Proč lidé věří iracionálním konspiracím o koronaviru? Filozofky mají odpověď

Konspirační teorie ale nelze odepsat jako znak duševní poruchy, varují akademičky. Podotýkají, že jejich výzkum naopak ukazuje, že mnoho iracionálních představ je důsledkem snahy chránit si duševní zdraví, reakcí na lidské potřeby kontroly, pochopení a sounáležitosti.

"Nejradikálnější teorií o covidu-19 je popírání: virus neexistuje nebo není tak nebezpečný, jak se obecně soudí," píšou filozofky. Upozorňují, že podle některých popíračů nelze nemoc chytit, jelikož samotný přenos infekčních chorob považují za mýtus, pro jiné jde o "běžné nachlazení", jehož údajné smrtící účinky jsou zveličovány, což je důsledkem vlivných jedinců a organizací, jejichž motivace osciluje od finančního profitu po potlačení svobody.

Další oblíbená konspirace popírá, že virus se na lidi přenesl nešťastnou náhodou ze zvířat, a místo toho tvrdí, že byl vytvořen v čínské laboratoři ve Wu-chanu, uvádějí Bortolottiová a Ichinová. Dodávají, že jiné teorie viní z rychlého a ničivého šíření viru geneticky modifikované plodiny či nástup technologie 5G.

"Všechny tyto teorie sdílejí některé společné rysy," pokračují autorky komentáře. Označují za ně tajemné spiknutí, které jde proti oficiálním tezím, předkládání omezených či pochybných důkazů a především reflexi některých základních společných lidských potřeb.

Hledání naděje a vysvětlení

Na otázku, proč lidé hledají spiknutí, odpovídají filozofky tím, že základem je silná snaha o pochopení příčin, kdy lidé v nové situaci potřebují "mapu", aby se dokázali orientovat, tudíž mohou si udělat závěr již před získáním všech relevantních informací, jelikož nejistotu nelze příliš snášet.

V pandemickém scénáři může takové vysvětlení zaplnit i mezeru vytvořenou pochybnostmi a rozdělením expertů, což je jednoznačně aktuální případ, deklarují akademičky. Připomínají, že vědci se v mnoha aspektech nemoci covid-19 neshodnou, ať už jde o závažnost hrozby či účinnost roušek, což je pochopitelný průběh vědeckého zkoumání.

"Jak vyzdvihl náš předchozí výzkum, lidé tíhnou k preferenci takových vysvětlení, které odkazují na osobní záměry, před vysvětleními, které prezentují událost jako náhodnou," konstatují Ichinová s Bortolottiovou. Dodávají, že lidé tíhnou k obviňování "činitelů", kterým z nějakého důvodu již nevěří, a proto tolik konspirací ohledně covidu-19 viní "Číňany", kteří jsou dlouhodobě politickým terčem v Evropě i Spojených státech, případně farmakologické firmy, jejichž vliv kritizuje hnutí proti očkování a psychiatrické péči.

Pokud lidé vnímají událost jako plánovanou, nikoliv náhodnou, udržují si pocit kontroly nad skutečností, která je matoucí a nepředvídatelná, poukazují filozofky. Vysvětlují, že pokud existuje viník, lze obnovit určitou "rovnováhu vesmíru" skrze jeho potrestání, stejně jako lze zabránit opakování situace v budoucnu, tudíž tato iluze kontroly přispívá k optimismu ohledně budoucnosti a pomáhá lidem účinně se vyrovnat s nepříznivou situací.  

Odmítání důkazů

"Proč se ale lidé uchylují k teorii, která je neslučitelná s přijímaným poznáním, i když jsou důkazy pro ni nepřesvědčivé?" pokládají si otázku autorky komentáře. Odpovídají, že střet s oficiálním vysvětlením pramení z nedůvěry vůči institucím, jako jsou vlády, vědci, média či lékaři, přičemž ji žene skutečnost, že právě konspirace je centrem identity skupin, k nimž se lidé hlásí.

Konspirační teorie zpravidla pocházejí z "epistemických bublin", tedy sociálních struktur, kde je opačný hlas více či méně záměrně vylučován, upozorňují akademičky. Za typický příklad označují diskuze na internetových sociálních sítích, kde často dochází k blokování uživatelů s odlišnými názory a v těchto bublinách se následně teorie o covidu-19 stávají čímsi, co definuje to, kým lidé jsou a co představují.

Každá taková bublina má vlastní standardy, dle kterých hodnotí poznání a důkazy - někteří konspirační teoretici nevěří statistikám, jiní koronaviroví popírači nepovažují za experty epidemiology, ale guru celostní medicíny, poukazují Bortolottiová s Ichinovou. Doplňují, že pokud jsou lidé chyceni v alternativní bublině, z jejich pohledu nemusí být iracionální přijmout teorii, která je v souladu s jejich předchozím přesvědčením a zapadá do tvrzení dalších příslušníku této skupiny.

"Taková teorie je způsob dodávání smyslu neustále se měnícímu světu," píšou filozofky. To podle nich naznačuje, že ve snaze bránit šíření konspiračním teoriím bychom měli hledat jiné cesty k naplnění potřeb, z nichž tyto teorie vycházejí, například potřeby kontroly či chápání příčin - nemůžeme sice kontrolovat skutečnost, že probíhá pandemie, může být ale posilují uvědomit si, že její výsledek ovlivňujeme svým chováním, třeba nošením roušek či omezením kontaktu s lidmi.

Experti sice nedokážou vždy nabídnout naprostou jistotu, po které lidi touží, přátelská a přístupná vědecká komunikace ale může vyvracet konspirační teorie a uspokojit lidskou touhu po poznání a pochopení, uzavírají autorky komentáře.