Dnes je u nás dle statistik nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem pivo. V jeho spotřebě se v celosvětovém měřítku řadíme již několik let na první příčky. Češi jsou velkými milovníky piva již od pradávna. Pivu však dříve konkuroval další oblíbený alkoholický nápoj - víno.
Vaření piva je doloženo již ze 3. tisíciletí před naším letopočtem ze starého Egypta a staré Mezopotámie. Základní surovinou pro výrobu tohoto nápoje byl ječmen nebo pšenice. Pivo se tehdy pilo nefiltrované a pomocí brčka, protože obsahovalo poměrně velké kusy obilí. Alkoholický nápoj z obilí připravovali také staří Keltové, Germáni nebo Slované. Takovéto staré pivo však neobsahovalo chmel, ale nejrůznější bylinky. Pěstování chmele pro výrobu piva je u nás písemnými prameny poprvé doloženo ve 12. století. Tehdy si pivo zpravidla připravoval každý sám. Teprve ve 14. století došlo k rozšíření pivovarů a sladoven.
Víno bývá zmiňováno jako vůbec nejdůležitější nápoj starověkého Řecka a Říma, kde se vyrábělo již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Pěstování vinné révy je doloženo rovněž ze starého Egypta a staré Mezopotámie. Využívání vinných hroznů je na našem území datováno do období eneolitu. O zakládání vinic bychom se dočetli i v Bibli, kde je psáno, že praotec Noe začal víno pěstovat na hoře Ararat na pomezí dnešního Turecka, Arménie a Gruzie. Jistou zajímavostí je fakt, že slovo „víno“ je odvozeno z gruzínského slova „gvino“. Vůbec nejstarší archeologické nálezy dokládají výrobu nápoje z vinných bobulí na území dnešního Íránu, kde byl objeven džbán s usazeninou nápoje na dně, který byl datován do let 5400 až 5000 před naším letopočtem. U nás jsou pak první vinice doloženy zhruba od 9. století z oblasti jižní Moravy, o století později i z území Čech. Podle legendy měl sám svatý Václav sklízet hrozny a podílet se na výrobě mešního vína.
Podle dochovaných písemných pramenů si ve středověku dopřávali pivo spíše chudší třídy obyvatelstva, zatímco víno třídy majetnější, tedy panovníci, aristokraté a bohatí měšťané. Víno bylo totiž nápojem luxusnějším, a tedy i dražším. Zatímco výroba piva byla tehdy i běžnou záležitostí v jednotlivých domácnostech, vína se vyrábělo podstatně méně. S výrobou piva nebyly spojovány tak vysoké finanční náklady, navíc ani nebylo zapotřebí použití velkého množství specializovaného vybavení a náčiní. Na rozdíl od vinné révy byly na našem území mnohem lepší klimatické podmínky pro pěstování chmele. Víno bývalo na naše území dováženo, a to z blízkých Rakous a Uher, ale také z daleké Itálie či Řecka. Pivo se naopak na takové dlouhé vzdálenosti nepřepravovalo.
Víno bylo již od středověku považováno nejenom za lahodný nápoj, ale také za lék na nejrůznější neduhy. Zatímco středověké elity tento nápoj konzumovaly většinou denně, méně majetní víno skutečně využívali především jako léčivo. Zpravidla každodenním nápojem pro tyto chudší vrstvy obyvatelstva bylo pivo. Až do první poloviny 15. století se začala spotřeba vína v českých a moravských krčmách zvyšovat a pomalu se vyrovnávat spotřebě piva. To však platilo pouze pro vína domácí produkce, ta zahraniční byla stále považována za luxusní zboží, čemuž odpovídala i jeho vysoká cena. V případě vesnických hospod bývalo víno konzumováno spíše zřídka.
Od 15. století začaly vínu i pivu v oblíbenosti a konzumovaném množství konkurovat pálenky. Ty byly vyráběny i z vinné révy, chmele nebo obilí. Od století šestnáctého se znalost procesu destilace ještě více rozšířila a s ní i množství pálenek. Do té doby destilování využívali většinou lékárníci k výrobě léčiv. Postupem času se v měšťanských i venkovských domácnostech vyráběly pálenky ve značném množství. Mnohem častější byl tento jev ve vesnickém prostředí.
Související
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
„Suchej únor“ letos připraví stát o obrovský daňový příjem
Alkohol , Pivo , víno , historie
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
před 1 hodinou
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
před 1 hodinou
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
před 2 hodinami
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
před 3 hodinami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 4 hodinami
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 4 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 5 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 5 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 6 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 6 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 6 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 7 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 7 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
před 8 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 8 hodinami
Starliner nevzlétl. NASA a Boeing odložily plánovaný let s posádkou k ISS
před 10 hodinami
Počasí bude na druhý květnový svátek chladnější, ukazuje předpověď
včera
OSN: Evakuace Rafahu je nehumánní. Utrpení v Pásmu Gazy už je neúnosné
včera
Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás
včera
Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?
V pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany, že armáda uspořádá na pokyn Vladimira Putina cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Moskva oznámila takové cvičení poprvé veřejně.
Zdroj: Radek Novotný