Současný král Spojeného království Karel, v pořadí třetí, dnes absolvoval akt slavnostní korunovace. Jací byli jeho předchůdci a jmenovci, tedy Karel I. a Karel II.? Období jejich vlády bylo poznamenáno mnoha problémy i katastrofami.
Karel I. Stuart
Dne 19. listopadu roku 1600 přivedla na svět skotská, anglická a irská královna Anna Dánská svému muži a panovníkovi Jakubovi I. Stuartovi syna a dědice trůnu, který dostal jméno Karel. Přídomek „Dánská“ měla Anna proto, že byla dánskou princeznou, dcerou dánského a norského krále Frederika II. Dánského a jeho manželky Žofie Meklenburské, která pocházela ze starého německého šlechtického rodu. Anna se v roce 1574 stala druhorozeným potomkem dánského královského páru, král byl prý při jejím narození velmi zklamán, že mu žena přivedla na svět již druhé děvče a ne očekávaného a vytouženého syna a dědice. Dcera znamenala pro dánského panovníka i jistou finanční zátěž, protože dánské království se tehdy považovalo za velice bohaté, a proto se o urozené dcery ucházeli aristokraté z jiných královských dvorů s vidinou bohatého věna. Tak se Anna Dánská provdala za anglického a skotského krále Jakuba I.
Syn Karel nebyl prvorozený, jeho starší bratr Jindřich však ve věku osmnácti let podlehl tyfové nákaze, a tak se druhorozený syn stal dědicem královské koruny. Do Karla se přitom nevkládaly velké naděje, jevil se spíše jako člověk trochu rozumově nevyspělý, navíc často marodil. V dětství v mnohém zaostával za svými vrstevníky, mluvit i chodit se údajně naučil až ve třech letech.
Před usednutím na trůn mu musela být vybrána vhodná manželka, tou se stala francouzská princezna Henrietta Marie Bourbonská. Manželský pár spolu trávil jenom minimum času, přesto přivedl na svět devět potomků. Je to s podivem, protože král s královnou k sobě nechovali žádné sympatie, dalo by se říci, že se až nesnášeli. Částečně bylo toto neporozumění způsobeno odlišnou kulturou původu i vírou – zatímco Karel I. byl protestant, Henrietta vyznávala katolickou víru.
Anglický a skotský lid si královu choť neoblíbil, spíše naopak, a tak se Karel I. potýkal s jistými projevy nesympatie již v počátcích své vlády. Aby toho nebylo málo, zuřila v Evropě třicetiletá válka, která poznamenala britskou i skotskou politiku, v důsledku čehož se rozhořely i Karlovy spory s parlamentem. Ten navíc popudil svými snahami o absolutistickou vládu. Kromě toho tvrdě zasahoval i do poměrů náboženských, spory na církevní půdě vyvrcholily v ozbrojené konflikty označované jako války biskupů. Královy vleklé a všestranné střety nakonec přerostly až v anglickou občanskou válku, která se mu stala osudnou. Karel I. stanul před soudem parlamentu, který ho obvinil z velezrady a odsoudil k trestu smrti. Poprava stětím byla vykonána dne 30. ledna 1649.
Karel II. Stuart
Po smrti Karla I. Stuarta se vlády coby lord protektor ujal nejprve Oliver Cromwell, později jeho syn Richard. Roku 1660 došlo k znovunastolení vlády rodu Stuartovců. Panovníkem Anglie a Skotska se tehdy stal Karel II. Stuart, syn Karla I.
Vláda Karla II. Stuarta byla poznamenána několika katastrofami. Tu první představovala epidemie moru, která zasáhla roku 1665 Londýn – do dějin se zapsala jako „velký londýnský mor“. Obava ze smrtelné choroby tehdy donutila panovníka opustit město i stanovit zvláštní opatření, aby se zabránilo šíření nemoci. Za jediný týden totiž v metropoli zemřelo klidně několik tisíc lidí! Proto se izolovaly zamořené čtvrti i domy. Jednotlivá stavení obývaná nemocnými se označovala a zapečeťovala, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř. Takový dům se také neustále sledoval speciálně ustanovenými hlídači, ti nemocným obstarávali rovněž základní potřeby a potraviny. Dále se dbalo na dezinfekci a zvýšenou lékařskou péči, dodržovat se začala také hygiena na ulicích a na trzích. Omezil se kulturní život – zavřela se divadla i krčmy.
Šíření morové nákazy zastavila paradoxně jiná tragická událost, a to rozsáhlý požár, který v Londýně vypukl na počátku září 1666. Tisíce domů lehlo popelem, lidských obětí naštěstí nebylo mnoho. Zkázu Londýna zřejmě neúmyslně zavinil místní pekař, když špatně uhasil oheň v peci a šel spát. Nad ránem již hořelo celé město.
Karel II. vedl stejně jako jeho otec vleklé spory s parlamentními i církevními autoritami. Na smrtelné posteli konvertoval ke katolické víře. Zemřel dne 6. února 1685.
Související
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.
Zdroj: Radek Novotný