Malebný zámek Březnice se dodnes dochoval z časů své největší slávy, kterou mu dala velkolepá renesanční přestavba v 16. století. Kromě působivě dochovaného mobiliáře zámek ukrývá poutavý příběh zakázané lásky mezi místodržitelem českého království Ferdinandem II. Tyrolským a dcerou bankéře Filipínou Welserovou.
V době, kdy na Březnici přebývala Filipína Welserová, utajovaná milenka místodržitele českého království Ferdinanda II. Tyrolského, bylo zdejší zámecké sídlo více než 300 let staré. Původní, zřejmě jen dřevěný dvorec, vznikl u řeky Skalice, někdy během 1. poloviny 13. století společně s nevelkou tržní osadou. Ta zaujala strategické místo na významné Zlaté stezce z Pasova do Prahy.
Zakladateli a prvními majiteli zdejšího sídla byli příslušníci rodu Buziců, připomínání poprvé v roce 1224. Postupem času získalo sídlo charakter kamenné stavby na pomezí tvrze a hradu. V písemných pramenech se u Březnice objevují oba termíny, což odkazuje na nestálost a odlišný význam, než jak tyto kategorie dnes vnímáme my.
Stará kamenná tvrz či hrad se stala základem pro mladší stavební aktivity, které tu nastaly během pozdně gotického a především renesančního období. Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. V roce 1506 koupili Březnici Malovcové. V této době vzniklo rozsáhlé kruhové opevnění s dělostřeleckými baštami. Jedná se zřejmě o dílo významného architekta Benedikta Rejta, který se podílel například na výstavbě fortifikace Pražského hradu.
Malovcové se následně zapojili do stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. a v roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory. Jako konfiskát získal Březnici říšský místokancléř Jiří z Lokšan, který zahájil významnou renesanční přestavbu zámku. V těchto stavebních úpravách pokračovala po jeho smrti manželka Kateřina z Lokšan, rozená Adlerová.
Jako renesanční novostavbu poznala zámek i Filipína Welserová. Z Březnice původně nepocházela. Narodila se Františkovi a Anně Welserovým v roce 1527 v Augsburgu, v dnešním Německu. Pocházela z přední bankéřské rodiny, která půjčovala peníze i samotnému císaři.
Zřejmě v roce 1548 nebo 1551 se v Augsburgu seznámila se synem císaře Ferdinanda I. a českým místodržícím Ferdinandem II., který svého otce doprovázel na císařský sněm. V roce 1555 se s ním potkala opět, tentokrát na masopustním bále v Plzni, kam se uchýlil dvůr zemského správce Ferdinanda II. před morovou epidemií, která řádila v Praze.
Že to byly city vzájemné a opětované ukazuje i to, že se několikrát setkali také na zámku Březnice ve středních Čechách, který patřil tetě Filipíny, Kateřině z Lokšan. Ta poskytovala zámek své neteři jako útočiště pro její tajné schůzky a Ferdinand II. zde byl častým hostem.
Důvody pro utajovaná setkání byly zřejmé. Bylo nepřípustné, aby se dcera pouhého bankéře scházela s místodržitelem českého království. Jelikož byl jejich vztah ale opravdu upřímný a silný, rozhodli se k razantnímu kroku a na zámku Březnice se vzali. Jednalo se o tzv. morganatický sňatek, tedy sňatek mezi nestejně urozenými lidmi. Tato svatba navíc proběhla zcela v utajení. Podobné utajení čekalo i jejich děti. Ty byly po porodu dány před dveře zámku a přijati jako nalezenci, které následně manželský pár adoptoval.
Císař Ferdinand I. se o sňatku dozvěděl v roce 1559. Nerovný sňatek vylučoval Ferdinandovy potomky z případného nástupnictví. Kromě toho byl i jednou z příčin Ferdinandova prvního neúspěchu při kandidatuře na polský královský trůn. I poté, co se císař dozvěděl o sňatku svého syna, muselo být toto manželství i nadále před veřejností tajeno až do roku 1576, kdy jeho právoplatnost uznala papežská kurie.
Manželé nějaký čas žili také na Křivoklátě a následně v Rakousku na zámku Ambras. Zde také v roce 1580 Filipína zemřela. Ferdinand II. se následně znovu oženil.
Majitelé zámku se později rozešli se zájmy vládnoucích Habsburků a bratři Adam, Jiří a Václav Lokšanové se zúčastnili stavovského povstání. Po něm jejich majetek, včetně zámku Březnice propadl konfiskaci.
V roce 1623 panství získal královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, který nechal v letech 1625–1632 vystavět zámeckou kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie. Tehdy též došlo k zasypání vodních příkopů a kolem zámku vznikla zahrada. Na vnější straně zámku se objevily přízemní arkády a bašty bývalého opevnění začaly být využívány jako zahradní altány.
V této podobě se zámek dochoval dodnes, obohacený pouze o novorenesanční sgrafitovou omítku z konce 19. století, kterou zde realizovali poslední majitelé z rodu Pálffyů. Ti zde žili až do zestátnění zámku v roce 1945.
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Století s televizory. První přístroj vynalezl Skot, u nás ho napodobil fyzik
historie , hrady a zámky , Láska, intimnosti, vztahy , zajímavosti , Zámek Březnice
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 1 hodinou
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 2 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 2 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 3 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 3 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 4 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 5 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 6 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem.
Zdroj: Jan Hrabě