V době, kdy se svět vypořádává s koronavirem SARS-CoV-2 a spousta z nás je vytržena z rutinního života, se nemůžeme dočkat, až ochranná omezení skončí a náš život bude zase „normální“. Co je to ale normální? Nad tím se zamyslela britská televize BBC.
Podle definice je „normální“ dělat nebo myslet jako většina ostatních lidí, tedy taková statistická norma. Je normální být zdravý, ale co čekárna u doktora? Tam je přeci „normální“ být nemocný.
Normální je také to, co přijala za své určitá kultura nebo skupina tzv. normativní norma a kdo jí překročí, může riskovat až vězení. Je normální říkat svůj názor, ale zde opět záleží, jaké normy si společnost přijme za své.
A do třetice je normální to, co funguje, funkční norma, například víme, že funguje výrobek, který jsme si právě koupili v obchodě, ale taky víme, že účel světí prostředky.
Filozof Charles Scott říká, že slovo normální je určitý druh autority, protože nám umožňuje věci rozdělovat a rozlišovat. Nejdřív člověk začne pozorovat a tím si rychle vytvoří žebříček normalit.
Podle BBC například pozoruje, že je většina lidí heterosexuálních, tím je heterosexualita na vrcholu žebříčku a cokoliv co se od toho bude lišit je abnormální.
Ale Scott se ptá, proč si myslíme, že když je něco normální, je to automaticky lepší? Nadváha ve Spojených státech je normální, ale lékaři varují před obezitou a nabádají své pacienty ke zdravému životnímu stylu. Proč je tedy vybízejí k abnormalitě?
O těchto třech definicích normalit mluvíme každý den, když hovoříme o návratu k „normálu“ po zrušení ochranných opatření kvůli viru SARS-CoV-2. Bude vrácení do rutiny stejné jako před vypuknutím pandemie?
Většina z nás se vrátí ke stejné aktivitě jako před vypuknutím, ale že budou změny k lepšímu, které nakonec povedou k lepší ochranně před viry. Takže sice se vrátíme do „normálu“, ale k novému a jinému.
Všichni by se chtěli vrátit tam, kde přestali, než byla vyhlášena celosvětová karanténa, ale vlastně všichni chceme, aby věci byly jinak. Co tedy znamená vrátit se k „normálu“?
Související
Proč lidé věří iracionálním konspiracím o koronaviru? Filozofky mají odpověď
Zámky ukrývají víc, než se na první pohled zdá. Jak ovlivňovaly život lidí?
filozofie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 1 hodinou
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 3 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 4 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 6 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 7 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 8 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.
Zdroj: Libor Novák