50 let od hrůzného útoku. Olga Hepnarová tehdy zabila 8 lidí, když najela nákladním autem do davu

Před 50 lety, dne 10. července 1973, došlo v Praze k tragédii. Na tramvajové zastávce srazil nákladní automobil dav lidí. Záhy se ukázalo, že se jednalo o útok, mladá řidička jménem Olga Hepnarová do lidí najela úmyslně a chtěla jich co nejvíce zabít. Za to byla odsouzena k trestu smrti a jako vůbec poslední žena v Československu popravena.

Neradostné dětství

Olga Hepnarová přišla na svět posledního červnového dne roku 1951 do rodiny pražského bankovního úředníka a jeho manželky, která pracovala jako zubní lékařka. Socioekonomické zázemí mělo děvče tedy ideální, ovšem to duševní pravděpodobně nikoliv. Sama Olga později popisovala, že se v rodině cítila nechtěná a nemilovaná a že se k ní rodiče chovali spíše jako k někomu cizímu než jako k vlastní dceři, také ji údajně často fyzicky trestali. Manželé Hepnarovi dceřina slova částečně potvrdili, když během výslechů v letech 1973 a 1974 uvedli, že s Olgou neměli zrovna vřelý vztah, a to kvůli její komplikované povaze a problematickému chování. V dětství si Olga nevybudovala dobré vztahy ani s prarodiči nebo se starší sestrou.

Člověk plný nenávisti

Ani na základní škole Olga nezapadala do kolektivu, bývala tichá, zamlklá, ale i agresivní, stávala se terčem posměšků a šikany ze strany spolužáků. Na konci povinné školní docházky měla časté neomluvené absence a stupňovaly se její problémy s chováním. Po pokusu o sebevraždu byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení, kde se její stav stabilizoval a mohla dokončit školu. Již v této době dívka pociťovala silnou nenávist vůči celé společnosti, u které nenalézala pochopení.

Po základní škole se Olga vyučila knihařkou, touto profesí se následně i nějaký čas živila. V žádném zaměstnání však nikdy dlouho nevydržela. Naposledy byla zaměstnána jako řidička, tato práce ji bavila. Své výborné řidičské schopnosti však bohužel zúročila při masovém útoku.

Olga Hepnarová byla tedy již od dětství plná nenávisti. Protože se cítila nepochopená a zatracovaná, hodlala se za to pomstít – své rodině i celé společnosti. Počátkem srpna roku 1970 směřovala pomstu vůči své rodině, když zapálila její hospodářskou usedlost v Zábrodí, kam Hepnarovi jezdili trávit volné dny. V noci přijela vybavená lahví benzínu, sirkami a novinami, které využila na podpal dveří. Olga moc dobře věděla, že se v budově nacházeli její starší sestra a dva nájemníci v důchodovém věku. Právě ty probudil pach kouře a požár se jim podařilo zavčas uhasit, a nikomu se tedy nic nestalo, ani škody na domě nebyly nijak rozsáhlé. Případ se tehdy uzavřel s konstatováním, že nebyl zjištěn pachatel žhářského útoku. Olga se ke všemu přiznala až mnohem později – když byla souzena za masovou vraždu.

Masová vražda

Když nevyšel útok proti rodině, začala Olga plánovat ten proti celé společnosti. Přemýšlela, jakým způsobem by mohla zabít co nejvíce lidí najednou. Napadlo ji vykolejení vlaku, bombový nebo střelecký útok. Tyto myšlenky však bylo velice náročné zrealizovat. Proto nakonec zvolila způsob najetí těžkým automobilem do davu lidí.

Svůj hrůzný plán Olga Hepnarová zrealizovala dne 10. července 1973, tedy přesně před 50 lety. Sama nákladní automobil, kterým hodlala útok spáchat, nevlastnila, a tak si ho vypůjčila. Poté, co takto získala k dispozici vražednou zbraň, napsala dopisy informující o svém hrůzném záměru do redakcí novin Svobodné slovo a Mladý svět. O půl druhé odpoledne nákladním automobilem srazila dav lidí čekající na tramvajové zastávce na Strossmayerově náměstí. Tragédie si vyžádala celkem osm lidských životů a dvanáct zraněných osob. Zpočátku se zdálo, že se jedná o nehodu a policie i zdravotníci řidičku ošetřovali a uklidňovali, protože brali v úvahu technickou závadu vozidla, například poruchu brzd. Olga Hepnarová se však ihned přiznala, že na chodník vjela úmyslně ve snaze zabít co nejvíce lidí. Proto byla ihned zadržena. O den později se objevila první zpráva o nehodě v Rudém právu, kde se ještě nepsalo nic o masové vraždě:

