50 let od přesunu kostela v Mostě. Unikátní počin se dostal do Guinnessovy knihy rekordů

Přesně před 50 lety, posledního zářijového dne roku 1975, se v Mostě začalo s přesunem gotického kostela. Jednalo se o unikátní počin, který se dokonce dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Proč a jak se kostel tehdy přepravoval?

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie má dlouhou a poměrně zajímavou historii. Vybudován byl mezi léty 1517 až 1550 v pozdně gotickém stylu, a to na místě starší trojlodní baziliky z poloviny 13. století. Tento raně gotický chrám v roce 1515 vyhořel, a proto byl nahrazen kostelem novým. S jeho stavbou se začalo již dva roky po ničivém požáru, architektem novostavby byl žák jednoho s tehdejších nejvýznamnějších stavitelů Benedikta Rejta. Vybudování kostela bylo financováno z veřejné sbírky, kterou posvětil sám tehdejší papež Lev X. i král Ludvík Jagellonský. Peníze se mezi měšťany sbíraly tři roky a nakonec se vybrala taková částka, že stačila na postavení nového kostela i fary a školní budovy.

Kostel se stavěl déle než 30 let, hrubá stavba se dokončila asi v roce 1550. Brzy po dostavění však přišel další požár v roce 1578, který kostel velmi poškodil, a tak se po dlouhá léta opravoval. Další výraznější stavební úpravy probíhaly v 19. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek a od roku 2010 je národní kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě dnes nestojí na svém původním místě, ale zhruba o kilometr dál. V roce 1964 se totiž rozhodlo o demolici starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Již v té době vláda nařídila, že kostel musí být coby významná historická a architektonická památka za každou cenu zachován. Rozběhla se proto realizace projektu, který měl za cíl kostel zachránit a přesunout. Po dlouhých diskuzích a několika návrzích záchrany se památkáři, architekti i vláda na jaře roku 1971 dohodli, že se kostel posune o necelý kilometr dál.

Přípravy na přesun začaly již v roce 1970. Tehdy vznikl speciální depozitář a do něj se postupně převáželo vybavení kostela. O rok později následoval rozsáhlý archeologický výzkum, v dalších následujících letech průzkum geologický nebo analýzy kostelního zdiva. To vše bylo potřeba, aby se mohl kostel v pořádku přesunout na nové místo. Po tom všem mohlo začít postupné rozebírání a zpevňování stavby. Začalo se věží, s tou se totiž kostel přesunout nemohl. Poté se zpevnila klenba a zdi se vyztužily ocelí. Po obvodu se kostel obehnal speciálním betonovým věncem. Stavba o hmotnosti 12 tun se měla následně nadzvednout a transportovat se po kolejích pomocí zvláštních hydraulických vozíků. Vše řídil speciálně a moderně naprogramovaný počítač.

Kostel se začal zvedat a nakládat dne 15. září 1975, s přesunem se pokračovalo dne 30. září téhož roku krátce před polednem. Pak se velmi pomalu přesunoval po pár centimetrech za minutu, a to až do 27. října ráno. Tím ovšem speciální akce neskončila, muselo se zabezpečit umístění stavby na nové lokalitě, postavit se znovu věž nebo střecha. V 80. letech se kostel uvnitř opět vybavoval, částečně svým původním mobiliářem, který se doplnil o některá významná umělecká díla regionálního charakteru. Veřejnost mohla do kostela po přesunu vkročit v roce 1988. Unikátní akce přesunu kostela v Mostě se dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do té doby jednalo o přesun nejtěžšího předmětu po kolejích.

Související

Tragédie v Mostě: 6 mrtvých po explozi v restauraci! Vybuchla propanbutanová lahev, uvedl Rakušan

Za požárem v Mostu může stát ohřívač. Hosté se údajně poprali

Tragická událost, která otřásla Mostem, se odehrála v noci v oblíbené restauraci U Kojota. Požár, který vznikl na zastřešené terase s plynovými ohřívacími lampami, si vyžádal šest lidských životů a dalších osm osob zůstává ve vážném stavu. Svědci pro Seznam Zprávy popisují dramatické okamžiky evakuace a chaosu, které v noci následovaly.

Více souvisejících

Most (statutární město) Kostely historie uhlí Ústecký kraj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

před 2 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

před 3 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

před 9 hodinami

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

před 12 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

před 13 hodinami

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

před 14 hodinami

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy