Město Velešín leží v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, asi 8 km východně od Českého Krumlova. Kromě jiných pamětihodností ukrývá bývalý gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, který představuje unikátní ukázku společenského, respektive náboženského a urbanistického vývoje v 18. století.
Období osvícenství v 17. až 18. století, které je u nás spojováno mimo jiné s významnou panovnictví Marií Terezií, nebylo jen obdobím modernizace a růstu vzdělanosti, ale i dobou odmítavých reakcí na barokní religiozitu, proti níž byly využity vlastní prostředky a možnosti člověka, jako byl racionalismus, logika a humanismus. To pochopitelně vedlo k různým společenským, ale i náboženským změnám.
Významným představitelem osvícenských myšlenek byl i císař Josef II. V návaznosti na svou matku se významně podílel na růstu vzdělanosti ve všech oborech vědění, ale především uskutečnil řadu reforem, které vedly jednak k modernizaci země, ale i k četným společenským proměnám. Hovořit lze například o zrušení nevolnictví v roce 1781.
Vedle toho zastánci osvícenství požadovali zbavení církve politické moci a odloučení církve od státu. Církev už neměla být nedotknutelná. I tyto postoje vedly Josefa II. k zrušení klášterů, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem, ke zrušení různých kaplí či kostelů. To se dotklo i kostela sv. Filipa a Jakuba ve Velešíně.
Historická obec Velešín již disponovala kostelem sv. Václava ze 13. století, když byl na její návsi koncem 15. století vystavěn druhý kostel sv. Filipa a Jakuba. Proč k tomu došlo, není dodnes jisté. O výstavbě ani financování nejsou žádné doklady. Existuje pouze zpráva o vysvěcení kostela v roce 1491 biskupem Benediktem z Valdštejna. Téhož roku byl nově vysvěcen i starší opravený velešínský kostel sv. Václava.
V roce 1631 byl nový kostel obohacen o věž se třemi zvony a v roce 1673 byla přistavěna sakristie. Kostel sv. Filipa a Jakuba byl ale využíván jen minimálně. V 17. a 18. se v něm sloužily jen dvě bohoslužby ročně. Proto byl během reforem Josefa II. shledán jeho nepotřebný a bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Stalo se tak v roce 1785.
O dva roky později byl bývalý římskokatolický chrám prodán obci za 155 zlatých. Chrámová loď se následně stala majetkem soukromých osob, kteří si zde zřídily byty. Její prostor se tak rozdělil na několik částí. Vznikly zde dva obytné domy, v presbytáři byla zřízena nemocnice a do sakristie byla umístěna šatlava.
Až do požáru v roce 1906 si kostel uchoval řadu prvků pozdně gotického stavitelství. Kromě obytných bytů se v prostorách chrámové lodi vystřídala škola, od roku 1928 pošta a po druhé světové válce úřadovna Místního národního výboru.
V padesátých letech 20. století došlo ke stavebním úpravám, které se snažily dochovat hodnotné umělecké prvky, například nástěnné malby. Zároveň ale nevhodně uzpůsobily členění prostor pro nové využití.
V letech 1957–1961 zde sídlil městský archiv, později sklad Civilní obrany nebo klubovna SSM. K úpravám s citem pro historický význam kostela došlo až po roce 1989. Tehdy došlo například k úpravě fasády. V domě čp. 89, který zabírá jižní část kostela, dnes sídlí informační centrum a Městské muzeum.
Dodnes se dochoval složitý stavební organismus kostela v podobě jednolodní stavby s polygonálním presbytářem, sakristií a západní zvonicí, spolu s přístavbou hasičské zbrojnice a přístavky na severní straně.
Celý objekt kostela je tak výjimečným příkladem využití zrušené církevní stavby pro obytné účely s kombinací pozdně gotické a klasicistní architektury a zároveň dokladem charakteru a vybavení drobné měšťanské architektury období 18. století.
22. července 2025 17:30
Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
Související

Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk

Památky UNESCO ohrožené válkou: Významné archeologické lokality i architektonické skvosty
památky , Kostely , architektura , zajímavosti , historie
Aktuálně se děje
před 28 minutami

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky
před 34 minutami

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty
před 1 hodinou

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii
Aktualizováno před 2 hodinami

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli
před 3 hodinami

Thajsko zaútočilo na Kambodžu
před 4 hodinami

Počasí o víkendu proprší, tropy se nedostaví
včera

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
včera

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí
včera

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?
včera

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského
včera

Lipavský nezvykle tvrdě kritizuje Ukrajinu: Naše podpora není bianko šek pro jakékoli vaše kroky
včera

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu
včera

Trhy pod Trumpem lámou rekordy, čeká je ale klíčová zkouška
včera

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
včera

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
včera

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
včera

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
včera

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
včera
Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.
Zdroj: Libor Novák