Záhada zámku Náchod: Byl pravým domovem Boženy Němcové?

První zmínka o Náchodsku pochází už z poloviny 11. století. Nejpozději během 12. století existovala zřejmě strážní osada v blízkosti zemské brány zvané Branka. Kamenný hrad na dnešním místě vystavěl pravděpodobně společně s městem Náchod okolo roku 1250 Hron z rodu Načeraticů. Hrad byl postaven na strategickém místě při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice. Měl za úkol chránit zemskou stezku vedoucí z Prahy dál do Polska. Je ovšem důležité zmínit, že Kladsko (přilehlá polská část) bylo v těchto dobách pevnou součástí Českého království a to v podstatě až do roku 1742, kdy bylo na základě Vratislavského míru po prohrané První slezské válce Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno k vítěznému Prusku. Až tehdy se z věže náchodského zámku stává pomyslný maják českého státnosti v pohraničním hvozdu.

Původní raně gotický hrad se skládal pouze z jediného nádvoří s obytným palácem a obrannou válcovou věží. Právě věž byla se svou šířkou 11 metrů a průměrnou tloušťkou zdi 3,5 metrů nejdůležitějším obranným prvkem středověkého hradu. Též jako jediná zůstala hlavní dominantou sídla po celá staletí až dodnes.

Samotný hrad se postupně proměňoval tak, jak přicházeli noví majitelé a s nimi nové stavební a módní slohy. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321. V dobách, kdy hrad vlastnil král Jan Lucemburský nebo páni z Dubé, došlo k rozšíření areálu hradu o další nádvoří a k propojení jeho opevnění s městem. Za husitských válek se hrad dostal do rukou husitů a jeho osádka tak musela nejednou odrážet útoky z katolického Slezska. Během 15. století získává hrad nové významné majitele, mezi nimiž byli příslušníci rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, včetně budoucího krále Jiřího z Poděbrad.

Významné období pro město a hrad Náchod přichází během 16. a 17. století. Konkrétně v roce 1544 získává zdejší panství Zikmund z rodu Smiřických ze Smiřic. Jelikož tento protestantský rod tehdy zastával četné zemské a dvorní úřady, nevyhovoval hrad jejich společenským a reprezentačním nárokům a byl na přelomu 16. a 17. století velkolepě přestavěn na renesanční zámek. Přestavba trvala přibližně do roku 1614. Ovšem po bitvě na Bílé hoře byl roku 1621 Smiřickým zkonfiskován majetek za účast ve stavovském povstání.

Dalším významným majitelem se stal Albrecht z Valdštejna, ale jen na krátkou dobu. Již roku 1623 prodal celé panství i se zámkem spřízněnému rodu Trčků z Lípy. Ovšem ani tento rod se zde nezdržel dlouho. Po zavraždění hraběte Adama Erdmanna Trčky z Lípy a Albrechta z Valdštejna roku 1634 v Chebu, odměnil císař Ferdinand II. Habsburský náchodským panstvím svého generála Octavia Piccolominiho.

Právě za rodu Piccolomini nastává další významná etapa, kdy byl zámek zkrášlován a velkolepě zařizován, například přestavbou kaple či výstavou gobelínů. Celková přestavba zámku v duchu baroka a rokoka, která dala celému rozsáhlému rezidenčnímu komplexu dnešní podobu, probíhala po celou druhou polovinu 17. století až do 40. let 18. století.

V roce 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. V jeho dobách a následně též za časů jeho nejstarší dcery Kateřiny Bedřišky Vilemíny, kněžny Zaháňské, dosáhl zámek na přelomu 18. a 19. století největšího kulturního rozkvětu, kdy bylo přímo na zámku zřízeno divadlo, pořádala se zde operní představení a hrály se zde divadelní hry.

Ze všech zvučných jmen předchozích majitelů jistě zaujme právě jméno Kateřiny Vilemíny, kněžky Zaháňské, která vešla v povědomí lidí především jako dobrotivá kněžna z knihy Babička od Boženy Němcové. V románu se už tolik nevypráví o tom, že kněžna vedla poměrně pestrý milostný život. Mezi jejími manžely a milenci figurují nejpřednější osobnosti tehdejší společnosti. Byla též dlouholetou důvěrnou přítelkyní kancléře Metternicha. Není tedy divu, že je Božena Němcová někdy pokládána za nechtěné dítě jedné z jejích milostných avantýr. A kdo ví, třeba tak její pravý domov býval právě na zámku v Náchodě.

Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Sňatkem Vilémova syna Bedřicha s dánskou princeznou Luisou došlo v závěru 19. století ke spříznění rodu s dánskou královskou rodinou. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce 2. světové války, kdy jim byl v roce 1945 všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Zámek je státní dodnes a nabízí několik prohlídkových okruhů.