Mezi dnes již tradiční symboly Velikonoc patří beránek a zajíček. Tato dvě zvířátka jsou zároveň nejstarším a nejmladším velikonočním atributem. Kdy a proč se začala pojit s velikonočními svátky?
Beránek
Beránek se řadí mezi vůbec nejstarší a zároveň nejčastější křesťanské symboly, také jeho spojení s velikonočními svátky má dlouhou tradici. Jeho původ můžeme hledat v biblickém Starém zákoně, kde vystupuje coby symbol člověka, člena Božího stáda. Zvíře tu představuje vlastnosti jako je mírnost, nevinnost nebo poslušnost. Starozákonní Bůh je popisován jako starostlivý pastýř: „Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“
Ve starozákonních dobách byl beránek nejčastějším obětním zvířetem, které přinášeli lidé Bohu. Obětovával se při důležitých událostech a svátcích, také za spáchané hříchy. Místo svého syna Izáka obětoval Abrahám malého beránka.
V Novém zákoně se beránek stal symbolem Ježíše Krista, ukřižovaného (tedy opět obětovaného) a vzkříšeného z mrtvých. Již Jan Křtitel hovořil o Kristovi jako o „Beránku Božím“ (latinsky „Agnus Dei“). Stejně jako obětovávanému zvířeti, ani Ježíšovi se nesměla během ukřižování zlomit žádná kost v těle. Na základě všech zmíněných podobností Krista se zabíjeným mláďátkem ho již prvotní křesťané s beránkem ztotožňovali. Pro Izraelity ve Starém zákoně beránek představoval událost vykoupení z egyptského otroctví, v Novém zákoně zase smrt Ježíše na kříži a jeho následné zmrtvýchvstání znamenalo podobnou naději.
Jako beránek bývá dodnes Ježíš Kristus vyobrazován. Již v prvotní církvi se Spasitel mnohdy zobrazoval jako beránek stojící vedle kříže, tedy nástroje umučení. Umístění zvířete právě mimo kříž značilo zmrtvýchvstání, vítězství nad smrtí. Vzkříšený Kristus se znázorňoval coby beránek s vítěznou korouhví. Někdy zvířátko doprovázely i další symboly, například palmové ratolesti či řecká písmena alfa a omega odkazující na věčný život. Častý býval také motiv beránka stojícího na skále, z níž vytékají čtyři prameny vody – ty mají symbolizovat milost vykoupení, která se jako řeka roztéká na všechny světové strany.
Postupem času se beránek o Velikonocích pouze nezobrazoval v církevním umění, ale zvíře se dostalo také na sváteční stůl. Nejprve se konzumovala o velikonočních svátcích jehněčí pečeně. Někdy v průběhu 19. století se začal péct beránek z těsta na sladký způsob, který se ostatně o Velikonocích připravuje dodnes. Jen málokdo však ví, co sladký velikonoční beránek vlastně symbolizuje.
Zajíček
Zatímco beránek patří mezi nejstarší velikonoční symboly, zajíček naopak náleží k těm nejmladším. Ve většině zemí světa však dnes zajíčci k Velikonocům neodmyslitelně patří.
Zajíc býval významným zvířetem již pro naše pohanské předky. Lidé si dobře všimli, že tito tvorové ve dne v bezpečném úkrytu pod zemí spí a v noci jsou aktivní. Proto zajíce spojovali s nejrůznějšími kulty a rituály Matky Země nebo Měsíce. Staří Egypťané jako zajíce vyobrazovali zmrtvýchvstalého boha Osirise - zde se nabízí paralela ke vzkříšenému Kristovi. V antickém náboženství zajíc symbolizoval štěstí a doprovázel mnohé bohy a bohyně. Často se postava zajíce objevovala na náhrobcích, kde značila krátkou dobu pozemské existence. Germánská mytologie zajíce spojila s bohyní jara Eostre. Již v předkřesťanských dobách byl tedy zajíček atributem jara.
V křesťanské víře se na zajíce pohlíželo spíše negativně. V tomto zvířeti věřící spatřovali tělesnou žádostivost, tedy jeden z hříchů. Zajíc, to bylo zvíře nečisté, a proto jeho maso nesměl člověk konzumovat. Teprve během středověku se křesťanský názor na zajíce změnil a v umění se tento tvor dokonce vyobrazoval spolu s Pannou Marií. Ta ho ovšem mívala u svých nohou, což se vysvětluje jako vítězství čistoty nad hříchem, přeneseně tedy neposkvrněné početí. Protože se lidé dříve domnívali, že je zajíc věčně vzhůru, stal se také symbolem zmrtvýchvstání Krista. A proto je zajíc i velikonočním zvířetem.
Poměrně dlouhou historii má zvyk o velikonočním zajíčkovi, který dětem dává malovaná vajíčka, dnes spíše sladkosti. Zmínky o něm pocházejí již z druhé poloviny 17. století, a to z německého protestantského prostředí. V průběhu 19. století se tradice ujala i v dalších evropských zemích. Na konci 19. století se čokoládový, marcipánový nebo ze sladkého těsta upečený zajíček stal oblíbenou velikonoční pochoutkou, běžně dostupnou v cukrárnách. Tehdy se zajíček (často po boku beránka) dostal i na velikonoční pohlednice.
Související
Velikonoce ve (velko)filmech: Ježíš velebený, zatracený i pokoušený. Kde si je pustit?
Krvavé Velikonoce v Praze. Co se stalo v roce 1389?
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 47 minutami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 1 hodinou
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 2 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 3 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 3 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 3 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 3 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 4 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 4 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 4 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 4 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 5 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 6 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 7 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 7 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 8 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 8 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 9 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 9 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
Zimní počasí se v Česku udrží do konce týdne. Oteplení dorazí až o víkendu, a příští týden se vrátí teploty kolem 25 stupňů. Vyplývá to z předpovědi ČHMÚ.cz.
Zdroj: Libor Novák