Přesně před 50 lety, posledního zářijového dne roku 1975, se v Mostě začalo s přesunem gotického kostela. Jednalo se o unikátní počin, který se dokonce dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Proč a jak se kostel tehdy přepravoval?
Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie má dlouhou a poměrně zajímavou historii. Vybudován byl mezi léty 1517 až 1550 v pozdně gotickém stylu, a to na místě starší trojlodní baziliky z poloviny 13. století. Tento raně gotický chrám v roce 1515 vyhořel, a proto byl nahrazen kostelem novým. S jeho stavbou se začalo již dva roky po ničivém požáru, architektem novostavby byl žák jednoho s tehdejších nejvýznamnějších stavitelů Benedikta Rejta. Vybudování kostela bylo financováno z veřejné sbírky, kterou posvětil sám tehdejší papež Lev X. i král Ludvík Jagellonský. Peníze se mezi měšťany sbíraly tři roky a nakonec se vybrala taková částka, že stačila na postavení nového kostela i fary a školní budovy.
Kostel se stavěl déle než 30 let, hrubá stavba se dokončila asi v roce 1550. Brzy po dostavění však přišel další požár v roce 1578, který kostel velmi poškodil, a tak se po dlouhá léta opravoval. Další výraznější stavební úpravy probíhaly v 19. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek a od roku 2010 je národní kulturní památkou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě dnes nestojí na svém původním místě, ale zhruba o kilometr dál. V roce 1964 se totiž rozhodlo o demolici starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Již v té době vláda nařídila, že kostel musí být coby významná historická a architektonická památka za každou cenu zachován. Rozběhla se proto realizace projektu, který měl za cíl kostel zachránit a přesunout. Po dlouhých diskuzích a několika návrzích záchrany se památkáři, architekti i vláda na jaře roku 1971 dohodli, že se kostel posune o necelý kilometr dál.
Přípravy na přesun začaly již v roce 1970. Tehdy vznikl speciální depozitář a do něj se postupně převáželo vybavení kostela. O rok později následoval rozsáhlý archeologický výzkum, v dalších následujících letech průzkum geologický nebo analýzy kostelního zdiva. To vše bylo potřeba, aby se mohl kostel v pořádku přesunout na nové místo. Po tom všem mohlo začít postupné rozebírání a zpevňování stavby. Začalo se věží, s tou se totiž kostel přesunout nemohl. Poté se zpevnila klenba a zdi se vyztužily ocelí. Po obvodu se kostel obehnal speciálním betonovým věncem. Stavba o hmotnosti 12 tun se měla následně nadzvednout a transportovat se po kolejích pomocí zvláštních hydraulických vozíků. Vše řídil speciálně a moderně naprogramovaný počítač.
Kostel se začal zvedat a nakládat dne 15. září 1975, s přesunem se pokračovalo dne 30. září téhož roku krátce před polednem. Pak se velmi pomalu přesunoval po pár centimetrech za minutu, a to až do 27. října ráno. Tím ovšem speciální akce neskončila, muselo se zabezpečit umístění stavby na nové lokalitě, postavit se znovu věž nebo střecha. V 80. letech se kostel uvnitř opět vybavoval, částečně svým původním mobiliářem, který se doplnil o některá významná umělecká díla regionálního charakteru. Veřejnost mohla do kostela po přesunu vkročit v roce 1988. Unikátní akce přesunu kostela v Mostě se dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do té doby jednalo o přesun nejtěžšího předmětu po kolejích.
Související
Za požárem v Mostu může stát ohřívač. Hosté se údajně poprali
Výbuch v Mostě: Pět vážně zraněných, tři bojují o život
Most (statutární město) , Kostely , historie , uhlí , Ústecký kraj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
před 2 hodinami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 3 hodinami
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 3 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 4 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 5 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 5 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 6 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 7 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 9 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 9 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 10 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 10 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 12 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 13 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 14 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 14 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 16 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák