Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních Čechách. Skutečnost, že se jedná o nejstarší kamenný hrad u nás, je všeobecně dobře známa. Jaké jsou však další „nej“ tohoto unikátního hradu?
Hrad Přimda, německy Burg Pfraumberg, dnes představuje pozoruhodnou, romanticky vyhlížející zříceninu středověkého hradu. Jedná se o jeden z mála hradů, kde se dodnes návštěvníci mohou seznámit s románským pevnostním stavitelstvím, neboť zachovaná část hradu představuje nejstarší stavební etapu. Mladší, především gotické přístavby v podobě opevnění, dalších obytných, hospodářských a provozních budov, např. stájí, se již nedochovaly.
I to lze zařadit mezi pomyslná „nej“ tohoto hradu. V České republice bychom sice našli celou řadu dalších v jádru románských hradů, např. Pražský hrad či Olomouc, ale přestavby a dostavby jsou u těchto objektů tolik citelné, že v dané hmotě románské jádro představuje jen drobnou část, kterou přehlušuje nános gotiky či baroka.
Mezi další „nej“ hradu Přimda jistě patří skutečnost, že se dle písemných zpráv jedná o starší kamennou stavbu, než kterou je Pražský hrad, který byl „po způsobu latinských měst“ přestavěn do kamenné podoby v roce 1135. O Přimdě můžeme hovořit spolehlivě k roku 1126, přičemž se nadále vede diskuze, zda v dané době došlo skutečně k přestavbě již staršího, v daných místech existujícího opevněného bodu, nebo spíše k novostavbě Přimdy v podobě dodnes dochované kamenné obytné věže, tzv. donjonu a románského opevnění. Starší hypotézy, že se o hradě Přimda zmiňuje již Kosmas k roku 1121, jsou dnes spíše odmítány.
S tím se pojí i odmítání starší teze o zakladatelské činnosti cizí, konkrétně německé vrchnosti v osobě Děpolda II. z Vohburku. V daném roce 1126 již hrad Přimda nevznikal ve zcela liduprázdné oblasti, neboť zde v posledních přibližně 10 letech docházelo ke kolonizaci z popudu kladrubského benediktinského kláštera. Za zakladatele je tak považován buď kníže Vladislav I. či spíše jeho nástupce kníže Soběslav I.
Z díla zakladatele hradu se dodnes dochovala nejstarší samostatně stojící románská fortifikační stavba. Ta navíc obsahuje nejstarší dochovanou vězeňskou celu. Již od počátku Přimda sloužila jako odlehlý kriminál a již ve 12. století zde byl hned dvakrát vězněn budoucí kníže Soběslav II. Asi nejslavnějším vězněm byl ale kralevic Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II.
Dochoval se zde i nejstarší, dodnes provozuschopný záchod, lépe řečeno prevét. V rámci obytné části věže pak zbytek nejstaršího známého krbu. Ten představoval hlavní zdroj tepla a ukazuje starší, méně hospodárný způsob vytápění na středověkých sídlech před nástupem kachlových kamen, která se u nás začínají rozšiřovat až během pokročilého 13. století.
Přimda také představuje jeden z nejvýše položených hradů u nás. Leží na stejnojmenném kopci s nadmořskou výškou 847 metrů. Mezi charakteristiky Přimdy patří i jedny z nejnáročnějších klimatických podmínek v hradním prostředí, dané polohou na vysokém, nechráněném kopci v prostoru Českého lesa.
Přimda také patří mezi nejdéle exitující, tedy provozované hrady u nás. Od 20. let 12. století si udržoval především svou vojenskou a strážní roli a to až do pokročilé 1. poloviny 16. století, kdy začínalo obecně docházet k opouštění starých, nepohodlných hradů a stěhování šlechty do pohodlnějších zámků. Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo i k bourání některých částí hradu.
K definitivnímu opuštění došlo před rokem 1609, kdy je Přimda uváděna jako rozbořená a pustá. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.
S touto poslední skutečností jsou spojeny i některá méně slavná „nej“, mezi něž patří ne zcela citlivé a podařené rekonstrukce hradu, zahájené již na konci 19. století a v různých etapách pokračující až do 70. let 20. století. Právě v poslední etapě došlo např. k necitlivému užití betonové injektáže, hrubé úpravě okolního terénu a k nedbalým úpravám věže, které způsobily zranění návštěvníků a dokonce i smrt. K bezpečnému zajištění objektu došlo až v 21. století.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , středověk , hrad Přimda
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě