Pokud Dora Berahová něčeho na sklonku života lituje, pak je to skutečnost, že nepředala svým dětem jazyk, jímž už 500 let mluví istanbulští Židé: judeo-španělštinu. Té dnes hrozí, že s ní už nikdo nebude hovořit, píše agentura AFP.
"Zůstanou po nás ještě lidé, kteří budou tuto řeč ovládat?" táže se devadesátnice a probírá se tlustým fotoalbem. "Nepochybně jich bude už jen velmi málo. Je možné, že jazyk zanikne," říká.
Hrstka těch, kdo judeo-španělštinou mluví, se snaží zachránit tento pilíř identity židovské komunity v Turecku, která je se svými 15.000 členy největší v muslimském světě.
Judeo-španělština je směsicí středověké kastilštiny, hebrejštiny a dalších jazyků jako je turečtina, arabština a řečtina. Zrodila se po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492. Tito Židé odešli většinou do Osmanské říše.
Jazyk se předával z generace na generaci a dosáhl svého rozkvětu v 19. století. Pak upadal a u židovské komunity v Osmanské říši jej postupně nahradila francouzština.
Po zhroucení Osmanské říše proces urychlila politika asimilace menšin, kterou zahájila Turecká republika. "Občane, mluv turecky!" hlásaly ve 30. letech minulého století úřady.
Jestliže paní Berahová nenaučila judeo-španělštině své děti, pak to bylo proto, aby se zapojily do společnosti. "Chtěli jsme, aby byli úspěšní," říká.
Judeo-španělština, také nazývaná judesmo nebo spanyolit, je více známá pod názvem ladino, ačkoli toto označení není přesné, neboť se tak původně nazýval psaný jazyk používaný španělskými rabíny k vyučování posvátných hebrejských textů.
Podle UNESCO tak ještě ve světě mluví 100.000 osob, většinou v Izraeli, kam desetitisíce Židů z území bývalé Osmanské říše v posledních desetiletích emigrovaly.
Judeo-španělština rovněž přežívá pod různými názvy v malých židovských komunitách na Balkáně a ve Středomoří, například v Maroku, kde se nazývá haketia.
Na rozdíl od jiných komunit sefardských Židů ve Středomoří, které byly postiženy holokaustem, například v Soluni, v Istanbulu jazyk přežil. Avšak většina těch, kdo jím hovoří, je dnes velmi stará.
Perspektiva zániku judeo-španělštiny vyvolala snahy o její zachování mezi některými Židy v Istanbulu, kteří jsou pod tlakem od útoků na dvě synagogy v roce 2003.
Karen Sarhonová záchraně tohoto jazyka věnovala svůj život. Jednašedesátiletá energická žena stojí v čele Centra pro výzkum sefardské kultury za Osmanské říše a řídí měsíční přílohu deníku židovské komunity v Turecku Salom. Konstatuje, že v posledních letech o judeo-španělštinu vzrostl silně zájem. Zároveň připouští, že předávání jazyka z generace na generaci brzdí zájem o jazyky, které jsou v globalizovaném světě užitečnější, jako je angličtina nebo moderní španělština.
Vnuk paní Berahové, Can Evrensel Rodrik, patří k těm mladým odhodlaným lidem, kteří převzali štafetu. Tento biolog již jako dítě přiměl své prarodiče, aby ho naučili jazyk, jímž žádný z jeho bratranců nemluví.
Aby tento jazyk učinil přitažlivějším, zejména pro mladé, chce založit rozhlasovou stanici, přeložit videohru nebo učit děti ladino již od jeslí.
Mnozí turečtí Židé soudí, že ladino je poslední nitkou, která je spojuje s jejich dávnými předky, kteří byli vyhnáni z Pyrenejského poloostrova.
"Odmalička mi opakovali, že jsme přišli v roce 1492 ze Španělska," vysvětluje Can Evrensel Rodrik. "Jestliže zahyne judeo-španělština, zmizí velká část toho, co jsme, velká kultura a velký jazyk," dodává.
Související
Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs
Učitelé jazyků nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný
jazyky , židé , Istanbul , Turecko
Aktuálně se děje
před 15 minutami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 52 minutami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 1 hodinou
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 1 hodinou
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 2 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 2 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 2 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 3 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 3 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 4 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 5 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 5 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 5 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 6 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 7 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 7 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 8 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 9 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 10 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
Palestinská militantní skupina Hamás oznámila, že její delegace, účastnící se jednání o příměří v Pásmu Gazy v Káhiře, odcestovala do Kataru. Hamás zdůraznil, že další vývoj záleží na Izraeli.
Zdroj: Libor Novák