Jak by dnes proběhla globální válka? Svět má mocnější zbraně než jaderné bomby

Třetí světová válka je pojem, se kterým se operuje ve filmech nebo počítačových hrách. Jen málokdo si dokáže představit, že by k ní skutečně došlo. Pokud by se ale objevil novodobý globální konflikt, opravdu by probíhal za použití jaderných zbraní, jak se mnozí domnívají?

Doba, v níž dnes žijeme, je výsledkem tří celosvětových konfliktů, které se odehrály ve 20. století: První světová válka, druhá světová válka a studená válka. Během necelé stovky let se lidstvo ocitlo na samém pokraji zkázy hned třikrát, a pokaždé se z toho vzpamatovalo na pouhých několik desítek let, než se do sebe pustilo znovu.

Od posledního konfliktu ale uplynuly další dekády a podle mnohých odborníků je situace ve světě nejhorší od konce studené války. Znamená to předzvěst dalšího celosvětového konfliktu? To je zatím předčasné soudit, ale možná je to pouze otázkou času.

Odborníci P. W. Singer, uznávaný vědec a stratég působící v New America Foundation, a August Cole bývalý novinář a expert působící v organizaci Atlantic Council, ale tvrdí, že jsme svou minulost poměrně rychle zapomněli.

Deník The Times připomíná, že za válkami stály v historii nejrůznější důvody. Jednou mocenské, jindy finanční, jedna světová válka vznikla záměrně, další měla odvrátit krizi.

Ta třetí ale může vzniknout nepatrnou drobností, stačí, aby do sebe omylem narazily dvě lodi, jako se tomu stalo během studené války, kdy by svět na pokraji vážné krize. Konflikt ale vůbec nemusí vzniknout tak náhle, naopak může eskalovat po mnoho let a vypuknout někdy po roce 2020.

Jak ale bude taková válka vypadat? Podle vojenských stratégů a plánovačů bude krátká a ostrá. Pravdou je, že mezinárodní konflikt by se zásadně lišil od dnešních menších válek, které se táhnou celé roky a bez uspokojivého výsledku.

Pomineme-li nejnovější zbraňové systémy, lasery, nebo drony, je nutno si uvědomit, že současná válka by se nevedla pouze na planetě Zemi. Lidstvo je dnes bytostně závislé na satelitech ve vesmíru a jejich ochrana či zničení by se velmi rychle stalo prioritou válčících stran. Konflikt by se proto přesunul i do vesmíru, a nejen tam. Stejně jako na družicích jsou totiž lidé závislí na výpočetní technice, a tak by se další fronta otevřela na poli kybernetiky.

Dalo by se říct, že kybernetická válka probíhá už nyní, opak je ale pravdou. Podle odborníků zatím dochází "pouze" k napadání počítačů, e-mailů a zveřejňování tajné pošty, případně snaze o ovlivnění voleb. Pokud by ale konflikt opravdu vypuknul, hackeři se budou zaměřovat na deaktivaci počítačové řízených zbraňových systémů, data uchovávající výsledky testů nejmodernějších zbraní a další podobná zařízení.

V každé válce si jednotlivé strany sáhly na samou hranici možností. Výsledkem toho jsou například masivní letadlové lodě na jaderný pohon. Takové zbraně sice nemusí vždy vyhrát válku, dokáží ale zapůsobit minimálně psychologicky.

Problém je v tom, že poslední desítky let neměla ani jedna strana důvod se nějak extrémně rychle snažit vyvíjet nové a ničivější zbraňové systémy. V mnoha ohledech tak oproti státním institucím a armádě získaly náskok soukromé společnosti jako SpaceX, Google a další. Otázkou proto zůstává, jaký by měla třetí světová válka dopad na ně, jako na hybatele světové ekonomiky.

Související

Dívky v depresi, ilustrační fotografie

OSN: Nejnebezpečnějším místem pro ženy je jejich domov. Ročně jich tam partneři zabijí desetitisíce

Domov, místo, které by mělo být synonymem bezpečí, se pro mnoho žen a dívek stává naopak prostorem smrtelného nebezpečí. Podle zprávy dvou úřadů OSN – Úřadu OSN pro rovnost žen a mužů (UN Women) a Úřadu OSN pro boj proti drogám a kriminalitě (UNODC) – bylo v roce 2023 přibližně 51.100 žen a dívek zavražděno svými partnery nebo rodinnými příslušníky. To znamená, že každý den došlo v průměru k 140 takovým vraždám, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

Násilí válka zbraně

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy