesl trestní senát městského soudu v Praze rozsudek nad 22letou Olgou Hepnarovou, která v červenci minulého roku vjela s nákladním automobilem do občanů čekajících na svoji tramvaj na zastávce Strossmayerovo náměstí v Praze 7. Svůj čin měla promyšlený s cílem zavraždit do největší počet lidí. Tragédie si vyžádala osm mrtvých a dvanáct bylo těžce nebo lehčeji zraněno. Absolutní trest, který senát vyřkl nad obžalovanou, je zdůvodněn jako jediný trest, kterým se společnost může před takovýmto jedincem chránit. Vyplývá ze zjištění, že O. Hepnarová netrpí žádnou duševní chorobou, byla plně schopna rozpoznat vysokou společenskou nebezpečnost svého činu a nejsou žádné polehčující okolnosti. Navíc znalci, kteří se v průběhu šetření zabývali osobou obžalované, shodně tvrdí, že její povahové zvláštnosti jsou takového druhu, že by se i při dlouhodobém výkonu trestu odnětí svobody mohly navzájem kloubit, a tím se vyhrocovat do velmi nebezpečné agresivní formy vůči lidské společnosti. O tomto faktu přesvědčila soud i obžalovaná, když prohlásila, že ji mrzí, že nezabila víc lidí, že za tím, co udělala, stojí, a kdyby se měla znovu rozhodnout, zda čin spáchat nebo ne, řekla by ano. Z její povahy je zřejmé, že by se skutečně nezastavila ani před největší bestialitou. Než provedla svůj zločin, zamýšlela se, zda k němu použít například vlaku, který by vykolejila, nebo zda použít v některé ze společenských místností třaskaviny či vraždit střelnou zbraní. Chtěla se dokonce stát řidičkou autobusu, aby mohla plně naložený dopravní prostředek svrhnout s lidmi do propasti nebo podobně. To vše prý z nenávisti k lidem.“

Poprava Olgy Hepnarové, poslední ženy odsouzené k trestu smrti v Československu, se konala dne 12. března 1975. V areálu pankrácké věznice byla oběšena.

Související

Pietní místo v dějišti tragédie v německém Trevíru. (2.12.2020)

Teroristy může opilecké najetí do davu inspirovat. Spojitost s Hepnarovou nevidím, říká Mareš

Nabádá k opatrnosti, i když si myslí, že tragédie v německém Trevíru, při níž řidič se svým vozem najel do davu lidí a pět z nich usmrtil, nesouvisí s terorismem. Expert na něj Miroslav Mareš však upozorňuje, že některého radikála čerstvé neštěstí může k ataku inspirovat. „Teroristé jsou si moc dobře vědomi, že auto jako zbraň mohou využít. Bohužel někoho úterní událost může utvrdit v jeho přesvědčení, že pokud bude chtít zabít větší počet lidí, tak se jedná o velmi efektivní způsob,“ říká pro EuroZprávy.cz Miroslav Mareš.
Policie ČR, ilustrační foto

Pokud neotevřou bary, vjedu do lidí jako Hepnarová, hrozil muž. Policie ho obvinila

Policie obvinila dvaašedesátiletého muže z Pardubic, který podle ní na facebooku vyhrožoval, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí, podobně jako Olga Hepnarová. Za vyhrožování teroristickým trestným činem mu hrozí pět až 15 let vězení. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová.

Více souvisejících

Olga Hepnarová Masoví vrazi historie

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 30 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy