Svět bez jablek, kávy, paprik a ořechů? Za pár let možná realita

Německý fyzik Albert Einstein prý kdysi prohlásil, že až vymřou včely, lidstvo bude mít před sebou poslední čtyři roky života. V současnosti máme k této katastrofě blíže než kdy jindy, včely decimují nemoci a znečištěné prostředí a ve velkém vymírají. Následky podle vědců už brzy pocítí každý z nás.

Einsteinova údajná fráze je hned ve dvou věcech přehnaná. Za prvé se historici dodnes přou, jestli tuto větu vůbec kdy prohlásil, a za druhé není pravda, že by lidstvo do čtyř let vymřelo. Pravděpodobně bychom bez včel dokázali přežít, náš jídelníček by se ale drasticky zredukoval.

Podle britské televize BBC jsou včely nejdůležitějším hmyzem na planetě a opylují 70 ze 100 druhů plodin, které poskytují potravu 90 procentům lidí na planetě. V nejkritičtějším případě bychom po vymření včel ztratili všechny rostliny, které tito tvorové opylují, a následně všechna zvířata, která tyto rostliny jedí.

To by znamenalo okamžitou změnu priorit. Svět by musel ze dne na den přestat řešit ekonomiku a vojenský pokrok a musel by se soustředit na jediné. Jak udržet globální lidskou populaci a nakrmit 7 miliard lidí.

K tomuto scénáři pravděpodobně nedojde, přesto nelze popřít, že včely hromadně vymírají. Proč přesně nikdo neví, jedni tvrdí, že za to mohou pesticidy, podle jiných jde o následek klimatických změn, další odborníci se domnívají, že se decimují nemoci. Ať už je příčina jakákoliv, důsledky budou vždy stejné.

Roli včel v přírodě totiž nedokáže nahradit žádný jiný tvor. Nejsou sice jedinými opylovači, netopýři, ptáci, motýli a některé mušky mohou také vykonávat tuto práci, jsou ale bezkonkurenčně nejlepší. Především proto, že potřebují pyl, aby mohly krmit své larvy, takže jsou k opylování biologicky poháněni. Ostatní opylovači navštěvují květiny pouze kvůli sání nektaru.

Přestože administrativa Baracka Obamy se tomuto problému věnovala a zavedla určitá zemědělská opatření, jeho nástupce Donald Trump tuto problematiku prakticky vůbec neřeší. A tisíce kolonií včel nadále hynou, byť pomalejším tempem, než před pár lety.

Co se ale stane, až zemře poslední včela na planetě? Přijdeme zhruba o 50 procent potravin. O opylování některých plodin jako je kukuřice nebo pšenice se postará vítr, mnoho druhů ovoce a zeleniny je ale na včelách bytostně závislá. Z obchodů tak zmizí med, mandle, broskve, švestky, jablka, třešně, avokádo, kešu, borůvky, hrozny, papriky, jahody, mandarinky, vlašské ořechy, vodní melouny, ale i například káva a mnoho dalších plodin.

Tato ztráta od základu změní celý zemědělský průmysl. Zemědělci budou muset buď zaměstnat lidské opylovače, kteří budou na polích a v sadech nahrazovat práci včel, nebo přejít například na pěstování pšenice. Vědci sice v současné době pracují na výrobě malých dronů, které by včely nahradily, jejich masové rozšíření je ale zatím v nedohlednu.

Vymření včel by se ale negativně projevilo i na potravinách, které nejsou na včelách na první pohled závislé. Podle vědců by totiž řetězovou reakcí stouply ceny prakticky všech zbývajících potravin, například masa. Vedlejší produkty při zpracování mandlí se totiž přidávají do některých krmných směsí, protože jsou levné. Díky tomu jsou relativně levné i mléčné výrobky. Při vymření včel by tak vzrostly ceny nejen masa, ale i mléčných výrobků a dalšího zboží.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce Hmyz Vědci

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám

Muž podezřelý ze spáchání pátečního útoku na vánočních trzích v Magdeburgu je aktivistou s kritickým pohledem na Islám a podporovatelem Alternativy pro Německo. Informují o tom německá média na základě jeho příspěvků na sociálních sítích, upozornila Deutsche Welle. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy