Město Velešín leží v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, asi 8 km východně od Českého Krumlova. Kromě jiných pamětihodností ukrývá bývalý gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, který představuje unikátní ukázku společenského, respektive náboženského a urbanistického vývoje v 18. století.
Období osvícenství v 17. až 18. století, které je u nás spojováno mimo jiné s významnou panovnictví Marií Terezií, nebylo jen obdobím modernizace a růstu vzdělanosti, ale i dobou odmítavých reakcí na barokní religiozitu, proti níž byly využity vlastní prostředky a možnosti člověka, jako byl racionalismus, logika a humanismus. To pochopitelně vedlo k různým společenským, ale i náboženským změnám.
Významným představitelem osvícenských myšlenek byl i císař Josef II. V návaznosti na svou matku se významně podílel na růstu vzdělanosti ve všech oborech vědění, ale především uskutečnil řadu reforem, které vedly jednak k modernizaci země, ale i k četným společenským proměnám. Hovořit lze například o zrušení nevolnictví v roce 1781.
Vedle toho zastánci osvícenství požadovali zbavení církve politické moci a odloučení církve od státu. Církev už neměla být nedotknutelná. I tyto postoje vedly Josefa II. k zrušení klášterů, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem, ke zrušení různých kaplí či kostelů. To se dotklo i kostela sv. Filipa a Jakuba ve Velešíně.
Historická obec Velešín již disponovala kostelem sv. Václava ze 13. století, když byl na její návsi koncem 15. století vystavěn druhý kostel sv. Filipa a Jakuba. Proč k tomu došlo, není dodnes jisté. O výstavbě ani financování nejsou žádné doklady. Existuje pouze zpráva o vysvěcení kostela v roce 1491 biskupem Benediktem z Valdštejna. Téhož roku byl nově vysvěcen i starší opravený velešínský kostel sv. Václava.
V roce 1631 byl nový kostel obohacen o věž se třemi zvony a v roce 1673 byla přistavěna sakristie. Kostel sv. Filipa a Jakuba byl ale využíván jen minimálně. V 17. a 18. se v něm sloužily jen dvě bohoslužby ročně. Proto byl během reforem Josefa II. shledán jeho nepotřebný a bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Stalo se tak v roce 1785.
O dva roky později byl bývalý římskokatolický chrám prodán obci za 155 zlatých. Chrámová loď se následně stala majetkem soukromých osob, kteří si zde zřídily byty. Její prostor se tak rozdělil na několik částí. Vznikly zde dva obytné domy, v presbytáři byla zřízena nemocnice a do sakristie byla umístěna šatlava.
Až do požáru v roce 1906 si kostel uchoval řadu prvků pozdně gotického stavitelství. Kromě obytných bytů se v prostorách chrámové lodi vystřídala škola, od roku 1928 pošta a po druhé světové válce úřadovna Místního národního výboru.
V padesátých letech 20. století došlo ke stavebním úpravám, které se snažily dochovat hodnotné umělecké prvky, například nástěnné malby. Zároveň ale nevhodně uzpůsobily členění prostor pro nové využití.
V letech 1957–1961 zde sídlil městský archiv, později sklad Civilní obrany nebo klubovna SSM. K úpravám s citem pro historický význam kostela došlo až po roce 1989. Tehdy došlo například k úpravě fasády. V domě čp. 89, který zabírá jižní část kostela, dnes sídlí informační centrum a Městské muzeum.
Dodnes se dochoval složitý stavební organismus kostela v podobě jednolodní stavby s polygonálním presbytářem, sakristií a západní zvonicí, spolu s přístavbou hasičské zbrojnice a přístavky na severní straně.
Celý objekt kostela je tak výjimečným příkladem využití zrušené církevní stavby pro obytné účely s kombinací pozdně gotické a klasicistní architektury a zároveň dokladem charakteru a vybavení drobné měšťanské architektury období 18. století.
Související

Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk

Památky UNESCO ohrožené válkou: Významné archeologické lokality i architektonické skvosty
památky , Kostely , architektura , zajímavosti , historie
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Duda žehlí ukrajinsko-polské vztahy. Spor o obilí nazval drobnou záležitostí
před 1 hodinou

Začal astronomický podzim. Jak ochránit své zdraví v nadcházejících měsících?
před 2 hodinami

Ukrajinská armáda se probila přes ruské linie na jihu Ukrajiny, tvrdí generál
před 3 hodinami

Fico: Směr-SD po volbách navrhne obžalobu prezidentky Čaputové
před 4 hodinami

Změnám počasí už nezabráníme? Udržet oteplování pod 1,5 stupně se nepovede, je přesvědčen Bill Gates
před 6 hodinami

Při útoku na velitelství ruské Černomořské flotily zemřelo nejméně devět lidí
před 7 hodinami

Muž, který v Brně pobodal školačku, zůstane ve vazbě
Aktualizováno před 7 hodinami

Separatisté začali odevzdávat zbraně. Příměří v Náhorním Karabachu dostává trhliny
před 7 hodinami

Bachmut osvobodíme, zima protiofenzívu nezastaví, prohlásil Zelenskyj
před 8 hodinami

Papež vyčetl Francii její přístup k migrantům. Nepodnikají invazi do Evropy, řekl
Aktualizováno před 8 hodinami

Spor o polské dodávky zbraní na Ukrajinu pokračuje. USA žádají vysvětlení
před 12 hodinami

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo
před 12 hodinami

Minimální mzda od příštího roku vzroste až o 2100 korun
před 13 hodinami

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“
před 13 hodinami

Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě
před 14 hodinami

Víkendové počasí: Teploty až na výjimky nepřekročí dvacítku
včera

Tragický výbuch na Prostějovsku šetří policie. Řekla, s jakou teorií pracuje
Aktualizováno včera

Německo by mohlo obnovit kontroly na hranicích s ČR kvůli nelegální migraci
včera

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let
včera
Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie
Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.
Zdroj: Lucie Žáková