Od roku 2018 je třetí červnový den Světovým dnem jízdního kola. Má mimo jiné zvýšit popularitu cyklistiky a jízdního kola coby ekologického dopravního prostředku, který může i díky cenové dostupnosti využívat většina lidí na celém světě. Jízdní kolo patří mezi přelomové vynálezy s dlouhou historií, jezdí se na něm již déle než 200 let!
Předchůdce moderního jízdního kola sestrojil v roce 1817 baron Karl Drais v německém Karlsruhe. Jeho vynález, jakési dvoukolové odrážedlo, dostal název odvozený od baronova příjmení – draisina, počeštěně drezína. Tento dopravní prostředek měl dřevěnou konstrukci s kovovým spojovacím materiálem a loukoťovými koly, sedadlo bylo vyrobeno z kůže. Řídítky se ovládalo přední kolo. Kvůli absenci brzd se vozítko ovšem velice obtížně zastavovalo. Drezíny se vyráběly na zakázku, a to jednotlivým uživatelům přesně na míru – to aby snadno dosáhli nohama na zem, a mohli se tak dobře odrážet. Dřevěná kola nebývala nijak odpružena, a tak bývala jízda na dopravním prostředku na nezpevněných cestách poněkud nepohodlná. Jezdci tento problém řešili snadno a jezdili po rovných dlážděných chodnících, kde se ovšem poměrně často střetávali s chodci. To byl důvod, proč jeden čas vydávaly obce zákazy jízd na drezínách.
První jízdní kolo se šlapacími pedály k pohánění vzniklo roku 1853, tedy přesně před 170 lety, a to zásluhou německého tesaře, varhanáře a vynálezce Phillipa Moritze Fischera, který působil v bavorském Schweinfurtu. Fischer si kolo však nenechal nikdy coby vynález patentovat, a proto se oficiálně hovoří o prvním jízdním kole až o tom z roku 1861, které zhotovil francouzský kovář Pierre Michaux. Ten svému stroji začal říkat velocipéd a brzy ho sériově vyráběl v továrně s názvem Michaux & Lallement v Paříži. Dopravní prostředky se těšily velké oblibě a rychle se rozšířily i za hranice Francie. Další významná střediska výroby velocipédů vznikala v Anglii, kde se inovovaly a montovaly z kovových dílů a drátěných kol. Postupem času kovové ráfky nahradily gumové obruče a doplnilo se odpružení sedel.
Další mezník ve vývoji jízdního kola představoval rok 1870, kdy bylo zkonstruováno vysoké kolo, tedy velocipéd s rozměrným předním kolem a zadním maličkým kolem. Tento dopravní prostředek se již označoval jako bicykl, jeho vynálezcem byl pařížský konstruktér Eugéne Meyer. Přesto, že jízda na takovém kole nebyla zrovna bezpečná (příliš vysoké kolo bylo velice nestabilní), dopravní prostředek se vyráběl ve velkém a dokonce se s ním pojí počátky sportovní cyklistiky.
V roce 1885 přišel anglický podnikatel John Kemp Starley s jízdním kolem, které se již podobalo tomu dnešnímu. Mělo tedy dvě za sebou umístěná stejně velká kola s gumovými plášti, řetězový pohon a šlapací pedály. Říkalo se mu bezpečnostní bicykl, oproti předchozím vysokým kolům skutečně bezpečným byl. O 11 let později bezpečnost ještě zvýšil nový typ brzd, s nímž přišel jistý Frank Bowden. Ten staré brzdy, kterými se přitlačoval plášť kol, vyměnil za brzdy lankové. V 90. letech 19. století se také jízdní kola začala doplňovat o světla nebo blatníky, tehdy označované jako „ochranné pásy proti blátu“.
Počátkem 20. století se již jízdní kola prakticky podobala těm dnešním a jejich výroba se nadále zdokonalovala a přizpůsobovala aktuálním potřebám. Vznikala kola pro rekreaci, pro sport i vojenství. Za moderní vynález lze považovat kola horská, která byla k dostání až v 70. a 80. letech minulého století. V poslední době roste obliba elektrokol, tedy jízdních kol doplněných elektromotorem a akumulátorem. Někteří výrobci dokonce upustili od výroby klasických kol a vyrábějí již jen ta elektrická, v nichž spatřují budoucnost rekreační cyklistiky.
Související
Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner
LOH 2024: Premiéru na olympiádě proměnila ve finále. V kvalifikaci freestyle BMX uspěla Miculyčová
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Je třetí v pořadí na britský trůn. Princezna Charlotte oslavila narozeniny
před 53 minutami
Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily
před 1 hodinou
Topolánek potěšil příznivce. Naznačil, že vážnou nemoc nejspíš překoná
Aktualizováno před 2 hodinami
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, platí zvláštní stupeň poplachu
před 2 hodinami
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
před 3 hodinami
Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela
před 4 hodinami
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
před 6 hodinami
Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance
před 7 hodinami
Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci
před 7 hodinami
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
před 8 hodinami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 9 hodinami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 10 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 11 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 11 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 12 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 13 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 14 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.
Zdroj: David Holub