Judeo-španělština na vymření. Židé v Istanbulu bojují za záchranu svého původního jazyka

Pokud Dora Berahová něčeho na sklonku života lituje, pak je to skutečnost, že nepředala svým dětem jazyk, jímž už 500 let mluví istanbulští Židé: judeo-španělštinu. Té dnes hrozí, že s ní už nikdo nebude hovořit, píše agentura AFP.

"Zůstanou po nás ještě lidé, kteří budou tuto řeč ovládat?" táže se devadesátnice a probírá se tlustým fotoalbem. "Nepochybně jich bude už jen velmi málo. Je možné, že jazyk zanikne," říká.

Hrstka těch, kdo judeo-španělštinou mluví, se snaží zachránit tento pilíř identity židovské komunity v Turecku, která je se svými 15.000 členy největší v muslimském světě.

Judeo-španělština je směsicí středověké kastilštiny, hebrejštiny a dalších jazyků jako je turečtina, arabština a řečtina. Zrodila se po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492. Tito Židé odešli většinou do Osmanské říše.

Jazyk se předával z generace na generaci a dosáhl svého rozkvětu v 19. století. Pak upadal a u židovské komunity v Osmanské říši jej postupně nahradila francouzština.

Po zhroucení Osmanské říše proces urychlila politika asimilace menšin, kterou zahájila Turecká republika. "Občane, mluv turecky!" hlásaly ve 30. letech minulého století úřady.

Jestliže paní Berahová nenaučila judeo-španělštině své děti, pak to bylo proto, aby se zapojily do společnosti. "Chtěli jsme, aby byli úspěšní," říká.

Judeo-španělština, také nazývaná judesmo nebo spanyolit, je více známá pod názvem ladino, ačkoli toto označení není přesné, neboť se tak původně nazýval psaný jazyk používaný španělskými rabíny k vyučování posvátných hebrejských textů.

Podle UNESCO tak ještě ve světě mluví 100.000 osob, většinou v Izraeli, kam desetitisíce Židů z území bývalé Osmanské říše v posledních desetiletích emigrovaly.

Judeo-španělština rovněž přežívá pod různými názvy v malých židovských komunitách na Balkáně a ve Středomoří, například v Maroku, kde se nazývá haketia.

Na rozdíl od jiných komunit sefardských Židů ve Středomoří, které byly postiženy holokaustem, například v Soluni, v Istanbulu jazyk přežil. Avšak většina těch, kdo jím hovoří, je dnes velmi stará.

Perspektiva zániku judeo-španělštiny vyvolala snahy o její zachování mezi některými Židy v Istanbulu, kteří jsou pod tlakem od útoků na dvě synagogy v roce 2003.

Karen Sarhonová záchraně tohoto jazyka věnovala svůj život. Jednašedesátiletá energická žena stojí v čele Centra pro výzkum sefardské kultury za Osmanské říše a řídí měsíční přílohu deníku židovské komunity v Turecku Salom. Konstatuje, že v posledních letech o judeo-španělštinu vzrostl silně zájem. Zároveň připouští, že předávání jazyka z generace na generaci brzdí zájem o jazyky, které jsou v globalizovaném světě užitečnější, jako je angličtina nebo moderní španělština.

Vnuk paní Berahové, Can Evrensel Rodrik, patří k těm mladým odhodlaným lidem, kteří převzali štafetu. Tento biolog již jako dítě přiměl své prarodiče, aby ho naučili jazyk, jímž žádný z jeho bratranců nemluví.

Aby tento jazyk učinil přitažlivějším, zejména pro mladé, chce založit rozhlasovou stanici, přeložit videohru nebo učit děti ladino již od jeslí.

Mnozí turečtí Židé soudí, že ladino je poslední nitkou, která je spojuje s jejich dávnými předky, kteří byli vyhnáni z Pyrenejského poloostrova.

"Odmalička mi opakovali, že jsme přišli v roce 1492 ze Španělska," vysvětluje Can Evrensel Rodrik. "Jestliže zahyne judeo-španělština, zmizí velká část toho, co jsme, velká kultura a velký jazyk," dodává.

Související

René Andrejs Rozhovor

Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs

Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.

Více souvisejících

jazyky židé Istanbul Turecko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan

Stát koupí 80 % akcií ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která realizuje projekt výstavby dvou nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany. Tento krok je klíčovým milníkem v projektu, který má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval účastníky páteční vojenské přehlídky v Moskvě. Kyjev podle jeho slov nedokáže zajistit jejich bezpečnost. Moskva reagovala slovy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov řekl, že přehlídka proběhne podle plánu. 

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí zasáhne Česko. Meteorologové upravili výstrahu

Meteorologové avizovali možné úpravy platné výstrahy před sobotními bouřkami a jednu před polednem opravdu provedli. Konkrétně zrušili varování pro Českomoravskou vrchovinu a části Pardubického a Královéhradeckého kraje. Poupravili také časovou platnost výstrahy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Roman Červenka

Českou reprezentaci posílilo pět finalistů extraligy. Je mezi nimi jeden mistr z Brna

Jen pár dní po konci ročníku tuzemské hokejové extraligy povolal kouč národního týmu Radim Rulík do reprezentace hned pět účastníků extraligového finále mezi Pardubicemi a Brnem. Zatímco z východočeského klubu zamířila do Brna, kde se momentálně koná generálka na světový šampionát v podobě Českých hokejových her, čtveřice Roman Červenka, Libor Hájek, Jáchym Kondelík a Lukáš Sedlák, z mistrovského Brna dostal pozvánku Jakub Flek.

před 10 hodinami

Ruský útok na Charkov si vyžádal desítky zraněných. (3.5.2025)

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence

Rusové před dalším krátkodobým příměřím stupňují útoky vůči sousední Ukrajině. Dronový úder si v Charkově vyžádal téměř pět desítek zraněných, informovaly místní úřady podle DW. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku opět apeluje na spojence ohledně lepší protivzdušné obrany. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Po vzoru Ruska? Americká armáda chystá vojenskou přehlídku, na Trumpovy narozeniny

Plánovaná oslava 250. výročí americké armády by se letos mohla proměnit v jednu z největších vojenských přehlídek v moderní historii Spojených států – a to právě na počest prezidentových 79. narozenin. Podle dokumentů získaných agenturou Associated Press se jedná o operaci zahrnující více než 6 600 vojáků, 150 vozidel, 50 vrtulníků, sedm armádních orchestrů a tisíce civilistů.

včera

Donald Trump

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026

Donald Trump představil návrh rozpočtu na fiskální rok 2026, takzvaný „skinny budget“, který počítá s výrazným omezením federálních výdajů. Podle Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) by mělo dojít k redukci nevojenských výdajů mimo povinné programy o 163 miliard dolarů, což představuje více než pětinu této kategorie.

včera

včera

Merz narazil na nečekaný problém. Musí se vypořádat s Polskem

Jen několik dní před svou první návštěvou Varšavy narazil nový německý kancléř Friedrich Merz na diplomatické napětí kvůli plánům své vlády zpřísnit kontroly na hranici s Polskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy