Pražský hrad je turisty i mnohými obyvateli České republiky považován za jediné a výsostní sídlo českých panovníků z řad knížat, králů, císařů a následně prezidentů. Byť nelze Pražskému hradu odepřít jisté výsadní postavení, pravdou je, že čeští panovníci vládli i z jiných, dnes méně známých míst.
Vrátíme-li se do počátků českých dějin, ač je jejich poznání obestřeno rouškou nejistoty a některé otázky jsou dodnes hojně diskutované, obecně se uvádí, že původním sídlem prvního českého knížete Bořivoje nebyl Pražský hrad, nýbrž Levý Hradec. Právě zde Bořivoj založil první křesťanský kostel na území Čech a právě odsud následně přenesl mocenské centrum na pražskou ostrožnu.
Význam Pražského hradu, respektive raně středověkého hradiště, ještě umocnil Bořivojův syn Spytihněv, který lokalitu opevnil a pravděpodobně s ním začala intenzivní snaha o kultivaci a rozvoj panovnického sídla v srdci dnešní pražské metropole.
Přes jeho zásadní privilegium co se rozsahu, vyspělosti a sídlení tradice týče, přesunul se v 11. století zájem panovníka jinam. Kvůli značným rozepřím mezi knížetem Vratislavem II. a jeho bratrem biskupem Jaromírem nakonec Vratislav kolem roku 1070 přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad. Pražský hrad se stal sídlem církevní moci, zato Vyšehrad sídlem panovníka a také sídlem prvního českého krále, neboť v 1085 Vratislav získal nedědičný královský titul.
Vyšehrad sloužil jako sídlo panovníka do časů Soběslava I., který opět přesídlil na Pražský hrad. První kamenné svatostánky, dřevěná obydlí panovníka, církevních hodnostářů a jiných obyvatel hradiště začaly postupně doplňovat další stavby. Při velké přestavbě za časů Soběslava I. v roce 1135 získal Pražský hrad nejen kamenné opevnění „po způsobu latinských měst“, jak praví dobový kronikář, ale také reprezentativní kamenný palác, sídlo českých knížat a následně králů.
Po úpravách z časů Přemysla Otakara II. sloužil královský palác až do počátku 14. století. V roce 1303 však vyhořel. Snad to bylo zlé znamení pro poslední přemyslovské panovníky, kteří přišli o střechu nad hlavou a královské sídlo svých otců, neboť v roce 1305 přišel i konec jejich vlády.
Obnovy se královský palác dočkal až za časů Lucemburků, především pak Karla IV. a jeho syna. Václav IV. však nepreferoval Pražský hrad. Po smrti Těmy z Koldic, člena královské rady v roce 1383, začal Václav IV. obývat nebožtíkův uprázdněný dvorec. Ten se rozkládal při východním pásu staroměstských hradeb u Prašné brány v místech dnešního Obecního domu. Rozšířením o výstavný Hankův dům na protější straně Celetné ulice se z dvorce stal rozsáhlý opevněný areál. Dominoval mu věžovitý palác a jednotlivá stavení propojovaly kryté galerie a pavlače. Byly tu zahrady, lázně i lvinec.
Nové královské sídlo se začalo nazývat Králův dvůr. Jelikož Pražský hrad pak nebyl vždy v dobrém stavu, sídlili zde i další panovníci, např. Jiří z Poděbrad. Královským sídlem byl Králův dvůr od 80. let 14. století až do časů vlády Jagellonců.
V roce 1484 se král Vladislav Jagellonský již v Králově dvoře necítil v bezpečí a rozhodl se tak pro návrat na Pražský hrad, který velkolepě upravil. Týkalo se to především královského paláce, který získal goticko-renesanční podobu. Tehdy také vznikl věhlasný Vladislavský sál.
Zatímco Králův dvůr dnes již v Praze nenajdeme, neboť byl zbořen v rámci pražské asanace v roce 1902, Pražský hrad si své výsadní postavení udržel nadále. Stal se sídlem nejen českých králů, ale i císařů ještě za časů Habsburků. Ti zde provedli další zásadní stavební úpravy především v barokním slohu. Hrad tehdy ztratil svou středověkou členitost a začal se proměňovat v obrovský palácový komplex, jak jej známe dnes. Habsburkové však následně své obrovské državy spravovali z Vídně.
Změna nastala se vznikem Československé republiky, kdy se na Pražský hrad vrátila hlava českého státu a jeho lidu v podobě prezidenta Tomáše G. Masaryka. Pražský hrad a jeho rezidenční a reprezentační části v blízkém okolí původního královského paláce, prošly dalšími stavebními úpravami, především interiérovými, a získali tak dnešní podobu.
Byť je dnes, a v minulosti převážně byl, hlavním sídlem českých panovníků Pražský hrad, k výše uvedeným výjimkám je nutné dodat, že česká knížata a králové často pobývali a vládli i odjinud. Zmínit lze především královské hrady např. Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn či Točník. Stejně tak i dnes prezident často přebývá na zámku v Lánech, kde uskutečňuje i mnohá důležitá státnická jednání.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , Česká republika , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková