Olympiáda ve znamení nacistického režimu začala před 90 lety. Češi nechyběli

Když 6. února roku 1936 začínala v Německu zimní olympiáda, byl již u moci Adolf Hitler a ve společnosti se čím dál více zakořeňovala nacistická ideologie. A tak se výrazně projevila i v podobě sportovní akce. Jen několik měsíců před jejím startem vešly v platnost norimberské zákony namířené proti židovským obyvatelům. Není tedy divu, že se jí Židé nesměli aktivně účastnit. Dokonce se prý v olympijském městě měly objevit cedule upozorňující na fakt, že je sem Židům vstup zakázán. Všudypřítomné byly samozřejmě i vlajky s hákovými kříži. Slavnostního zahájení se ujal sám Adolf Hitler. Ten si na olympiádě prosadil i jednu z disciplín, a to závod vojenských hlídek, což byl vlastně dnešní biatlon.

V závodě vojenských hlídek ovšem tehdy oproti přání Hitlera nezvítězili němečtí sportovci, ale Italové. Na druhém místě skončili Finové, na třetím Švédové. Celkově se ovšem Německo umístilo na krásném druhém místě se třemi zlatými a taktéž třemi stříbrnými medailemi. Drtivými vítězi se stali Norové s celkovým počtem patnácti medailí: sedmi zlatými, pěti stříbrnými a třemi bronzovými. Celkové třetí místo získali sportovci ze Švédska.

Na čtvrtých zimních olympijských hrách figurovalo celkem 55 sportovců z Československa. Nikdo z nich si z olympiády v Německu nepřivezl medaili. Tehdy se z Československa vydalo i pět sportovkyň, z nich i nejmladší účastnice výpravy Věra Hrubá, která naše země reprezentovala v krasobruslení. Tehdy skončila na 15. místě. Její život byl velice zajímavý. Pocházela ze zámožné pražské klenotnické rodiny a krasobruslení se věnovala odmalička. Sportovní kariéru ukončila s druhou světovou válkou, kdy také pro nesouhlas s okupací Československa nacisty opustila svou rodnou zem. Ještě předtím se ji ovšem sám Adolf Hitler, kterého velmi okouzlila, snažil přesvědčit k tomu, aby přijala německé občanství. To ale rázně odmítla a s rodinou utekla do Ameriky. Zde se mladá kráska uplatnila ve filmovém průmyslu, její první role byla příznačně krasobruslařka. Následně figurovala v několika hlavních rolích, ačkoliv se jí prý často její herečtí kolegové posmívali pro její špatnou angličtinu a neprofesionální herecký výkon. Pod jménem Vera Ralston má nicméně svou hvězdu na slavném Hollywoodském chodníku slávy, a to jako jediná Češka.

Na olympiádu do Německa v zimě roku 1936 jel s československou hokejovou reprezentací mimo jiných Jaroslav Pušbauer, hokejový obránce a několikanásobný mistr Evropy, osobnost v Síni slávy českého hokeje. A také vystudovaný lékař. Absolvoval přírodovědeckou a lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze, jeho specializací byla stomatologie, které se pak plně věnoval po ukončení své sportovní kariéry během druhé světové války.

V hokeji tehdy Československo reprezentoval na olympiádě i Ladislav Troják, rodák ze slovenských Košic. Úspěšný hokejový útočník, vůbec první Slovák v naší reprezentaci, však bohužel neměl předurčenou dlouhou kariéru. Zahynul tragicky při letecké havárii 8. listopadu roku 1948, kdy nad průlivem La Manche havarovalo letadlo s několika československými hokejisty na palubě. Trojákovi bylo pouhých 34 let.

Tragický osud potkal i lyžaře a československého reprezentanta na olympiádě roku 1936, Johanna Lahra. Věnoval se klasickému sportovnímu lyžování a skoku na lyžích. Během druhé světové války byl povolán do armády a na konci února roku 1942 zemřel během bojů na východní frontě ve věku 29 let.

Nelehký život měl i Cyril Musil, který na olympiádě závodil v běhu na lyžích. Ten byl za druhé světové války aktivní v protinacistickém odboji, v tehdejší největší organizaci Rada tří. Měl štěstí a válku přečkal bez úhony. Když se ale postavil dalšímu totalitnímu režimu, tomu komunistickému, velmi trpěl. Komunisté ho nedonutili ke spolupráci se státní bezpečností, a tak ho nechali v létě roku 1949 zatknout a mučit. Udělali z něj postavu zrádce ve vykonstruovaném politickém procesu a poslali ho na dvacet let za mříže. Z vězení se ovšem Musilovi po necelém roce podařilo uprchnout a dostal se až za hranice, do Rakouska. Odtud pak putoval dále až do Kanady, kde se znovu mohl vrátit ke své velké vášni – k lyžování. Provozoval zde obchod s lyžařskými potřebami.