Hrad Přimda představuje v českých dějinách mnohá „nej“

Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních Čechách. Skutečnost, že se jedná o nejstarší kamenný hrad u nás, je všeobecně dobře známa. Jaké jsou však další „nej“ tohoto unikátního hradu?

Hrad Přimda, německy Burg Pfraumberg, dnes představuje pozoruhodnou, romanticky vyhlížející zříceninu středověkého hradu. Jedná se o jeden z mála hradů, kde se dodnes návštěvníci mohou seznámit s románským pevnostním stavitelstvím, neboť zachovaná část hradu představuje nejstarší stavební etapu. Mladší, především gotické přístavby v podobě opevnění, dalších obytných, hospodářských a provozních budov, např. stájí, se již nedochovaly.

I to lze zařadit mezi pomyslná „nej“ tohoto hradu. V České republice bychom sice našli celou řadu dalších v jádru románských hradů, např. Pražský hrad či Olomouc, ale přestavby a dostavby jsou u těchto objektů tolik citelné, že v dané hmotě románské jádro představuje jen drobnou část, kterou přehlušuje nános gotiky či baroka.

Mezi další „nej“ hradu Přimda jistě patří skutečnost, že se dle písemných zpráv jedná o starší kamennou stavbu, než kterou je Pražský hrad, který byl „po způsobu latinských měst“ přestavěn do kamenné podoby v roce 1135. O Přimdě můžeme hovořit spolehlivě k roku 1126, přičemž se nadále vede diskuze, zda v dané době došlo skutečně k přestavbě již staršího, v daných místech existujícího opevněného bodu, nebo spíše k novostavbě Přimdy v podobě dodnes dochované kamenné obytné věže, tzv. donjonu a románského opevnění. Starší hypotézy, že se o hradě Přimda zmiňuje již Kosmas k roku 1121, jsou dnes spíše odmítány.

S tím se pojí i odmítání starší teze o zakladatelské činnosti cizí, konkrétně německé vrchnosti v osobě Děpolda II. z Vohburku. V daném roce 1126 již hrad Přimda nevznikal ve zcela liduprázdné oblasti, neboť zde v posledních přibližně 10 letech docházelo ke kolonizaci z popudu kladrubského benediktinského kláštera. Za zakladatele je tak považován buď kníže Vladislav I. či spíše jeho nástupce kníže Soběslav I.

Z díla zakladatele hradu se dodnes dochovala nejstarší samostatně stojící románská fortifikační stavba. Ta navíc obsahuje nejstarší dochovanou vězeňskou celu. Již od počátku Přimda sloužila jako odlehlý kriminál a již ve 12. století zde byl hned dvakrát vězněn budoucí kníže Soběslav II. Asi nejslavnějším vězněm byl ale kralevic Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II.

Dochoval se zde i nejstarší, dodnes provozuschopný záchod, lépe řečeno prevét. V rámci obytné části věže pak zbytek nejstaršího známého krbu. Ten představoval hlavní zdroj tepla a ukazuje starší, méně hospodárný způsob vytápění na středověkých sídlech před nástupem kachlových kamen, která se u nás začínají rozšiřovat až během pokročilého 13. století.

Přimda také představuje jeden z nejvýše položených hradů u nás. Leží na stejnojmenném kopci s nadmořskou výškou 847 metrů. Mezi charakteristiky Přimdy patří i jedny z nejnáročnějších klimatických podmínek v hradním prostředí, dané polohou na vysokém, nechráněném kopci v prostoru Českého lesa.

Přimda také patří mezi nejdéle exitující, tedy provozované hrady u nás. Od 20. let 12. století si udržoval především svou vojenskou a strážní roli a to až do pokročilé 1. poloviny 16. století, kdy začínalo obecně docházet k opouštění starých, nepohodlných hradů a stěhování šlechty do pohodlnějších zámků. Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo i k bourání některých částí hradu.

K definitivnímu opuštění došlo před rokem 1609, kdy je Přimda uváděna jako rozbořená a pustá. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.

S touto poslední skutečností jsou spojeny i některá méně slavná „nej“, mezi něž patří ne zcela citlivé a podařené rekonstrukce hradu, zahájené již na konci 19. století a v různých etapách pokračující až do 70. let 20. století. Právě v poslední etapě došlo např. k necitlivému užití betonové injektáže, hrubé úpravě okolního terénu a k nedbalým úpravám věže, které způsobily zranění návštěvníků a dokonce i smrt. K bezpečnému zajištění objektu došlo až v 21. století.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie středověk hrad Přimda

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy