Přelomový vynález dnes slaví svůj den. Jízdní kolo je s námi už stovky let

Od roku 2018 je třetí červnový den Světovým dnem jízdního kola. Má mimo jiné zvýšit popularitu cyklistiky a jízdního kola coby ekologického dopravního prostředku, který může i díky cenové dostupnosti využívat většina lidí na celém světě. Jízdní kolo patří mezi přelomové vynálezy s dlouhou historií, jezdí se na něm již déle než 200 let! 

Předchůdce moderního jízdního kola sestrojil v roce 1817 baron Karl Drais v německém Karlsruhe. Jeho vynález, jakési dvoukolové odrážedlo, dostal název odvozený od baronova příjmení – draisina, počeštěně drezína. Tento dopravní prostředek měl dřevěnou konstrukci s kovovým spojovacím materiálem a loukoťovými koly, sedadlo bylo vyrobeno z kůže. Řídítky se ovládalo přední kolo. Kvůli absenci brzd se vozítko ovšem velice obtížně zastavovalo. Drezíny se vyráběly na zakázku, a to jednotlivým uživatelům přesně na míru – to aby snadno dosáhli nohama na zem, a mohli se tak dobře odrážet. Dřevěná kola nebývala nijak odpružena, a tak bývala jízda na dopravním prostředku na nezpevněných cestách poněkud nepohodlná. Jezdci tento problém řešili snadno a jezdili po rovných dlážděných chodnících, kde se ovšem poměrně často střetávali s chodci. To byl důvod, proč jeden čas vydávaly obce zákazy jízd na drezínách. 
 
První jízdní kolo se šlapacími pedály k pohánění vzniklo roku 1853, tedy přesně před 170 lety, a to zásluhou německého tesaře, varhanáře a vynálezce Phillipa Moritze Fischera, který působil v bavorském Schweinfurtu. Fischer si kolo však nenechal nikdy coby vynález patentovat, a proto se oficiálně hovoří o prvním jízdním kole až o tom z roku 1861, které zhotovil francouzský kovář Pierre Michaux. Ten svému stroji začal říkat velocipéd a brzy ho sériově vyráběl v továrně s názvem Michaux & Lallement v Paříži. Dopravní prostředky se těšily velké oblibě a rychle se rozšířily i za hranice Francie. Další významná střediska výroby velocipédů vznikala v Anglii, kde se inovovaly a montovaly z kovových dílů a drátěných kol. Postupem času kovové ráfky nahradily gumové obruče a doplnilo se odpružení sedel. 
 
Další mezník ve vývoji jízdního kola představoval rok 1870, kdy bylo zkonstruováno vysoké kolo, tedy velocipéd s rozměrným předním kolem a zadním maličkým kolem. Tento dopravní prostředek se již označoval jako bicykl, jeho vynálezcem byl pařížský konstruktér Eugéne Meyer. Přesto, že jízda na takovém kole nebyla zrovna bezpečná (příliš vysoké kolo bylo velice nestabilní), dopravní prostředek se vyráběl ve velkém a dokonce se s ním pojí počátky sportovní cyklistiky. 
 
V roce 1885 přišel anglický podnikatel John Kemp Starley s jízdním kolem, které se již podobalo tomu dnešnímu. Mělo tedy dvě za sebou umístěná stejně velká kola s gumovými plášti, řetězový pohon a šlapací pedály. Říkalo se mu bezpečnostní bicykl, oproti předchozím vysokým kolům skutečně bezpečným byl. O 11 let později bezpečnost ještě zvýšil nový typ brzd, s nímž přišel jistý Frank Bowden. Ten staré brzdy, kterými se přitlačoval plášť kol, vyměnil za brzdy lankové. V 90. letech 19. století se také jízdní kola začala doplňovat o světla nebo blatníky, tehdy označované jako „ochranné pásy proti blátu“. 
 
Počátkem 20. století se již jízdní kola prakticky podobala těm dnešním a jejich výroba se nadále zdokonalovala a přizpůsobovala aktuálním potřebám. Vznikala kola pro rekreaci, pro sport i vojenství. Za moderní vynález lze považovat kola horská, která byla k dostání až v 70. a 80. letech minulého století. V poslední době roste obliba elektrokol, tedy jízdních kol doplněných elektromotorem a akumulátorem. Někteří výrobci dokonce upustili od výroby klasických kol a vyrábějí již jen ta elektrická, v nichž spatřují budoucnost rekreační cyklistiky. 

Související

Cyklistika, ilustrační fotografie.

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner

Je červenec a to pro sportovní svět znamená jednu jistotu. Tento měsíc se pojede opět další, tentokrát v pořadí již 112. ročník slavné cyklistické Tour de France. Na loňskou účast Jana Hirta, který byl loni prvním českým cyklistou na Tour po třech letech, totiž naváže svým startem na Staré dámě dvaadvacetiletý člen stáje Picnic PostNL a olomoucký rodák Pavel Bittner. Půjde pro něj o druhý závod Grand Tour, kterého se v kariéře zúčastní, jelikož už loni absolvoval Vueltu. V rámci Tour de France se ale představí poprvé.
Olympijské hry, ilustrační foto

LOH 2024: Premiéru na olympiádě proměnila ve finále. V kvalifikaci freestyle BMX uspěla Miculyčová

V úterý, tedy během čtvrtého soutěžního olympijského dne, se v Paříži představila cyklistka Iveta Miculyčová v disciplíně freestyle BMX. Právě ta měla v úterý kvalifikaci, během níž už po první šestičlenné skupině dospěla ke třetímu místu, což ji opravňuje účastnit se středečního finále. V něm se objeví celkem devět závodnic z celkových dvanácti, které byly pro kvalifikaci rozčleněny do dvou šestičlenných skupin.

Více souvisejících

Cyklistika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy