Teroristy může opilecké najetí do davu inspirovat. Spojitost s Hepnarovou nevidím, říká Mareš

Odmítá spojitost s masovou vražedkyní Olgou Hepnarovou, která 10. července 1973 najela nákladním vozem do lidí čekajících na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí a osm jich na dřívější třídě Obránců míru, dnes Milady Horákové, usmrtila. Specialista na terorismus Miroslav Mareš se domnívá, že mezi Hepnarovou, která 12. března 1975 skončila na popravišti, a činem v Trevíru, není žádné pojítko, i když řidič Land Roveru rovněž na západě Německa najížděl do davu. „Olga Hepnarová svůj čin udělala s rozmyslem a dokonce snahou vyslat jakési poselství o tom, že je na tomto světě nespokojená.“

Svůj útok podle experta na pravicový i levicový extremismus vražedkyně tehdy cíleně plánovala, zatímco řidičův čin byl zřejmě ovlivněn opilstvím, když měl v krvi 1,4 promile alkoholu v krvi. „Což je poměrně dost. Proto si myslím, že neštěstí v Trevíru není úplným ekvivalentem skutku, jaký spáchala Olga Hepnarová,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz Mareš.

Brněnský profesor politologie však stále upozorňuje, že vše je v šetření, a proto nelze nic tvrdit s určitostí. „Zatím se k události nedá nic detailnějšího říci. Jeví se mně to zatím jako akt opilce, který mohl mít psychické problémy.“ Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se obává, že i když čerstvý incident neměl ideologický podtext, může některé radikály inspirovat. „Nemyslím si, že by se tak stalo okamžitě, ale historie jasně ukazuje, že teroristických útoků pomocí automobilů už byla celá řada.“ A případní útočníci si moc dobře uvědomují, že takto vedený atak může způsobit tragické následky. „ Auto se navíc nabízí jako ideální zbraň. Někdo se v této souvislosti může utvrdit ve svém přesvědčení, že pokud bude chtít zabít větší počet lidí, tak se bohužel jedná o efektivní způsob,“ varuje muž, který se specializuje i na fotbalové chuligánství.

Vedoucí Oddělení bezpečnostních a strategických studií katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou absolvoval a kde i přednáší, apeluje, že musíme počítat s variantou, podle níž může terorismus současnou koronavirovou situaci využít k atakům. „Bojím se, aby pro některé nebyl vzorem terorista, který nedávno provedl útok ve Vídni. Svým činem totiž zcela opanoval televizní zpravodajství, které jinak patři výhradně monitorování koronavirové pandemie. Nicméně událost z Trevíru na terorismus nevztahuji a zatím ho s ním nespojuji.“

Specialista na terorismus připouští, že za najetím vozu do davu na pěší zóně v rodišti Karla Marxe může stát řidičova osobní frustrace. „Mohla ji i způsobit koronavirová karanténa, během níž se mohl cítit osamocený, anebo jej zneklidňovalo, že ztrácí svoji pozici. Ale to jsou zatím jen dohady a musíme počkat na prošetření celého případu, abychom znali motiv činu.

Bývalým soudním znalcem na extremismus úterní případ obrovsky otřásl, když při něm přišla o život i teprve devítitýdenní holčička. „Jsem ze své profese zvyklý na ledacos, ale úmrtí tak malého dítěte neštěstí ještě zdvojnásobí. Jedná se o obrovský šok a tragédii, na níž nese vinu lidská bezohlednosti, opilství a zřejmě za neštěstím možná stojí i psychická porucha,“ pokouší se predikovat Miroslav Mareš.