Svět bez jablek, kávy, paprik a ořechů? Za pár let možná realita

Německý fyzik Albert Einstein prý kdysi prohlásil, že až vymřou včely, lidstvo bude mít před sebou poslední čtyři roky života. V současnosti máme k této katastrofě blíže než kdy jindy, včely decimují nemoci a znečištěné prostředí a ve velkém vymírají. Následky podle vědců už brzy pocítí každý z nás.

Einsteinova údajná fráze je hned ve dvou věcech přehnaná. Za prvé se historici dodnes přou, jestli tuto větu vůbec kdy prohlásil, a za druhé není pravda, že by lidstvo do čtyř let vymřelo. Pravděpodobně bychom bez včel dokázali přežít, náš jídelníček by se ale drasticky zredukoval.

Podle britské televize BBC jsou včely nejdůležitějším hmyzem na planetě a opylují 70 ze 100 druhů plodin, které poskytují potravu 90 procentům lidí na planetě. V nejkritičtějším případě bychom po vymření včel ztratili všechny rostliny, které tito tvorové opylují, a následně všechna zvířata, která tyto rostliny jedí.

To by znamenalo okamžitou změnu priorit. Svět by musel ze dne na den přestat řešit ekonomiku a vojenský pokrok a musel by se soustředit na jediné. Jak udržet globální lidskou populaci a nakrmit 7 miliard lidí.

K tomuto scénáři pravděpodobně nedojde, přesto nelze popřít, že včely hromadně vymírají. Proč přesně nikdo neví, jedni tvrdí, že za to mohou pesticidy, podle jiných jde o následek klimatických změn, další odborníci se domnívají, že se decimují nemoci. Ať už je příčina jakákoliv, důsledky budou vždy stejné.

Roli včel v přírodě totiž nedokáže nahradit žádný jiný tvor. Nejsou sice jedinými opylovači, netopýři, ptáci, motýli a některé mušky mohou také vykonávat tuto práci, jsou ale bezkonkurenčně nejlepší. Především proto, že potřebují pyl, aby mohly krmit své larvy, takže jsou k opylování biologicky poháněni. Ostatní opylovači navštěvují květiny pouze kvůli sání nektaru.

Přestože administrativa Baracka Obamy se tomuto problému věnovala a zavedla určitá zemědělská opatření, jeho nástupce Donald Trump tuto problematiku prakticky vůbec neřeší. A tisíce kolonií včel nadále hynou, byť pomalejším tempem, než před pár lety.

Co se ale stane, až zemře poslední včela na planetě? Přijdeme zhruba o 50 procent potravin. O opylování některých plodin jako je kukuřice nebo pšenice se postará vítr, mnoho druhů ovoce a zeleniny je ale na včelách bytostně závislá. Z obchodů tak zmizí med, mandle, broskve, švestky, jablka, třešně, avokádo, kešu, borůvky, hrozny, papriky, jahody, mandarinky, vlašské ořechy, vodní melouny, ale i například káva a mnoho dalších plodin.

Tato ztráta od základu změní celý zemědělský průmysl. Zemědělci budou muset buď zaměstnat lidské opylovače, kteří budou na polích a v sadech nahrazovat práci včel, nebo přejít například na pěstování pšenice. Vědci sice v současné době pracují na výrobě malých dronů, které by včely nahradily, jejich masové rozšíření je ale zatím v nedohlednu.

Vymření včel by se ale negativně projevilo i na potravinách, které nejsou na včelách na první pohled závislé. Podle vědců by totiž řetězovou reakcí stouply ceny prakticky všech zbývajících potravin, například masa. Vedlejší produkty při zpracování mandlí se totiž přidávají do některých krmných směsí, protože jsou levné. Díky tomu jsou relativně levné i mléčné výrobky. Při vymření včel by tak vzrostly ceny nejen masa, ale i mléčných výrobků a dalšího zboží.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce Hmyz Vědci

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

včera

Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají

Léto se v Česku ujme otěží zase o něco pevněji. Meteorologové potvrdili, že následující dny přinesou oteplení. Tropických hodnot však dosáhnou teploty jen ojediněle. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy