Jak poznat, kdy zemřete? Naši předci měli tyto metody

Člověk toužil asi vždy znát svůj osud, s čímž úzce souvisí i schopnost předpovědět smrt, případně ji obelstít nebo oddálit. Jsou dochovány doklady toho, jak se naši předci snažili nevyhnutelnost a nepředvídatelnost smrti jistým způsobem zvrátit. Z konce 17. století například pochází zmínka z pera jistého faráře na Mladoboleslavsku o pověře, podle které má Panna Marie oznámit člověku datum jeho smrti poté, co po dobu dvanácti týdnů držel půst

Znamení a předtuchy – tak o sobě měla dávat vědět blížící se smrt. Některé z nich se vztahovaly k přírodě, tedy k rostlinám, živočichům nebo třeba k počasí. Věřilo se například, že smrt přivolává houkání sýčka. Kromě něho předpovídali úmrtí další ptáci - třeba kukačka, datel, havran nebo kavka. Pokud na střechu domu usedl krkavec, měl někdo ve stavení spáchat sebevraždu. Špatným znamením bylo také splašené stádo koní, smrt měla do stavení přivádět černá kočka nebo černá slepice. V některých krajích hospodyně zabíjela slepici, která snesla vejce se dvěma žloutky, aby si nikoho z rodiny neodvedla smrt.

Komu na zahradě vadly květiny a nerodily stromy, ten měl podle lidové víry také brzy očekávat smrt. Na Uherskohradišťsku byla rozšířena pověra, která zakazovala pokácet strom schopný plodit. Kdo by se něčeho takového dopustil, ten by do roka již nebyl mezi živými. Stejný osud potkal toho, komu se na zahradě při bouři vyvrátil zdravý strom.

Počasí také naši předci přikládali zvláštní význam. Bouře, vichřice, lijáky a povodně – to vše symbolizovalo neštěstí a smrt. Silný vítr byl v některých regionech spojován se smrtí oběšením. Někde se zase věřilo, že padající hvězda věští brzké úmrtí.

Jisté neobvyklé jevy si lidé v minulosti rovněž spojovali s blížící se smrtí. Když ze zdi sám od sebe spadl obraz, kříž nebo třeba zrcadlo, měl brzy v domě někdo zemřít. Někde smrt ohlašovalo náhlé vrzání dveří nebo nábytku. Mezi další úkazy v domácnosti symbolizující příchod smrti patřilo zrezavění nože, zhasnutí svíčky, zvlhnutí soli nebo tajemné zvuky vycházející z kamen. Zakalená voda ve studni byla také pokládána za zlé znamení. Hospodyně si dávaly dobrý pozor, aby při pečení nespálily chleba, jinak by si pro ně do roka přišla smrt. Zemřít měl brzy i ten, kdo byl lakomý nebo často kýchal.

Celá řada pověr týkající se předzvěsti smrti byla spojena se Štědrým dnem. O půlnoci měl chodit hospodář do chlévů, kde mu hospodářská zvířata oznamovala, kdo z rodiny v příštím roce opustí tento svět. Dodnes se v některých rodinách udržel zvyk rozkrajování jablka po štědrovečerní večeři, aby se ukázalo, kdo se příští rok u slavnostní tabule znovu sejde. S předpovídáním smrti souvisí i zvyk pouštění skořápkových lodiček, aby v rodině nikdo nezemřel, musel u večeře sedět sudý počet stolovníků. Smrt si měla v novém roce přijít pro toho, kdo od štědrovečerní večeře vstal, nebo kdo ve vysekané díře v ledu o půlnoci spatřil rakev.

Velká pozornost se přikládala také snům. Komu se zdálo o vypadlých nebo bolavých zubech, o stavění nového domu, o zakalené vodě nebo černých zvířatech, ten už neměl být dlouho mezi živými.