Současný král Spojeného království Karel, v pořadí třetí, dnes absolvoval akt slavnostní korunovace. Jací byli jeho předchůdci a jmenovci, tedy Karel I. a Karel II.? Období jejich vlády bylo poznamenáno mnoha problémy i katastrofami.
Karel I. Stuart
Dne 19. listopadu roku 1600 přivedla na svět skotská, anglická a irská královna Anna Dánská svému muži a panovníkovi Jakubovi I. Stuartovi syna a dědice trůnu, který dostal jméno Karel. Přídomek „Dánská“ měla Anna proto, že byla dánskou princeznou, dcerou dánského a norského krále Frederika II. Dánského a jeho manželky Žofie Meklenburské, která pocházela ze starého německého šlechtického rodu. Anna se v roce 1574 stala druhorozeným potomkem dánského královského páru, král byl prý při jejím narození velmi zklamán, že mu žena přivedla na svět již druhé děvče a ne očekávaného a vytouženého syna a dědice. Dcera znamenala pro dánského panovníka i jistou finanční zátěž, protože dánské království se tehdy považovalo za velice bohaté, a proto se o urozené dcery ucházeli aristokraté z jiných královských dvorů s vidinou bohatého věna. Tak se Anna Dánská provdala za anglického a skotského krále Jakuba I.
Syn Karel nebyl prvorozený, jeho starší bratr Jindřich však ve věku osmnácti let podlehl tyfové nákaze, a tak se druhorozený syn stal dědicem královské koruny. Do Karla se přitom nevkládaly velké naděje, jevil se spíše jako člověk trochu rozumově nevyspělý, navíc často marodil. V dětství v mnohém zaostával za svými vrstevníky, mluvit i chodit se údajně naučil až ve třech letech.
Před usednutím na trůn mu musela být vybrána vhodná manželka, tou se stala francouzská princezna Henrietta Marie Bourbonská. Manželský pár spolu trávil jenom minimum času, přesto přivedl na svět devět potomků. Je to s podivem, protože král s královnou k sobě nechovali žádné sympatie, dalo by se říci, že se až nesnášeli. Částečně bylo toto neporozumění způsobeno odlišnou kulturou původu i vírou – zatímco Karel I. byl protestant, Henrietta vyznávala katolickou víru.
Anglický a skotský lid si královu choť neoblíbil, spíše naopak, a tak se Karel I. potýkal s jistými projevy nesympatie již v počátcích své vlády. Aby toho nebylo málo, zuřila v Evropě třicetiletá válka, která poznamenala britskou i skotskou politiku, v důsledku čehož se rozhořely i Karlovy spory s parlamentem. Ten navíc popudil svými snahami o absolutistickou vládu. Kromě toho tvrdě zasahoval i do poměrů náboženských, spory na církevní půdě vyvrcholily v ozbrojené konflikty označované jako války biskupů. Královy vleklé a všestranné střety nakonec přerostly až v anglickou občanskou válku, která se mu stala osudnou. Karel I. stanul před soudem parlamentu, který ho obvinil z velezrady a odsoudil k trestu smrti. Poprava stětím byla vykonána dne 30. ledna 1649.
Karel II. Stuart
Po smrti Karla I. Stuarta se vlády coby lord protektor ujal nejprve Oliver Cromwell, později jeho syn Richard. Roku 1660 došlo k znovunastolení vlády rodu Stuartovců. Panovníkem Anglie a Skotska se tehdy stal Karel II. Stuart, syn Karla I.
Vláda Karla II. Stuarta byla poznamenána několika katastrofami. Tu první představovala epidemie moru, která zasáhla roku 1665 Londýn – do dějin se zapsala jako „velký londýnský mor“. Obava ze smrtelné choroby tehdy donutila panovníka opustit město i stanovit zvláštní opatření, aby se zabránilo šíření nemoci. Za jediný týden totiž v metropoli zemřelo klidně několik tisíc lidí! Proto se izolovaly zamořené čtvrti i domy. Jednotlivá stavení obývaná nemocnými se označovala a zapečeťovala, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř. Takový dům se také neustále sledoval speciálně ustanovenými hlídači, ti nemocným obstarávali rovněž základní potřeby a potraviny. Dále se dbalo na dezinfekci a zvýšenou lékařskou péči, dodržovat se začala také hygiena na ulicích a na trzích. Omezil se kulturní život – zavřela se divadla i krčmy.
Šíření morové nákazy zastavila paradoxně jiná tragická událost, a to rozsáhlý požár, který v Londýně vypukl na počátku září 1666. Tisíce domů lehlo popelem, lidských obětí naštěstí nebylo mnoho. Zkázu Londýna zřejmě neúmyslně zavinil místní pekař, když špatně uhasil oheň v peci a šel spát. Nad ránem již hořelo celé město.
Karel II. vedl stejně jako jeho otec vleklé spory s parlamentními i církevními autoritami. Na smrtelné posteli konvertoval ke katolické víře. Zemřel dne 6. února 1685.
Související
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
Princ Andrew pod tíhou skandálu. U dnešního rodinného oběda chyběl
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek