Od roku 2018 je třetí červnový den Světovým dnem jízdního kola. Má mimo jiné zvýšit popularitu cyklistiky a jízdního kola coby ekologického dopravního prostředku, který může i díky cenové dostupnosti využívat většina lidí na celém světě. Jízdní kolo patří mezi přelomové vynálezy s dlouhou historií, jezdí se na něm již déle než 200 let!
Předchůdce moderního jízdního kola sestrojil v roce 1817 baron Karl Drais v německém Karlsruhe. Jeho vynález, jakési dvoukolové odrážedlo, dostal název odvozený od baronova příjmení – draisina, počeštěně drezína. Tento dopravní prostředek měl dřevěnou konstrukci s kovovým spojovacím materiálem a loukoťovými koly, sedadlo bylo vyrobeno z kůže. Řídítky se ovládalo přední kolo. Kvůli absenci brzd se vozítko ovšem velice obtížně zastavovalo. Drezíny se vyráběly na zakázku, a to jednotlivým uživatelům přesně na míru – to aby snadno dosáhli nohama na zem, a mohli se tak dobře odrážet. Dřevěná kola nebývala nijak odpružena, a tak bývala jízda na dopravním prostředku na nezpevněných cestách poněkud nepohodlná. Jezdci tento problém řešili snadno a jezdili po rovných dlážděných chodnících, kde se ovšem poměrně často střetávali s chodci. To byl důvod, proč jeden čas vydávaly obce zákazy jízd na drezínách.
První jízdní kolo se šlapacími pedály k pohánění vzniklo roku 1853, tedy přesně před 170 lety, a to zásluhou německého tesaře, varhanáře a vynálezce Phillipa Moritze Fischera, který působil v bavorském Schweinfurtu. Fischer si kolo však nenechal nikdy coby vynález patentovat, a proto se oficiálně hovoří o prvním jízdním kole až o tom z roku 1861, které zhotovil francouzský kovář Pierre Michaux. Ten svému stroji začal říkat velocipéd a brzy ho sériově vyráběl v továrně s názvem Michaux & Lallement v Paříži. Dopravní prostředky se těšily velké oblibě a rychle se rozšířily i za hranice Francie. Další významná střediska výroby velocipédů vznikala v Anglii, kde se inovovaly a montovaly z kovových dílů a drátěných kol. Postupem času kovové ráfky nahradily gumové obruče a doplnilo se odpružení sedel.
Další mezník ve vývoji jízdního kola představoval rok 1870, kdy bylo zkonstruováno vysoké kolo, tedy velocipéd s rozměrným předním kolem a zadním maličkým kolem. Tento dopravní prostředek se již označoval jako bicykl, jeho vynálezcem byl pařížský konstruktér Eugéne Meyer. Přesto, že jízda na takovém kole nebyla zrovna bezpečná (příliš vysoké kolo bylo velice nestabilní), dopravní prostředek se vyráběl ve velkém a dokonce se s ním pojí počátky sportovní cyklistiky.
V roce 1885 přišel anglický podnikatel John Kemp Starley s jízdním kolem, které se již podobalo tomu dnešnímu. Mělo tedy dvě za sebou umístěná stejně velká kola s gumovými plášti, řetězový pohon a šlapací pedály. Říkalo se mu bezpečnostní bicykl, oproti předchozím vysokým kolům skutečně bezpečným byl. O 11 let později bezpečnost ještě zvýšil nový typ brzd, s nímž přišel jistý Frank Bowden. Ten staré brzdy, kterými se přitlačoval plášť kol, vyměnil za brzdy lankové. V 90. letech 19. století se také jízdní kola začala doplňovat o světla nebo blatníky, tehdy označované jako „ochranné pásy proti blátu“.
Počátkem 20. století se již jízdní kola prakticky podobala těm dnešním a jejich výroba se nadále zdokonalovala a přizpůsobovala aktuálním potřebám. Vznikala kola pro rekreaci, pro sport i vojenství. Za moderní vynález lze považovat kola horská, která byla k dostání až v 70. a 80. letech minulého století. V poslední době roste obliba elektrokol, tedy jízdních kol doplněných elektromotorem a akumulátorem. Někteří výrobci dokonce upustili od výroby klasických kol a vyrábějí již jen ta elektrická, v nichž spatřují budoucnost rekreační cyklistiky.
Související
Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner
LOH 2024: Premiéru na olympiádě proměnila ve finále. V kvalifikaci freestyle BMX uspěla Miculyčová
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
před 45 minutami
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
před 1 hodinou
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 2 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 3 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 3 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 4 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 6 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
včera
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
včera
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
včera
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
včera
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
Ministerstvo zahraničních věcí stanovilo podmínky pro účast prezidenta Petra Pavla na nadcházejícím červencovém summitu NATO v Ankaře. Resort hlavě státu akreditoval doprovod čtyř lidí, z čehož tři pozice připadají na ochránce a pouze jedna na zaměstnance prezidentské kanceláře.
Zdroj: Libor Novák