Proč vidíme duchy? Vědci rozluštili stovky let starou záhadu

Duchové mají mnoho znaků společných. Zjevují se nejčastěji v noci nebo ve tmavém prostředí, jsou bílí nebo průhlední, mají lidskou podobu a chodí nebo se vznášejí. Mnoho lidí, kteří je údajně spatřili, tvrdí, že je viděli na vlastní oči nebo s nimi dokonce mluvili.

Podle odborníků je tento pocit reálný a podobný prožitek je skutečně možný. Nemůže za to však existence duchů jako takových, ale určitá zvláštnost v mozku, která zapřičiní, že si někteří lidé udržují stav vědomí během spánku. Poté se jim stává, že vidí nebo slyší věci, které se nedějí, ačkoliv jsou bytostně přesvědčeni o tom, že je zažili na vlastní kůži.

Lidí s touto zvláštností je na celém světě asi osm procent. Z lékařského hlediska trpí poruchou spánku, která se nazývá spánková paralýza. K té dochází, kdy tito lidé dosáhnou stavu hlubokého spánku nebo fáze REM, ve které sní. Na rozdíl od zbytku populace se jim ale nezdají obyčejné sny, nýbrž si udržují určitou formu vědomí, což způsobuje, že se v jejich mozku sny mění na realitu.

Tento stav může v kombinaci se syndromem explodující hlavy vyvolat u lidí pocit, že vidí nebo slyší ducha. Samotný syndrom se nejčastěji projevuje tak, že lidé trpící touto chorobou slyší hlasitý zvuk. Jde přitom pouze o sluchovou halucinaci, která se může několikrát opakovat.

"Ve spánku omezuje retikulární tvorba mozkového kmene (část mozku, která je zodpovědná za vědomí) naši schopnost hýbat se, vidět či slyšet věci. Když při něm uslyšíme hlasitou ránu, může se tak stát v důsledku opožděného nástupu tohoto procesu. Místo toho, aby retikulární tvorba naše sluchové neurony umlčela, vystřelí je do mozku," vysvětluje pro britský server The Independent profesorka psychologie na Goldsmiths University Alice M. Gregory.

Jejímu tvrzení nahrává i několik případů pacientů, kteří se léčili právě s nepříjemným pocitem, že se u nich doma pohybuje duch. To je případ i sedmdesátileté paní Sinclairové, která žije sama. Byla přesvědčena o tom, že v jejím domě straší duch, který ji v noci škrtí.

Několikrát jej viděla a ačkoliv nebyly na jejím krku žádné stopy po útoku, byla přesvědčena o existenci ducha. Poté, co se seznámila s vědeckými poznatky v této oblasti, ale návštěvy "ducha" přestaly. Podle psycholožky je objasnění podobných problémů jedním z kroků, které mohou vyléčit pacienty, kteří s podobnými duchy doma zápasí také.