Přesně před 50 lety, posledního zářijového dne roku 1975, se v Mostě začalo s přesunem gotického kostela. Jednalo se o unikátní počin, který se dokonce dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Proč a jak se kostel tehdy přepravoval?
Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie má dlouhou a poměrně zajímavou historii. Vybudován byl mezi léty 1517 až 1550 v pozdně gotickém stylu, a to na místě starší trojlodní baziliky z poloviny 13. století. Tento raně gotický chrám v roce 1515 vyhořel, a proto byl nahrazen kostelem novým. S jeho stavbou se začalo již dva roky po ničivém požáru, architektem novostavby byl žák jednoho s tehdejších nejvýznamnějších stavitelů Benedikta Rejta. Vybudování kostela bylo financováno z veřejné sbírky, kterou posvětil sám tehdejší papež Lev X. i král Ludvík Jagellonský. Peníze se mezi měšťany sbíraly tři roky a nakonec se vybrala taková částka, že stačila na postavení nového kostela i fary a školní budovy.
Kostel se stavěl déle než 30 let, hrubá stavba se dokončila asi v roce 1550. Brzy po dostavění však přišel další požár v roce 1578, který kostel velmi poškodil, a tak se po dlouhá léta opravoval. Další výraznější stavební úpravy probíhaly v 19. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek a od roku 2010 je národní kulturní památkou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě dnes nestojí na svém původním místě, ale zhruba o kilometr dál. V roce 1964 se totiž rozhodlo o demolici starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Již v té době vláda nařídila, že kostel musí být coby významná historická a architektonická památka za každou cenu zachován. Rozběhla se proto realizace projektu, který měl za cíl kostel zachránit a přesunout. Po dlouhých diskuzích a několika návrzích záchrany se památkáři, architekti i vláda na jaře roku 1971 dohodli, že se kostel posune o necelý kilometr dál.
Přípravy na přesun začaly již v roce 1970. Tehdy vznikl speciální depozitář a do něj se postupně převáželo vybavení kostela. O rok později následoval rozsáhlý archeologický výzkum, v dalších následujících letech průzkum geologický nebo analýzy kostelního zdiva. To vše bylo potřeba, aby se mohl kostel v pořádku přesunout na nové místo. Po tom všem mohlo začít postupné rozebírání a zpevňování stavby. Začalo se věží, s tou se totiž kostel přesunout nemohl. Poté se zpevnila klenba a zdi se vyztužily ocelí. Po obvodu se kostel obehnal speciálním betonovým věncem. Stavba o hmotnosti 12 tun se měla následně nadzvednout a transportovat se po kolejích pomocí zvláštních hydraulických vozíků. Vše řídil speciálně a moderně naprogramovaný počítač.
Kostel se začal zvedat a nakládat dne 15. září 1975, s přesunem se pokračovalo dne 30. září téhož roku krátce před polednem. Pak se velmi pomalu přesunoval po pár centimetrech za minutu, a to až do 27. října ráno. Tím ovšem speciální akce neskončila, muselo se zabezpečit umístění stavby na nové lokalitě, postavit se znovu věž nebo střecha. V 80. letech se kostel uvnitř opět vybavoval, částečně svým původním mobiliářem, který se doplnil o některá významná umělecká díla regionálního charakteru. Veřejnost mohla do kostela po přesunu vkročit v roce 1988. Unikátní akce přesunu kostela v Mostě se dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do té doby jednalo o přesun nejtěžšího předmětu po kolejích.
Související
Za požárem v Mostu může stát ohřívač. Hosté se údajně poprali
Výbuch v Mostě: Pět vážně zraněných, tři bojují o život
Most (statutární město) , Kostely , historie , uhlí , Ústecký kraj
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
před 1 hodinou
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
před 2 hodinami
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
před 3 hodinami
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
před 3 hodinami
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
před 4 hodinami
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
před 5 hodinami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
před 6 hodinami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 6 hodinami
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 8 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
Zdroj: Libor Novák