Odpůrci očkování se připnutím Davidovy hvězdy trestného činu nedopustili, shodují se experti

Jejich chování považují za nevkusné, ale neoznačují je jako protiprávní. Advokát Ronald Němec a právní expert na extremismus Miroslav Mareš se shodují, že demonstranti, kteří si v pátek připnuli na bundy Davidovu hvězdu na protest proti očkování na covid-19, se nedopustili trestného činu. „Protestující se jen symbolicky pasovali do role Židů. Netvrdili, že jsou Židé špatní,“ říká pro EuroZprávy.cz Němec. Aby se aktivisté podle Mareše dostali do konfliktu se zákonem, museli by popírat holocaust, hanobit Židy, podněcovat k nim nenávist či něco podobného. „A k tomu nedošlo,“ tvrdí.

Připnutí Davidovy hvězdy, jež je smutným symbolem nacistické genocidy namířené proti Židům ve druhé světové válce, není podle expertů samo o sobě trestné. Odpůrci očkování proti covidu-19 tak dali najevo, že pokud odmítnou aplikaci vakcínou, budou vyřazeni ze společnosti. Karlovarský advokát Ronald Němec se domnívá, že židovská hvězda není z pohledu zákona chráněna jako výlučný symbol určitého etnika anebo národa. „Není mně znám judikát, který by tak stanovil, nemyslím si, že se může jednat o trestný čin anebo přestupek, pokud jde jen o samotné užití.“

Zneuctění symbolu není zákonem příliš chráněné

S jeho názorem souhlasí i specialista na pravicový i levicový extremismus Miroslav Mareš, rovněž doktor práv. „Zneuctění symbolu v podstatě není zákonem zase až tak chráněné,“ má jasno. Ronald Němec, majitel advokátní kanceláře Ronald Němec Legal, s.r.o., připouští, že pokud by demonstrující ohledně hvězdy zvolili dehonestující způsob,  pak si v  takovém případě umí představit, že může dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu hanobení. „Trestní orgán by ale musel zkoumat, jak a proč došlo k užití hvězdy, zkrátka, zda užití symbolu bylo namířeno vůči Židům. Co se týče pátečního protestu, tam k zneužití nedošlo, ale jednalo o pouhou symboliku. Podle mého názoru zákon porušený nebyl, spíše došlo k porušení etiky, byť  je to sporné, nevíme, kdo vše na demonstraci byl.“

Mareš se jednoznačně domnívá, že k překročení etiky došlo. „Alespoň z mého pohledu se jedná o porušení společenských norem,“ říká odborník na terorismus, který míní, že bude velmi těžké prokázat, zda na páteční demonstraci došlo k trestnému jednání. „Zřejmě k takovému posouzení nedojde. K celé události by se nejvíce blížil trestný čin výtržnictví, ale z hlediska trestně právního se nedomnívám, že zmíněné výtržnictví budou orgány činné v trestním aplikovat.“

Oba doktoři práv vylučují, že by na pražském Václavském náměstí došlo k projevům extremismu. „Nedošlo k němu, protože protestující neříkali, že by Židé byli něčím vinni anebo že jsou špatní. Demonstranti se jen symbolicky pasovali do role Židů za nacistického Německa,“ popisuje Němec ze svého úhlu pohledu. Jeho odborný kolega tvrdí, že známky extremismu na protestujících nezaznamenal. „Nebyl tam a priori přítomný, protože hvězdu si mohli připnout i lidé, kteří se vůbec nehlásí k extremistickým organizacím,“ míní Mareš, ale dodává, že i extrémisté tímto způsobem mohou zneužívat židovskou hvězdu ke své propagaci.

