Na 18. dubna připadá Mezinárodní den památek a historických sídel. Nejvýznamnější historické památky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Bohužel některým z nich hrozí v souvislosti se zuřícími válečnými konflikty úplný zánik. Jaké pamětihodnosti figurují na zvláštním seznamu světového dědictví v ohrožení? Jsou to archeologické lokality, architektonické a umělecké skvosty i místa, kde se psala velká historie lidstva.
Nejnověji, na počátku roku 2023, bylo na seznam světového dědictví UNESCO v ohrožení zapsáno historické centrum ukrajinského města Oděsa. Památkově chráněné jádro města zahrnuje několik architektonicky i historicky cenných budov nebo katakomby či Potěmkinovy schody. Významné je třeba místní divadlo postavené ve stylu baroka s patrnými vídeňskými vlivy, které je dílem význačných rakouských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. V budově se nachází zdařilá sochařská a malířská výzdoba, ta rovněž dodává památce na důležitosti.
Unikátní archeologickou lokalitou figurující na seznamu ohrožených památek UNESCO je Bámjánské údolí v Afghánistánu, v němž se nachází velice cenné buddhistické pamětihodnosti. Jedny z těch nejhodnotnějších bohužel nenávratně zničila vojska Tálibánu roku 2001 – jednalo se o monumentální sochy Buddhů vytesané ve skále někdy v 6. století. Šlo o unikátní památky svého druhu, které prezentovaly někdejší střetávání indické a řecké kultury. Islámští radikálové sochy vyhodili do povětří, protože jejich víra nedovoluje zobrazování osob.
Pro Bámjánské údolí jsou typická skalní obydlí, v nichž kdysi přebývali poutníci a mniši. Součástí komplexu je i několik svatyní, soch a skalních reliéfů. V místě se po staletí rozvíjela buddhistická víra, ale třeba také obchod. Dnes je údolí částečně nepřístupné badatelům i veřejnosti, protože se v něm nachází mnoho neodpálených nášlapných min. To představuje riziko jak pro lidi, tak pro památky.
Na území Afghánistánu je situována další archeologická lokalita patřící k památkám ohroženým válečným konfliktem. Je jím minaret Džám z 12. století stojící v údolí řeky Hari Rud, to je rovněž podminováno.
V Iráku se rozprostírá ohrožená (a dosud jen minimálně prozkoumaná) archeologická lokalita Samarra, její historie sahá až do doby kamenné a do časů vyspělé Asyrské říše. Později, v 9. století, se Samarra stala hlavním městem Abbásovské říše. Z této doby se zde dochovala celá řada památek včetně unikátního spirálovitého minaretu patřícího k Velké mešitě. V 9. a 10. století ve městě vznikly i jiné církevní stavby, z nichž však byly některé zničeny během invaze vojsk Spojených států amerických. Tak se roku 2006 zdemolovala zlatá kopule mešity al-Askaríja, celá stavba byla srovnána se zemí při bombardování o rok později.
Na irácké půdě bychom našli další ohroženou památku ze seznamu UNESCO, a to opevněné město Hatra s dochovanou architekturou z 1. století před naším letopočtem, tedy z doby staré Mezopotámie a Parthské říše. Hatra se v roce 2015 stala cílem útoků radikálních islamistů.
Radikální islamisté stáli také za zkázou památek UNESCO ve městě Timbuktu v africkém Mali, když roku 2012 zbourali unikátní středověké hliněné svatyně. Právě specifická hliněná architektura (včetně hrobek) z 10. až 16. století je zde památkově chráněna. Město bývalo ve středověku centrem vzdělanosti i vyspělé kultury.
Celou řadu významných antických archeologických nalezišť ohrozila občanská válka v Libyi roku 2011. Ze seznamu světového dědictví UNESCO to byly pozůstatky starého řeckého osídlení ve městě Kyréna, dále například starořímské město Leptis Magna. To v římské době zprostředkovávalo obchod mezi Evropou a Afrikou a patřilo k nejdůležitějším římským městům. Na evropský kontinent odtud putovaly suroviny jako slonovina, ebenové dřevo, zlato, ale také otroci nebo exotická zvěř pro využití v oblíbených gladiátorských hrách. Ve městě se narodil římský císař Lucius Septimus Severus, který se v době svého panování zasloužil o značný rozvoj města. Právě z tohoto období, tedy z přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu, se dochovaly mnohé architektonické skvosty.
Několika památkám UNESCO hrozí zničení kvůli zuřící válce v Sýrii. V hlavním městě Damašku jsou ohroženy pozůstatky vůbec nejstaršího osídlení na Středním východě. Významné jsou relikty staveb z římské doby, například Jupiterův chrám postavený za vlády císaře Augusta. Z počátku 8. století pak pochází Umajjovská mešita, která připomíná největší rozkvět metropole a v níž zaujme bohatá barevná mozaiková výzdoba. Dnes svatostánek patří k nejdůležitějším poutním místům muslimů. Starověké osídlení dokládají i památky v dalších městech v Sýrii. Fragmenty římských staveb se nacházejí ve městě Bosra, Palmýra nebo Aleppo. Mnohé pamětihodnosti byly bohužel zničeny v nedávných letech Islámským státem – v Palmýře srovnali teroristé se zemí většinu z nich roku 2015.
7. prosince 2025 20:52
Tajemné historické adventní postavy: Děti neděsil jen čert, ale i ženy s velkými noži
Související
Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk
Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů, nové památky a jmenovala šéfa NSA
památky , UNESCO , Oděsa, Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák