Nové korunovační klenoty, které nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. v roce 1346, patřily mezi hlavní symboly českého království. Pro jejich cenu a význam je bylo zapotřebí bezpečně střežit. O místech jejich uchovávání však dodnes panuje spousta nepřesností.
Původní královské korunovační klenoty, tedy korunu, jablko a žezlo, vlastnili a využívali již králové z rodu Přemyslovců. Je možné, že se v jejich časech užívala několikrát upravovaná koruna krále Vratislava II., který získal královský titul pro svou osobu v roce 1085.
Koruna či koruny z časů přemyslovských králů se však do současnosti nezachovaly a ani o nich neexistují žádné písemné zprávy. Jejich podobu tak lze odvozovat jen z vyobrazení na pečetích, mincích, nástěnných malbách, kronikách apod.
Naposledy je přemyslovská koruna zmiňována při korunovaci druhé manželky Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské v roce 1337. Poprvé se zároveň objevuje označení „corona regni Bohemiae“, tedy „koruna Království českého“. Další osudy koruny nejsou známy, stejně jako místo či místa, kromě Pražského hradu, kde byly tyto klenoty uchovávány.
Obecně se předpokládá, že původní korunovační klenoty, především koruna, posloužila Karlu IV. jako inspirace pro tvorbu nové koruny. Je též možné, že původní koruna byla při její výrobě přímo použita. Každopádně nové korunovační klenoty vznikají v roce 1346. Dodnes se z nich dochovala pouze koruna, žezlo a jablko jsou mladší.
Nové korunovační klenoty musely být pochopitelně bezpečně uloženy. Některé klamné teorie tvrdí, že k tomuto účelu nechal Karel IV. vybudovat hrad Karlštejn. Před jeho dokončením pak klenoty uchovával na hradě Zvíkov. To je ovšem fikce. Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV. Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, byl původní účel hradu pozměněn. Karel se jej rozhodl využívat jako klenotnici, prostor pro uschování korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků. Nejednalo se však o české, nýbrž říšské korunovační klenoty.
Karel IV. naopak rozhodl, že české korunovační klenoty nesmějí opustit Prahu, konkrétně Pražský hrad, kde byly uloženy v katedrále sv. Víta. O jejich dočasném umístění na Zvíkově, ani na Karlštejně tak v této době nemůže být řeč.
Rozhodnutí svého otce až později nejspíše porušil král Václav IV., který je přemístil na hrad Karlštejn. Tento krok se všeobecně předpokládá, avšak není o tom žádný záznam. Na Karlštejně korunovační klenoty dlouho nepobyly. Jejich další osudy dramaticky ovlivnila husitská revoluce.
Po smrti svého bratra se ujal moci Zikmund Lucemburský. Ke své korunovaci v roce 1420 nechal klenoty převézt z Karlštejna do Prahy a následně je opět vrátil. Kvůli rostoucímu odporu se však ve stejném roce rozhodl o vyvezení českých i říšských korunovačních klenotů mimo české země, konkrétně do uherského Visegrádu a následně do Norimberka. Tím de facto uchvátil královskou moc a znemožnil husitům korunovat jiného krále.
Až po skončení válek a opětovném uznání za českého krále nechal Zikmund v roce 1436 české korunovační klenoty přivézt zpět do českých zemí, zatímco říšské zůstaly v zahraničí. Česká koruna, žezlo a jablko se tak opět vrátili na hrad Karlštejn. Ani v této době tak není žádný důkaz, že by klenoty byť jen přechodně přebývali na hradě Zvíkov či jiném českém hradě.
Na Karlštejně však klenoty opět nezůstaly dlouho. Brzy po skončení husitských bouří přišla další vlna politických nepokojů. Jednalo se mimo jiné o spor mezi Menhartem z Hradce a stranou Hynce Ptáčka z Pirknštejna a Jiřího z Poděbrad. Menhrat v roce 1448 konvertoval ke katolické víře a z Karlštejna nechal odvézt korunovační klenoty na svůj hrad Velhartice.
Když Jiří z Poděbrad v září roku 1448 dobyl Prahu, zbavil Menharta úřadu nejvyššího purkrabí a nechal ho internovat na svém hradě v Poděbradech. Menhart v Poděbradech těžce onemocněl a krátce po propuštění zemřel v roce 1449. Jeho syn Oldřich poté nařkl Jiřího z Poděbrad, že Menharta nechal otrávit.
Menhartova smrt se stala bezprostřední příčinou k ustavení tzn. Strakonické jednoty v únoru 1449, která pokračovala v odboji proti Jiřímu a jeho přívržencům.
Až v roce 1451 či 1452 se podařilo získat zpět korunovační klenoty z hradu Velhartice a uložit je opět na Karlštejně. Zde zůstaly až do roku 1619.
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , České korunovační klenoty , Karel IV. , hrady a zámky
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 1 hodinou
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 2 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 3 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 4 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 6 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
včera
Bleskový zásah policie v České Lípě. Po sídlišti se procházel muž se zbraní
včera
ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti
včera
Policie vyšetřuje vraždu na Klatovsku. Mrtvého našli před domem
včera
Počasí se mění a svět nic nedělá. První stát bude bojkotovat klimatickou konferenci COP29
včera
Počet případů opičích neštovic rapidně přibývá. Afrika hlásí 500% nárůst
včera
"Nezájem." Čína se konečně vyjádřila k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině
včera
Severokorejské jednotky do Evropy nepatří. Kongresman vyzval NATO k útoku
včera
Zdevastované Španělsko. Ničivé povodně už mají na kontě stovky mrtvých
Ničivé přívalové deště a rozsáhlé záplavy na jihovýchodě Španělska si vyžádaly již nejméně 205 obětí, oznámily v pátek místní úřady.
Zdroj: Libor Novák