„V úterý odpoledne nezvládla řidička nákladní automobil značky Praga RN na třídě Obránců míru směrem ke Strossmayerovu náměstí v Praze 7 a vjela mezi chodce, čekající na zastávce tramvaje. Následky dopravní nehody jsou tragické: na místě zůstali tři mrtví. Vozidla pražské první pomoci, která mají stanici několik desítek metrů od místa nehody, poskytla pomoc okamžitě a odvezla 15 těžce zraněných na traumatologické oddělení pražských nemocnic. Příčiny nehody se vyšetřují.“

Během vyšetřování Hepnarová nezapírala, naopak se k útoku hrdě přiznala a dokonce litovala, že nezemřelo více lidí. Soudní proces trval několik měsíců, Hepnarová byla shledána jako inteligentní a psychicky zdravá osoba, která by měla za svůj čin nést patřičný trest. V dubnu 1974 byla odsouzena k trestu smrti. Na verdikt soudu tehdy vražedkyně reagovala klidně. O dva dny později se v tisku objevila o případu konečně podrobná zpráva:

„V sobotu v poledne vynesl trestní senát městského soudu v Praze rozsudek nad 22letou Olgou Hepnarovou, která v červenci minulého roku vjela s nákladním automobilem do občanů čekajících na svoji tramvaj na zastávce Strossmayerovo náměstí v Praze 7. Svůj čin měla promyšlený s cílem zavraždit do největší počet lidí. Tragédie si vyžádala osm mrtvých a dvanáct bylo těžce nebo lehčeji zraněno. Absolutní trest, který senát vyřkl nad obžalovanou, je zdůvodněn jako jediný trest, kterým se společnost může před takovýmto jedincem chránit. Vyplývá ze zjištění, že O. Hepnarová netrpí žádnou duševní chorobou, byla plně schopna rozpoznat vysokou společenskou nebezpečnost svého činu a nejsou žádné polehčující okolnosti. Navíc znalci, kteří se v průběhu šetření zabývali osobou obžalované, shodně tvrdí, že její povahové zvláštnosti jsou takového druhu, že by se i při dlouhodobém výkonu trestu odnětí svobody mohly navzájem kloubit, a tím se vyhrocovat do velmi nebezpečné agresivní formy vůči lidské společnosti. O tomto faktu přesvědčila soud i obžalovaná, když prohlásila, že ji mrzí, že nezabila víc lidí, že za tím, co udělala, stojí, a kdyby se měla znovu rozhodnout, zda čin spáchat nebo ne, řekla by ano. Z její povahy je zřejmé, že by se skutečně nezastavila ani před největší bestialitou. Než provedla svůj zločin, zamýšlela se, zda k němu použít například vlaku, který by vykolejila, nebo zda použít v některé ze společenských místností třaskaviny či vraždit střelnou zbraní. Chtěla se dokonce stát řidičkou autobusu, aby mohla plně naložený dopravní prostředek svrhnout s lidmi do propasti nebo podobně. To vše prý z nenávisti k lidem.“

Poprava Olgy Hepnarové, poslední ženy odsouzené k trestu smrti v Československu, se konala dne 12. března 1975. V areálu pankrácké věznice byla oběšena.

Související

Pietní místo v dějišti tragédie v německém Trevíru. (2.12.2020)

Teroristy může opilecké najetí do davu inspirovat. Spojitost s Hepnarovou nevidím, říká Mareš

Nabádá k opatrnosti, i když si myslí, že tragédie v německém Trevíru, při níž řidič se svým vozem najel do davu lidí a pět z nich usmrtil, nesouvisí s terorismem. Expert na něj Miroslav Mareš však upozorňuje, že některého radikála čerstvé neštěstí může k ataku inspirovat. „Teroristé jsou si moc dobře vědomi, že auto jako zbraň mohou využít. Bohužel někoho úterní událost může utvrdit v jeho přesvědčení, že pokud bude chtít zabít větší počet lidí, tak se jedná o velmi efektivní způsob,“ říká pro EuroZprávy.cz Miroslav Mareš.
Policie ČR, ilustrační foto

Pokud neotevřou bary, vjedu do lidí jako Hepnarová, hrozil muž. Policie ho obvinila

Policie obvinila dvaašedesátiletého muže z Pardubic, který podle ní na facebooku vyhrožoval, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí, podobně jako Olga Hepnarová. Za vyhrožování teroristickým trestným činem mu hrozí pět až 15 let vězení. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová.

Více souvisejících

Olga Hepnarová Masoví vrazi historie

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy