Svět bez jablek, kávy, paprik a ořechů? Za pár let možná realita

Německý fyzik Albert Einstein prý kdysi prohlásil, že až vymřou včely, lidstvo bude mít před sebou poslední čtyři roky života. V současnosti máme k této katastrofě blíže než kdy jindy, včely decimují nemoci a znečištěné prostředí a ve velkém vymírají. Následky podle vědců už brzy pocítí každý z nás.

Einsteinova údajná fráze je hned ve dvou věcech přehnaná. Za prvé se historici dodnes přou, jestli tuto větu vůbec kdy prohlásil, a za druhé není pravda, že by lidstvo do čtyř let vymřelo. Pravděpodobně bychom bez včel dokázali přežít, náš jídelníček by se ale drasticky zredukoval.

Podle britské televize BBC jsou včely nejdůležitějším hmyzem na planetě a opylují 70 ze 100 druhů plodin, které poskytují potravu 90 procentům lidí na planetě. V nejkritičtějším případě bychom po vymření včel ztratili všechny rostliny, které tito tvorové opylují, a následně všechna zvířata, která tyto rostliny jedí.

To by znamenalo okamžitou změnu priorit. Svět by musel ze dne na den přestat řešit ekonomiku a vojenský pokrok a musel by se soustředit na jediné. Jak udržet globální lidskou populaci a nakrmit 7 miliard lidí.

K tomuto scénáři pravděpodobně nedojde, přesto nelze popřít, že včely hromadně vymírají. Proč přesně nikdo neví, jedni tvrdí, že za to mohou pesticidy, podle jiných jde o následek klimatických změn, další odborníci se domnívají, že se decimují nemoci. Ať už je příčina jakákoliv, důsledky budou vždy stejné.

Roli včel v přírodě totiž nedokáže nahradit žádný jiný tvor. Nejsou sice jedinými opylovači, netopýři, ptáci, motýli a některé mušky mohou také vykonávat tuto práci, jsou ale bezkonkurenčně nejlepší. Především proto, že potřebují pyl, aby mohly krmit své larvy, takže jsou k opylování biologicky poháněni. Ostatní opylovači navštěvují květiny pouze kvůli sání nektaru.

Přestože administrativa Baracka Obamy se tomuto problému věnovala a zavedla určitá zemědělská opatření, jeho nástupce Donald Trump tuto problematiku prakticky vůbec neřeší. A tisíce kolonií včel nadále hynou, byť pomalejším tempem, než před pár lety.

Co se ale stane, až zemře poslední včela na planetě? Přijdeme zhruba o 50 procent potravin. O opylování některých plodin jako je kukuřice nebo pšenice se postará vítr, mnoho druhů ovoce a zeleniny je ale na včelách bytostně závislá. Z obchodů tak zmizí med, mandle, broskve, švestky, jablka, třešně, avokádo, kešu, borůvky, hrozny, papriky, jahody, mandarinky, vlašské ořechy, vodní melouny, ale i například káva a mnoho dalších plodin.

Tato ztráta od základu změní celý zemědělský průmysl. Zemědělci budou muset buď zaměstnat lidské opylovače, kteří budou na polích a v sadech nahrazovat práci včel, nebo přejít například na pěstování pšenice. Vědci sice v současné době pracují na výrobě malých dronů, které by včely nahradily, jejich masové rozšíření je ale zatím v nedohlednu.

Vymření včel by se ale negativně projevilo i na potravinách, které nejsou na včelách na první pohled závislé. Podle vědců by totiž řetězovou reakcí stouply ceny prakticky všech zbývajících potravin, například masa. Vedlejší produkty při zpracování mandlí se totiž přidávají do některých krmných směsí, protože jsou levné. Díky tomu jsou relativně levné i mléčné výrobky. Při vymření včel by tak vzrostly ceny nejen masa, ale i mléčných výrobků a dalšího zboží.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce Hmyz Vědci

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

před 2 hodinami

MV Hondius

Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem

Americký lékař Stephen Kornfeld z Oregonu se vydal na palubu lodi MV Hondius v naději, že prožije životní dobrodružství při zkoumání Antarktidy a pozorování velryb. Místo zasloužené dovolené se však nečekaně stal hlavním zdravotníkem plavidla, které zasáhla smrtící nákaza hantaviru. Epidemie, která se na lodi rozšířila, vyřadila z provozu i oficiálního lodního lékaře a vyžádala si již tři oběti.

před 3 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě

Páteční schůzka na Pražském hradě začala pro premiéra Andreje Babiše drobným napomenutím. Předseda vlády totiž na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil o patnáct minut později, než bylo domluveno. Prezident na zpoždění upozornil hned při přivítání, na což premiér reagoval pouze stručnou poznámkou, že mu to časově nevyšlo, aniž by se za pozdní příchod omluvil.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem nadále trvá, přestože v Hormuzském průlivu došlo ke střetu mezi íránskými silami a americkými torpédoborci. Obě strany se z vyvolání incidentu vzájemně obviňují. Spojené státy označily akci za nevyprovokovaný útok, při kterém Írán použil rakety, drony a malé čluny proti třem americkým plavidlům. Trump v této souvislosti uvedl, že si s nimi Írán zahrává.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy