Nové korunovační klenoty, které nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. v roce 1346, patřily mezi hlavní symboly českého království. Pro jejich cenu a význam je bylo zapotřebí bezpečně střežit. O místech jejich uchovávání však dodnes panuje spousta nepřesností.
Původní královské korunovační klenoty, tedy korunu, jablko a žezlo, vlastnili a využívali již králové z rodu Přemyslovců. Je možné, že se v jejich časech užívala několikrát upravovaná koruna krále Vratislava II., který získal královský titul pro svou osobu v roce 1085.
Koruna či koruny z časů přemyslovských králů se však do současnosti nezachovaly a ani o nich neexistují žádné písemné zprávy. Jejich podobu tak lze odvozovat jen z vyobrazení na pečetích, mincích, nástěnných malbách, kronikách apod.
Naposledy je přemyslovská koruna zmiňována při korunovaci druhé manželky Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské v roce 1337. Poprvé se zároveň objevuje označení „corona regni Bohemiae“, tedy „koruna Království českého“. Další osudy koruny nejsou známy, stejně jako místo či místa, kromě Pražského hradu, kde byly tyto klenoty uchovávány.
Obecně se předpokládá, že původní korunovační klenoty, především koruna, posloužila Karlu IV. jako inspirace pro tvorbu nové koruny. Je též možné, že původní koruna byla při její výrobě přímo použita. Každopádně nové korunovační klenoty vznikají v roce 1346. Dodnes se z nich dochovala pouze koruna, žezlo a jablko jsou mladší.
Nové korunovační klenoty musely být pochopitelně bezpečně uloženy. Některé klamné teorie tvrdí, že k tomuto účelu nechal Karel IV. vybudovat hrad Karlštejn. Před jeho dokončením pak klenoty uchovával na hradě Zvíkov. To je ovšem fikce. Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV. Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, byl původní účel hradu pozměněn. Karel se jej rozhodl využívat jako klenotnici, prostor pro uschování korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků. Nejednalo se však o české, nýbrž říšské korunovační klenoty.
Karel IV. naopak rozhodl, že české korunovační klenoty nesmějí opustit Prahu, konkrétně Pražský hrad, kde byly uloženy v katedrále sv. Víta. O jejich dočasném umístění na Zvíkově, ani na Karlštejně tak v této době nemůže být řeč.
Rozhodnutí svého otce až později nejspíše porušil král Václav IV., který je přemístil na hrad Karlštejn. Tento krok se všeobecně předpokládá, avšak není o tom žádný záznam. Na Karlštejně korunovační klenoty dlouho nepobyly. Jejich další osudy dramaticky ovlivnila husitská revoluce.
Po smrti svého bratra se ujal moci Zikmund Lucemburský. Ke své korunovaci v roce 1420 nechal klenoty převézt z Karlštejna do Prahy a následně je opět vrátil. Kvůli rostoucímu odporu se však ve stejném roce rozhodl o vyvezení českých i říšských korunovačních klenotů mimo české země, konkrétně do uherského Visegrádu a následně do Norimberka. Tím de facto uchvátil královskou moc a znemožnil husitům korunovat jiného krále.
Až po skončení válek a opětovném uznání za českého krále nechal Zikmund v roce 1436 české korunovační klenoty přivézt zpět do českých zemí, zatímco říšské zůstaly v zahraničí. Česká koruna, žezlo a jablko se tak opět vrátili na hrad Karlštejn. Ani v této době tak není žádný důkaz, že by klenoty byť jen přechodně přebývali na hradě Zvíkov či jiném českém hradě.
Na Karlštejně však klenoty opět nezůstaly dlouho. Brzy po skončení husitských bouří přišla další vlna politických nepokojů. Jednalo se mimo jiné o spor mezi Menhartem z Hradce a stranou Hynce Ptáčka z Pirknštejna a Jiřího z Poděbrad. Menhrat v roce 1448 konvertoval ke katolické víře a z Karlštejna nechal odvézt korunovační klenoty na svůj hrad Velhartice.
Když Jiří z Poděbrad v září roku 1448 dobyl Prahu, zbavil Menharta úřadu nejvyššího purkrabí a nechal ho internovat na svém hradě v Poděbradech. Menhart v Poděbradech těžce onemocněl a krátce po propuštění zemřel v roce 1449. Jeho syn Oldřich poté nařkl Jiřího z Poděbrad, že Menharta nechal otrávit.
Menhartova smrt se stala bezprostřední příčinou k ustavení tzn. Strakonické jednoty v únoru 1449, která pokračovala v odboji proti Jiřímu a jeho přívržencům.
Až v roce 1451 či 1452 se podařilo získat zpět korunovační klenoty z hradu Velhartice a uložit je opět na Karlštejně. Zde zůstaly až do roku 1619.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , České korunovační klenoty , Karel IV. , hrady a zámky
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 32 minutami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 41 minutami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.
Zdroj: Libor Novák