Pokud Dora Berahová něčeho na sklonku života lituje, pak je to skutečnost, že nepředala svým dětem jazyk, jímž už 500 let mluví istanbulští Židé: judeo-španělštinu. Té dnes hrozí, že s ní už nikdo nebude hovořit, píše agentura AFP.
"Zůstanou po nás ještě lidé, kteří budou tuto řeč ovládat?" táže se devadesátnice a probírá se tlustým fotoalbem. "Nepochybně jich bude už jen velmi málo. Je možné, že jazyk zanikne," říká.
Hrstka těch, kdo judeo-španělštinou mluví, se snaží zachránit tento pilíř identity židovské komunity v Turecku, která je se svými 15.000 členy největší v muslimském světě.
Judeo-španělština je směsicí středověké kastilštiny, hebrejštiny a dalších jazyků jako je turečtina, arabština a řečtina. Zrodila se po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492. Tito Židé odešli většinou do Osmanské říše.
Jazyk se předával z generace na generaci a dosáhl svého rozkvětu v 19. století. Pak upadal a u židovské komunity v Osmanské říši jej postupně nahradila francouzština.
Po zhroucení Osmanské říše proces urychlila politika asimilace menšin, kterou zahájila Turecká republika. "Občane, mluv turecky!" hlásaly ve 30. letech minulého století úřady.
Jestliže paní Berahová nenaučila judeo-španělštině své děti, pak to bylo proto, aby se zapojily do společnosti. "Chtěli jsme, aby byli úspěšní," říká.
Judeo-španělština, také nazývaná judesmo nebo spanyolit, je více známá pod názvem ladino, ačkoli toto označení není přesné, neboť se tak původně nazýval psaný jazyk používaný španělskými rabíny k vyučování posvátných hebrejských textů.
Podle UNESCO tak ještě ve světě mluví 100.000 osob, většinou v Izraeli, kam desetitisíce Židů z území bývalé Osmanské říše v posledních desetiletích emigrovaly.
Judeo-španělština rovněž přežívá pod různými názvy v malých židovských komunitách na Balkáně a ve Středomoří, například v Maroku, kde se nazývá haketia.
Na rozdíl od jiných komunit sefardských Židů ve Středomoří, které byly postiženy holokaustem, například v Soluni, v Istanbulu jazyk přežil. Avšak většina těch, kdo jím hovoří, je dnes velmi stará.
Perspektiva zániku judeo-španělštiny vyvolala snahy o její zachování mezi některými Židy v Istanbulu, kteří jsou pod tlakem od útoků na dvě synagogy v roce 2003.
Karen Sarhonová záchraně tohoto jazyka věnovala svůj život. Jednašedesátiletá energická žena stojí v čele Centra pro výzkum sefardské kultury za Osmanské říše a řídí měsíční přílohu deníku židovské komunity v Turecku Salom. Konstatuje, že v posledních letech o judeo-španělštinu vzrostl silně zájem. Zároveň připouští, že předávání jazyka z generace na generaci brzdí zájem o jazyky, které jsou v globalizovaném světě užitečnější, jako je angličtina nebo moderní španělština.
Vnuk paní Berahové, Can Evrensel Rodrik, patří k těm mladým odhodlaným lidem, kteří převzali štafetu. Tento biolog již jako dítě přiměl své prarodiče, aby ho naučili jazyk, jímž žádný z jeho bratranců nemluví.
Aby tento jazyk učinil přitažlivějším, zejména pro mladé, chce založit rozhlasovou stanici, přeložit videohru nebo učit děti ladino již od jeslí.
Mnozí turečtí Židé soudí, že ladino je poslední nitkou, která je spojuje s jejich dávnými předky, kteří byli vyhnáni z Pyrenejského poloostrova.
"Odmalička mi opakovali, že jsme přišli v roce 1492 ze Španělska," vysvětluje Can Evrensel Rodrik. "Jestliže zahyne judeo-španělština, zmizí velká část toho, co jsme, velká kultura a velký jazyk," dodává.
Související

Učitelé jazyků nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný

Čeští vědci vyvinuli překladač mezi češtinou a ukrajinštinou, má pomoci uprchlíkům
jazyky , židé , Istanbul , Turecko
Aktuálně se děje
před 1 minutou

Stagnace Německa skončila. Scholz slíbil rychlou modernizaci
Aktualizováno před 2 minutami

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobil Havla. Sfáral do dolu
Aktualizováno před 8 minutami

Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
Aktualizováno před 10 minutami

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš
Aktualizováno před 14 minutami

Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let
před 17 minutami

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané
před 22 minutami

Karel III. dorazil do Německa na třídenní návštěvu
před 24 minutami

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra
před 26 minutami

Odboráři budou kontrolovat, jak se uskuteční předávání výpovědí v České poště
před 28 minutami

Rusko přestává sdílet informace s USA o svých jaderných zbraních
před 32 minutami

Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy
Aktualizováno před 1 hodinou

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu
Aktualizováno před 1 hodinou

Pekarová Adamová ukončila návštěvu Tchaj-wanu, sešla se s prezidentkou i premiérem
před 1 hodinou

V Paříži končí stávka popelářů, proti penzijní reformě protestuje méně lidí
Aktualizováno před 1 hodinou

Putinův blízký spolupracovník má konfrontaci mezi jadernými mocnostmi za nepřípustnou
před 2 hodinami

Senát pravděpodobně schválí misi vojenských policistů na Ukrajinu
před 2 hodinami

Fiala je mezi premiéry, kteří vyzvali sociální sítě k boji s dezinformacemi
před 2 hodinami

Michel má co vysvětlovat. U většiny cest využil soukromé lety
Aktualizováno před 2 hodinami
Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou
Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS).
Zdroj: ČTK