Zámek Březnice ve středních Čechách byl místem zakázané lásky

Malebný zámek Březnice se dodnes dochoval z časů své největší slávy, kterou mu dala velkolepá renesanční přestavba v 16. století. Kromě působivě dochovaného mobiliáře zámek ukrývá poutavý příběh zakázané lásky mezi místodržitelem českého království Ferdinandem II. Tyrolským a dcerou bankéře Filipínou Welserovou.

V době, kdy na Březnici přebývala Filipína Welserová, utajovaná milenka místodržitele českého království Ferdinanda II. Tyrolského, bylo zdejší zámecké sídlo více než 300 let staré. Původní, zřejmě jen dřevěný dvorec, vznikl u řeky Skalice, někdy během 1. poloviny 13. století společně s nevelkou tržní osadou. Ta zaujala strategické místo na významné Zlaté stezce z Pasova do Prahy.

Zakladateli a prvními majiteli zdejšího sídla byli příslušníci rodu Buziců, připomínání poprvé v roce 1224. Postupem času získalo sídlo charakter kamenné stavby na pomezí tvrze a hradu. V písemných pramenech se u Březnice objevují oba termíny, což odkazuje na nestálost a odlišný význam, než jak tyto kategorie dnes vnímáme my.

Stará kamenná tvrz či hrad se stala základem pro mladší stavební aktivity, které tu nastaly během pozdně gotického a především renesančního období. Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. V roce 1506 koupili Březnici Malovcové. V této době vzniklo rozsáhlé kruhové opevnění s dělostřeleckými baštami. Jedná se zřejmě o dílo významného architekta Benedikta Rejta, který se podílel například na výstavbě fortifikace Pražského hradu.

Malovcové se následně zapojili do stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. a v roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory. Jako konfiskát získal Březnici říšský místokancléř Jiří z Lokšan, který zahájil významnou renesanční přestavbu zámku. V těchto stavebních úpravách pokračovala po jeho smrti manželka Kateřina z Lokšan, rozená Adlerová.

Jako renesanční novostavbu poznala zámek i Filipína Welserová. Z Březnice původně nepocházela. Narodila se Františkovi a Anně Welserovým v roce 1527 v Augsburgu, v dnešním Německu.  Pocházela z přední bankéřské rodiny, která půjčovala peníze i samotnému císaři.

Zřejmě v roce 1548 nebo 1551 se v Augsburgu seznámila se synem císaře Ferdinanda I. a českým místodržícím Ferdinandem II., který svého otce doprovázel na císařský sněm. V roce 1555 se s ním potkala opět, tentokrát na masopustním bále v Plzni, kam se uchýlil dvůr zemského správce Ferdinanda II. před morovou epidemií, která řádila v Praze.

Že to byly city vzájemné a opětované ukazuje i to, že se několikrát setkali také na zámku Březnice ve středních Čechách, který patřil tetě Filipíny, Kateřině z Lokšan. Ta poskytovala zámek své neteři jako útočiště pro její tajné schůzky a Ferdinand II. zde byl častým hostem.

Důvody pro utajovaná setkání byly zřejmé. Bylo nepřípustné, aby se dcera pouhého bankéře scházela s místodržitelem českého království. Jelikož byl jejich vztah ale opravdu upřímný a silný, rozhodli se k razantnímu kroku a na zámku Březnice se vzali. Jednalo se o tzv. morganatický sňatek, tedy sňatek mezi nestejně urozenými lidmi. Tato svatba navíc proběhla zcela v utajení. Podobné utajení čekalo i jejich děti. Ty byly po porodu dány před dveře zámku a přijati jako nalezenci, které následně manželský pár adoptoval.

Císař Ferdinand I. se o sňatku dozvěděl v roce 1559. Nerovný sňatek vylučoval Ferdinandovy potomky z případného nástupnictví. Kromě toho byl i jednou z příčin Ferdinandova prvního neúspěchu při kandidatuře na polský královský trůn. I poté, co se císař dozvěděl o sňatku svého syna, muselo být toto manželství i nadále před veřejností tajeno až do roku 1576, kdy jeho právoplatnost uznala papežská kurie.

Manželé nějaký čas žili také na Křivoklátě a následně v Rakousku na zámku Ambras. Zde také v roce 1580 Filipína zemřela. Ferdinand II. se následně znovu oženil.

Majitelé zámku se později rozešli se zájmy vládnoucích Habsburků a bratři Adam, Jiří a Václav Lokšanové se zúčastnili stavovského povstání. Po něm jejich majetek, včetně zámku Březnice propadl konfiskaci.

V roce 1623 panství získal královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, který nechal v letech 1625–1632 vystavět zámeckou kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie. Tehdy též došlo k zasypání vodních příkopů a kolem zámku vznikla zahrada. Na vnější straně zámku se objevily přízemní arkády a bašty bývalého opevnění začaly být využívány jako zahradní altány.

V této podobě se zámek dochoval dodnes, obohacený pouze o novorenesanční sgrafitovou omítku z konce 19. století, kterou zde realizovali poslední majitelé z rodu Pálffyů. Ti zde žili až do zestátnění zámku v roce 1945.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.

Více souvisejících

historie hrady a zámky Láska, intimnosti, vztahy zajímavosti Zámek Březnice

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Robert Fico

Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty

Na Slovensku během Vánoc ožila kauza nahrávek tajných setkání na lesní chatě, jichž se účastnil i současný premiér Robert Fico (Smer-SD). Skupina žen se rozhodla nahrávky zveřejnit, upozornil web aktuality.sk. Fico už před třemi lety tvrdil, že na záznamech není nic zajímavého. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Finsko, ilustrační fotografie.

Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž

Elektrická síť mezi Finskem a Estonskem přes podmořské spojení Estlink 2 je v tuto chvíli přerušena. Informoval o tom server Yle. Zodpovědná společnost Fingrid v prohlášení uvedla, že příčina poruchy je předmětem vyšetřování. Nelze přitom vyloučit sabotáž. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek se zhruba sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 30 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma

Čechům nezapomněli k Vánocům popřát vrcholní politici. Již v pondělí pustil do světa své přání prezident Petr Pavel, který promluvil společně s manželkou Evou. Dnes se k hlavě státu připojil premiér Petr Fiala (ODS) se svým vzkazem občanům. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy