Kavárny. Místa setkávání nad šálkem lahodného nápoje i kulturního života

První říjnový den je Mezinárodním dnem kávy. Ta u nás nabyla na oblibě v průběhu 18. století, kdy začaly vznikat i první kavárny. Kavárna, to bylo vždy specifické místo, kde se lidé scházeli a nad šálkem lahodného nápoje řešili soukromé, rodinné i politické či obchodní záležitosti. Rozvíjel se zde také kulturní život.

První kavárna na evropském kontinentu měla vzniknout již krátce před polovinou 17. století v italských Benátkách. U nás se kavárny objevily až později, ta nejstarší na našem území byla otevřena počátkem 18. století v Brně, a to zásluhou místního tureckého občana. V roce 1714 pak začala svůj provoz i první kavárna v Praze na Malé Straně. Návštěvníky prvních kaváren byly výhradně nejvyšší a nejmajetnější společenské třídy, káva totiž patřila mezi luxusní a drahou záležitost, kterou si rozhodně nemohl dovolit každý. Kavárny se tak od počátku svého vzniku staly společenským místem, kde se vedly debaty nebo se zde úřadovalo a uzavíraly se dohody a smlouvy. Protože kavárny kromě kávy nabízely svým zákazníkům i denní tisk, odehrávaly se často na těchto místech nad šálkem lahodného nápoje diskuze o politice i aktuálních veřejných či celosvětových problémech. V kavárnách se sedělo i několik hodin, lidé se zde oprostili od ruchu okolního světa. Měli zde absolutní komfort, teplo, pohodlí a v neposlední řadě profesionální péči ze strany personálu. Návštěva kavárny si od obsluhy i zákazníků žádala patřičný společenský oděv i vybrané chování. Po dlouhou dobu zůstávaly kavárny výlučné mužským světem – chodili do nich politici, umělci, novináři, úředníci, lékaři, právníci nebo třeba spisovatelé. Pánové si zde kromě kávy dopřávali i cigaretu, doutník nebo sklenku kvalitního alkoholu. Specifický svět kavárny popsala roku 1920 spisovatelka Milena Jesenská takto:

„V kavárně se píše, koriguje, hovoří. V kavárně se odbývají všechny rodinné scény, v kavárně se pláče a nadává nad životem a na život. V kavárně se jí na dluh, v kavárně se provádějí nekrkolomnější finanční transakce. V kavárně se žije, lenoší, ubíjejí se hodiny.“

Zlatá doba kaváren trvala prakticky po celé 19. století a na počátku 20. století. Úpadek kavárenské kultury nastal v souvislosti s první světovou válkou a hospodářskou krizí. Mnohé kavárny tehdy zkrachovaly, ať už z důvodu nedostatku kávy na trhu či finančních problémů způsobených úbytkem klientely. Ani v meziválečném období se fenomén kaváren nepodařilo vzkřísit v plném rozsahu. V té době navíc začaly kavárnám konkurovat nové podniky, a to bary nebo biografy, kde lidé stále častěji trávili svůj volný čas.

Období druhé světové války s nadvládou nacismu zasadilo kavárnám další ránu, když se zakázal vstup Židům do veřejných podniků. Právě židovské komunity se totiž velice často v kavárnách scházely, a tak kavárníci přišli o podstatnou část zákazníků. Celá řada soukromníků nicméně nelehkou dobu přečkala a po válce se jim opět začalo dařit. Ovšem ne na dlouho. Po roce 1948 i na kavárny dolehla vlna zestátňování, a kavárníci tak ze dne na den přišli o své i po generace budované podniky. Éra komunismu tak pohřbívala dosavadní kavárenskou kulturu, což se mimo jiné projevilo i tím, že lidé přestali pít kvalitní kávu, ale místo ní se ve společnosti rozšířila konzumace podřadného „turka“. Znovuzrození kaváren mohlo nastat až po roce 1989.

Související

káva

Z kávy se stává luxusní zboží. Její cena roste

Začínat ráno šálkem kávy se čím dál více prodražuje. V srpnu káva v zemích EU meziročně zdražila o 16,9 procenta, uvedl dnes ve zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Skokově se zvýšila i cena cukru a mléka.

Více souvisejících

káva kavárny

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Mark Rutte

Mark Rutte se stane novým šéfem NATO, tvrdí Finsko

Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek oznámil, že úřadující nizozemský premiér Mark Rutte je pravděpodobným kandidátem na nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Mikuláš Bek

Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tomáš Zdechovský ve volebním štábu koalice Spolu. (9.6.2024) Prohlédněte si galerii

Zdechovský pro EZ: Úspěch Turka či Konečné je varováním, musíme zabrat. Do kampaně jsem dal maximum

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) bude europoslancem i dalších pět let, v evropských volbách získal téměř 67 tisíc preferenčních hlasů. V předvolební kampani se podle svých slov vyždímal na maximum. Všímá si přitom toho, že k úspěchu vede cesta i přes sociální sítě jako TikTok či Instagram. Na nového europoslance Filipa Turka je v Bruselu upřímně zvědavý. Zdechovský se dále v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjadřuje k výběru nového českého eurokomisaře či k náplni své práce v Evropském parlamentu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Blinken: Některé změny Hamásu v dohodě o příměří nejsou proveditelné

Palestinské militantní hnutí Hamás odpovědělo na americký plán příměří v Pásmu Gazy s návrhy na několik změn. Některé z těchto změn jsou podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena proveditelné, jiné nikoli, uvedl dnes v Kataru podle serveru The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy