Přesně před 50 lety, posledního zářijového dne roku 1975, se v Mostě začalo s přesunem gotického kostela. Jednalo se o unikátní počin, který se dokonce dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Proč a jak se kostel tehdy přepravoval?
Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie má dlouhou a poměrně zajímavou historii. Vybudován byl mezi léty 1517 až 1550 v pozdně gotickém stylu, a to na místě starší trojlodní baziliky z poloviny 13. století. Tento raně gotický chrám v roce 1515 vyhořel, a proto byl nahrazen kostelem novým. S jeho stavbou se začalo již dva roky po ničivém požáru, architektem novostavby byl žák jednoho s tehdejších nejvýznamnějších stavitelů Benedikta Rejta. Vybudování kostela bylo financováno z veřejné sbírky, kterou posvětil sám tehdejší papež Lev X. i král Ludvík Jagellonský. Peníze se mezi měšťany sbíraly tři roky a nakonec se vybrala taková částka, že stačila na postavení nového kostela i fary a školní budovy.
Kostel se stavěl déle než 30 let, hrubá stavba se dokončila asi v roce 1550. Brzy po dostavění však přišel další požár v roce 1578, který kostel velmi poškodil, a tak se po dlouhá léta opravoval. Další výraznější stavební úpravy probíhaly v 19. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek a od roku 2010 je národní kulturní památkou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě dnes nestojí na svém původním místě, ale zhruba o kilometr dál. V roce 1964 se totiž rozhodlo o demolici starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Již v té době vláda nařídila, že kostel musí být coby významná historická a architektonická památka za každou cenu zachován. Rozběhla se proto realizace projektu, který měl za cíl kostel zachránit a přesunout. Po dlouhých diskuzích a několika návrzích záchrany se památkáři, architekti i vláda na jaře roku 1971 dohodli, že se kostel posune o necelý kilometr dál.
Přípravy na přesun začaly již v roce 1970. Tehdy vznikl speciální depozitář a do něj se postupně převáželo vybavení kostela. O rok později následoval rozsáhlý archeologický výzkum, v dalších následujících letech průzkum geologický nebo analýzy kostelního zdiva. To vše bylo potřeba, aby se mohl kostel v pořádku přesunout na nové místo. Po tom všem mohlo začít postupné rozebírání a zpevňování stavby. Začalo se věží, s tou se totiž kostel přesunout nemohl. Poté se zpevnila klenba a zdi se vyztužily ocelí. Po obvodu se kostel obehnal speciálním betonovým věncem. Stavba o hmotnosti 12 tun se měla následně nadzvednout a transportovat se po kolejích pomocí zvláštních hydraulických vozíků. Vše řídil speciálně a moderně naprogramovaný počítač.
Kostel se začal zvedat a nakládat dne 15. září 1975, s přesunem se pokračovalo dne 30. září téhož roku krátce před polednem. Pak se velmi pomalu přesunoval po pár centimetrech za minutu, a to až do 27. října ráno. Tím ovšem speciální akce neskončila, muselo se zabezpečit umístění stavby na nové lokalitě, postavit se znovu věž nebo střecha. V 80. letech se kostel uvnitř opět vybavoval, částečně svým původním mobiliářem, který se doplnil o některá významná umělecká díla regionálního charakteru. Veřejnost mohla do kostela po přesunu vkročit v roce 1988. Unikátní akce přesunu kostela v Mostě se dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do té doby jednalo o přesun nejtěžšího předmětu po kolejích.
Související
Za požárem v Mostu může stát ohřívač. Hosté se údajně poprali
Výbuch v Mostě: Pět vážně zraněných, tři bojují o život
Most (statutární město) , Kostely , historie , uhlí , Ústecký kraj
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
před 1 hodinou
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 2 hodinami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 3 hodinami
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 3 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 4 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 5 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 5 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 5 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 7 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.
Zdroj: Libor Novák