Brněnský politolog upozorňuje, že aby do případu vstoupily orgány činné v trestním řízení, museli by aktivisté zcela jasně popírat holocaust. „Na Václavském náměstí se ale nic takového neodehrálo. Skupina, která odmítá očkování, se jen nevhodně přirovnala k pronásledovaným Židům.“ Podobnou rétoriku užívá i Němec. „Aby mohli být demonstrující stíhaní, museli by se de facto chovat protižidovsky. Například, kdyby tvrdili, že koronavirus vypustili Židé a že se jedná o jakési spiknutí židovského establishmentu, a právě proto oni hvězdou vůči nim vyjadřují odpor. Pak by v této chvíli mohla být kauza trestně stíhatelná,“ přibližuje problematiku a poukazuje na trestní zákoník. „Judikatura ohledně extremismu směřuje do případu, že někdo chce dehonestovat určitou skupinu z hlediska barvy, rasy či náboženského vyznání. A rovněž k tomu na shromáždění nedošlo“, říká odborník na církevní právo a náboženství.

U neočkovaných zatím k žádné segregaci nedojde 

Mareš zatím nezaznamenal, že by někdo kvůli užívání Davidovy hvězdy, na níž demonstranti měli napsáno Neočkovaný, podal trestní oznámení. „Zatím nedisponuji žádnou informací, že by někdo tak učinil,“ praví pro EuroZprávy.cz Mareš, garant oboru Bezpečnostní a strategická studia z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou kromě Právnické fakulty v Brně absolvoval a kde i přednáší.

Policie už navíc avizovala, že podle ní nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání, což ale neznamená, že by někdo trestní oznámení nemohl podat. Němec, absolvent práva a teologie  Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Pavla II. v Lublinu, soudí, že Židovská obec, popřípadě konkrétní fyzická osoba, která byla symbolikou dotčená, se může domáhat projednání. „A to jak ve formě civilního, to znamená žalobou na ochranu osobnosti, tak ve formě trestně právního, právě z hlediska hanobení náboženství, víry. Oznamovatel by ale musel  dokázat, že k zásahu jednak došlo úmyslně, ale že především vznikla škoda anebo byl porušen právem chráněný zájem společnosti.“

Němec se vymezuje proti počinu lidí, kteří svůj nesouhlas s očkování na covid-19 projevili připnutím židovského symbolu. „Rozhodně se jedná o část společnosti, která nezná historii,“ konstatuje advokát, který v roce 2016 od poroty Innovative Legal Services Forum obdržel ocenění Inovativní právník a vyučuje na vysoké škole v Praze. Od pražského shromáždění se distancuje i Miroslav Mareš. „Připnutím židovské hvězdy zcela jednoznačně urazili pietu obětí holocaustu,“ praví mimo jiné specialista na fotbalové chuligánství.

Bývalý předseda Mensy Karlovy Vary Němec demonstraci lidí, kteří se nechtějí dát očkovat,  nerozumí. „Je potřeba být ve střehu, pokud by legislativně byla přijata skutečnost, že opravdu neočkovaní lidé budou mít méně práv a dojde u nich k viditelné segregaci, potom by zmíněná demonstrace mohla mít jakousi paralelu,“ domnívá se. Podle experta na trestní, občanské i církevní právo ale v současnosti žádný takový právní předpis neexistuje. „Jde ale zatím spíše o úvahy některých politiků, jejichž schválení by nepochybně přezkoumával Ústavní soud, a tak si myslím, že připnutí židovské hvězdy ze strany protestujících je naprosto zbytečné a neparalelní,“ uzavírá diskuzi advokát Ronald Němec. 

Související

Ronald Němec Rozhovor

Vítkovští žháři si před 10 lety vyslechli rozsudky. Tresty splnily účel, neonacisté se zklidnili, říká pro EZ advokát Němec

ROZHOVOR – Způsobili nepředstavitelnou bolest, utrpení a zničili budoucnost malé Natálie. Přesně před deseti lety si vítkovští žháři vyslechli u Krajského soudu v Ostravě rozsudky v rozmezí 20 až 22 let odnětí svobody. Tehdejší prezident Václav Klaus označil uložené tresty čtyřem českým neonacistům za nepřiměřeně vysoké. „Domnívám se, že politici by neměli komentovat konkrétní trestní kauzy z pohledu výše uděleného odnětí svobody. Vyřčené tresty považuji za přiměřené, a to vzhledem k tomu, že se jednalo o útok, který měl opravdu závažné následky,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Ronald Němec.

Více souvisejících

Ronald Němec Miroslav Mareš (bezpečnostní analytik) zákony očkování trestní řád Lenka Tarabová

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 56 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy