Přesně před 50 lety, posledního zářijového dne roku 1975, se v Mostě začalo s přesunem gotického kostela. Jednalo se o unikátní počin, který se dokonce dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Proč a jak se kostel tehdy přepravoval?
Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie má dlouhou a poměrně zajímavou historii. Vybudován byl mezi léty 1517 až 1550 v pozdně gotickém stylu, a to na místě starší trojlodní baziliky z poloviny 13. století. Tento raně gotický chrám v roce 1515 vyhořel, a proto byl nahrazen kostelem novým. S jeho stavbou se začalo již dva roky po ničivém požáru, architektem novostavby byl žák jednoho s tehdejších nejvýznamnějších stavitelů Benedikta Rejta. Vybudování kostela bylo financováno z veřejné sbírky, kterou posvětil sám tehdejší papež Lev X. i král Ludvík Jagellonský. Peníze se mezi měšťany sbíraly tři roky a nakonec se vybrala taková částka, že stačila na postavení nového kostela i fary a školní budovy.
Kostel se stavěl déle než 30 let, hrubá stavba se dokončila asi v roce 1550. Brzy po dostavění však přišel další požár v roce 1578, který kostel velmi poškodil, a tak se po dlouhá léta opravoval. Další výraznější stavební úpravy probíhaly v 19. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek a od roku 2010 je národní kulturní památkou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě dnes nestojí na svém původním místě, ale zhruba o kilometr dál. V roce 1964 se totiž rozhodlo o demolici starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Již v té době vláda nařídila, že kostel musí být coby významná historická a architektonická památka za každou cenu zachován. Rozběhla se proto realizace projektu, který měl za cíl kostel zachránit a přesunout. Po dlouhých diskuzích a několika návrzích záchrany se památkáři, architekti i vláda na jaře roku 1971 dohodli, že se kostel posune o necelý kilometr dál.
Přípravy na přesun začaly již v roce 1970. Tehdy vznikl speciální depozitář a do něj se postupně převáželo vybavení kostela. O rok později následoval rozsáhlý archeologický výzkum, v dalších následujících letech průzkum geologický nebo analýzy kostelního zdiva. To vše bylo potřeba, aby se mohl kostel v pořádku přesunout na nové místo. Po tom všem mohlo začít postupné rozebírání a zpevňování stavby. Začalo se věží, s tou se totiž kostel přesunout nemohl. Poté se zpevnila klenba a zdi se vyztužily ocelí. Po obvodu se kostel obehnal speciálním betonovým věncem. Stavba o hmotnosti 12 tun se měla následně nadzvednout a transportovat se po kolejích pomocí zvláštních hydraulických vozíků. Vše řídil speciálně a moderně naprogramovaný počítač.
Kostel se začal zvedat a nakládat dne 15. září 1975, s přesunem se pokračovalo dne 30. září téhož roku krátce před polednem. Pak se velmi pomalu přesunoval po pár centimetrech za minutu, a to až do 27. října ráno. Tím ovšem speciální akce neskončila, muselo se zabezpečit umístění stavby na nové lokalitě, postavit se znovu věž nebo střecha. V 80. letech se kostel uvnitř opět vybavoval, částečně svým původním mobiliářem, který se doplnil o některá významná umělecká díla regionálního charakteru. Veřejnost mohla do kostela po přesunu vkročit v roce 1988. Unikátní akce přesunu kostela v Mostě se dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do té doby jednalo o přesun nejtěžšího předmětu po kolejích.
Související
Za požárem v Mostu může stát ohřívač. Hosté se údajně poprali
Výbuch v Mostě: Pět vážně zraněných, tři bojují o život
Most (statutární město) , Kostely , historie , uhlí , Ústecký kraj
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 21 minutami
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 55 minutami
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 1 hodinou
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 2 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 3 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 3 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 4 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 5 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 6 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 6 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 7 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 8 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 9 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
včera
Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová
České biatlonistky ve středečním patnáctikilometrovém vytrvalostním závodě, který byl součástí pátého soutěžního dne zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, napravili den staré vystoupení českých mužů v jejich vytrvalostním závodě, který se jim vůbec nepovedl. Mezi ženami se postarala o nejlepší český výsledek překvapivě olympijská debutantka Tereza Vinklárková, když skončila jedenáctá. Ve druhé desítce se navíc umístila i další česká reprezentantka Tereza Voborníková (15. místo). Po smíšené štafetě získala Francie další biatlonové zlaté olympijské medaile, jelikož s nejlepším časem do cíle dojela Julie Simonová. Stříbro brala její krajanka Lou Jeanmonnotová. Bronz pak nečekaně putuje do Bulharska zásluhou Lory Christovové. Smolařkou byla Němka Franziska Preussová, která si stupně vítězek odstřelila v poslední střelbě.
Zdroj: David Holub