Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních Čechách. Skutečnost, že se jedná o nejstarší kamenný hrad u nás, je všeobecně dobře známa. Jaké jsou však další „nej“ tohoto unikátního hradu?
Hrad Přimda, německy Burg Pfraumberg, dnes představuje pozoruhodnou, romanticky vyhlížející zříceninu středověkého hradu. Jedná se o jeden z mála hradů, kde se dodnes návštěvníci mohou seznámit s románským pevnostním stavitelstvím, neboť zachovaná část hradu představuje nejstarší stavební etapu. Mladší, především gotické přístavby v podobě opevnění, dalších obytných, hospodářských a provozních budov, např. stájí, se již nedochovaly.
I to lze zařadit mezi pomyslná „nej“ tohoto hradu. V České republice bychom sice našli celou řadu dalších v jádru románských hradů, např. Pražský hrad či Olomouc, ale přestavby a dostavby jsou u těchto objektů tolik citelné, že v dané hmotě románské jádro představuje jen drobnou část, kterou přehlušuje nános gotiky či baroka.
Mezi další „nej“ hradu Přimda jistě patří skutečnost, že se dle písemných zpráv jedná o starší kamennou stavbu, než kterou je Pražský hrad, který byl „po způsobu latinských měst“ přestavěn do kamenné podoby v roce 1135. O Přimdě můžeme hovořit spolehlivě k roku 1126, přičemž se nadále vede diskuze, zda v dané době došlo skutečně k přestavbě již staršího, v daných místech existujícího opevněného bodu, nebo spíše k novostavbě Přimdy v podobě dodnes dochované kamenné obytné věže, tzv. donjonu a románského opevnění. Starší hypotézy, že se o hradě Přimda zmiňuje již Kosmas k roku 1121, jsou dnes spíše odmítány.
S tím se pojí i odmítání starší teze o zakladatelské činnosti cizí, konkrétně německé vrchnosti v osobě Děpolda II. z Vohburku. V daném roce 1126 již hrad Přimda nevznikal ve zcela liduprázdné oblasti, neboť zde v posledních přibližně 10 letech docházelo ke kolonizaci z popudu kladrubského benediktinského kláštera. Za zakladatele je tak považován buď kníže Vladislav I. či spíše jeho nástupce kníže Soběslav I.
Z díla zakladatele hradu se dodnes dochovala nejstarší samostatně stojící románská fortifikační stavba. Ta navíc obsahuje nejstarší dochovanou vězeňskou celu. Již od počátku Přimda sloužila jako odlehlý kriminál a již ve 12. století zde byl hned dvakrát vězněn budoucí kníže Soběslav II. Asi nejslavnějším vězněm byl ale kralevic Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II.
Dochoval se zde i nejstarší, dodnes provozuschopný záchod, lépe řečeno prevét. V rámci obytné části věže pak zbytek nejstaršího známého krbu. Ten představoval hlavní zdroj tepla a ukazuje starší, méně hospodárný způsob vytápění na středověkých sídlech před nástupem kachlových kamen, která se u nás začínají rozšiřovat až během pokročilého 13. století.
Přimda také představuje jeden z nejvýše položených hradů u nás. Leží na stejnojmenném kopci s nadmořskou výškou 847 metrů. Mezi charakteristiky Přimdy patří i jedny z nejnáročnějších klimatických podmínek v hradním prostředí, dané polohou na vysokém, nechráněném kopci v prostoru Českého lesa.
Přimda také patří mezi nejdéle exitující, tedy provozované hrady u nás. Od 20. let 12. století si udržoval především svou vojenskou a strážní roli a to až do pokročilé 1. poloviny 16. století, kdy začínalo obecně docházet k opouštění starých, nepohodlných hradů a stěhování šlechty do pohodlnějších zámků. Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo i k bourání některých částí hradu.
K definitivnímu opuštění došlo před rokem 1609, kdy je Přimda uváděna jako rozbořená a pustá. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.
S touto poslední skutečností jsou spojeny i některá méně slavná „nej“, mezi něž patří ne zcela citlivé a podařené rekonstrukce hradu, zahájené již na konci 19. století a v různých etapách pokračující až do 70. let 20. století. Právě v poslední etapě došlo např. k necitlivému užití betonové injektáže, hrubé úpravě okolního terénu a k nedbalým úpravám věže, které způsobily zranění návštěvníků a dokonce i smrt. K bezpečnému zajištění objektu došlo až v 21. století.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , středověk , hrad Přimda
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě