Sbírky Rudolfa II. byly pověstné. Co obsahovaly a co se s nimi stalo?

Značnou část předmětů umělecké a historické hodnoty získal Rudolf II. od svého otce Maxmiliána II. Když se v roce 1583 přesunul císařský dvůr z Vídně do Prahy, přesunuly se do Čech i sbírky. Ty nechal Rudolf II. umístit do Nového královského paláce v areálu Pražského hradu a také do Letohrádku královny Anny - kolem této stavby byly vysázeny exotické rostliny, které byly císaři do Prahy dovezeny z orientálních zemí. Z těchto oblastí putovala k Rudolfovi také exotická zvířata, pro které panovník u Letohrádku královny Anny zřídil jakousi první zoo – tzv. Lví dvůr. Ten zanikl roku 1740.

Ve svých sbírkách Rudolf II. uchovával umělecké a historické předměty, knihy, archeologické nálezy, vycpaniny zvířat či nejrůznější kuriozity. V letech 1607 až 1611 byl podrobně sepisován inventář tzv. kunstkomory Rudolfa II. na Pražském hradě, v roce 1621 byl vyhotoven inventář obrazových a dalších uměleckých sbírek. Dnes díky těmto pramenům víme, které vzácné předměty císař Rudolf II. vlastnil.

Značnou část sbírky Rudolfa II. tvořily obrazy, které císař kupoval, dostával darem nebo si je nechal namalovat na zakázku u významných umělců své doby. V císařské obrazárně se nacházela díla např. Albrechta Dürera, Lucase Cranacha staršího, Leonarda da Vinci, Raffaela Santiho, Tiziana, Tintoretta nebo Caravaggia. Na dvoře Rudolfa II. několik malířů také působilo – třeba Bartholomeus Spranger, Hans von Aachen, Joseph Heintz starší nebo Giuseppe Arcimboldo. Některé obrazy ze sbírek císaře byly odvezeny švédskými vojsky v roce 1648, jiné se dnes nacházejí v Národní galerii v Praze, z nichž nejvzácnějším exemplářem je zřejmě obraz Růžencová slavnost od Albrechta Dürera. Podle dochovaných záznamů ho Rudolf II. zakoupil za 900 dukátů, přičemž dalších 200 dukátů musel zaplatit za dopravu uměleckého díla přes Alpy do Prahy. Císař Josef II. obraz roku 1793 prodal značně pod cenou za 1 zlatý a 18 krejcarů.

Na místě dnešního Španělského sálu na Pražském hradě shromažďoval Rudolf II. svou sbírku soch a plastik, z nichž značnou část tvořila díla antických umělců. Sbírku císař doplňoval i díly významných sochařů své doby, na jeho zakázku tvořil například Hans Mont, Giovanni Battista Quadri nebo Adrian de Vries, který je autorem podobizny Rudolfa z roku 1603. Ta je dnes součástí sbírky Uměleckohistorického muzea ve Vídni, stejně jako vzácná antická kamej Gemma Augustea, za kterou Rudolf II. zaplatil 12 tisíc dukátů!

Podle inventáře z let 1607 až 1611 měl Rudolf II. ve svých sbírkách téměř tři tisíce přírodnin či kuriozit – konkrétně minerálů, drahokamů nebo fosilií. Mezi kuriozity tehdy císař řadil třeba kokosové ořechy či další plodiny z exotických zemí. Také sbíral vycpaná cizokrajná zvířata, korály a schránky mušlí, želví krunýř, rohy nosorožců. Rudolf II. se pyšnil i tím, že měl ve své sbírce roh jednorožce, což byl však dlouhý špičák narvala jednorohého. Asi není zvlášť překvapivé, že panovník sbíral také astronomické přístroje nebo hodiny.

Po smrti Rudolfa II. jeho rozsáhlé sbírky, které by zaplnily celé muzeum, zanikly. Jeho nástupce na trůnu Matyáš Habsburský si část odvezl z Prahy do Vídně, některé předměty prodal. Značné množství předmětů si odvezla švédská vojska jako válečnou kořist na konci třicetileté války. Co ze sbírek zbylo v Praze, to císař Josef II. roku 1783 rozprodal značně podhodnocené v dražbě. Díky tomu však některá vzácná umělecká díla neopustila naše území, jako už třeba zmíněný obraz Růžencová slavnost od Albrechta Dürera.