Zámek Rožmitál pod Třemšínem představuje názornou ukázku osudu mnohých českých památek

Zámek Rožmitál pod Třemšínem se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Příbram. Historie původního hradu sahá až do 13. století a je spojena s řadou významných osobností českých dějin. Přesto tento zámek patří nejen k málo známým, ale též velice zanedbaným památkám naší vlasti a demonstruje dodnes trvající nelichotivý přístup k odkazům historie.

Zámek Rožmitál pod Třemšínem dnes zaujímá jihozápadní okraj nevelkého města v sousedství Podzámeckého rybníka. Byť v minulosti patřil k významným a výstavným sídlům české šlechty a následně arcibiskupů, dnes je pro širší veřejnost téměř neznámý. Tato smutná skutečnost je přitom výsledkem až majetkového a politického vývoje posledních 30 let. A bohužel se nejedná o ukázku ojedinělou.

Původní hrad Rosenthal (německy „údolí růží“) dnes počeštěně Rožmitál, vystavěl v polovině 13. století Oldřich z rodu Buziců. Hrad byl založen v blatném terénu, a v jeho obraně hrála významnou roli voda. Z nejstarší stavební fáze se ve zdivu zámku dochovala obvodová hradba, která vymezovala přibližně oválný areál.

Oldřichův příbuzný Sezima dal v roce 1347 polovinu hradu, městečka a všech vesnic Arcibiskupství pražskému. Vlastnictví hradu církví bude mít přitom ještě zásadní roli v novodobých dějinách tohoto objektu.

Dnešní hlavní dominanta hradu, velká branská a obytná věž, vznikla během pozdně gotické přestavby za Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl jedním z nejvýznamnějších majitelů hradu. Věž následně doplnil velký palác. Další významná osobnost českých dějin pocházející z Rožmitálu, byla Johana, která se provdala za krále Jiřího z Poděbrad a byla jedinou českou královnou pocházející z domácí šlechty.

V roce 1623 získal zámek do majetku arcibiskup Arnošt z Harrachu a v majetku církve zůstal až do novodobých dějin. Během této doby byl zámek mnohokrát opravován, okolní mokřady se proměnily v park a zahrady. Rožmitál byl oblíbeným sídlem arcibiskupů až do počátku 19. století. Později, především kvůli ničivým požárům, se do zámku, jehož areál zaujal i pivovar, investovalo jen sporadicky.

Za druhé světové války byli v zámku ubytováni vojáci wehrmachtu. V roce 1940 již po čtvrté zasáhl zámek požár, po kterém byl zámek naposledy více opravován. Na konci války zde byli vězněni němečtí vojáci a konfidenti gestapa.

V roce 1948 byl zámek znárodněn. Mobiliář zámku se částečně rozkradl už za války, ostatní bylo odvezeno na jiné zámky nebo vyhozeno, jak dokládá často vyprávěná historka o zámeckém archivu, který skončil ve sběru papíru. Po znárodnění zámek využívaly Československé státní lesy, které si prostory upravily na byty pro zaměstnance. Tak tomu bylo až do začátku 70. let.

V roce 1974 byl zámek převeden do majetku místního národního výboru. V této době byl neudržovaný zámek ve velmi špatném stavu, proto byly poslední obyvatelé zámku přestěhováni do bytů v nově vystavěném panelovém sídlišti. Následně byly vybourány vestavěné příčky a snížené stropy, aby se mohlo začít se statickým zajištěním objektu. Odbornou a finanční pomoc zajišťovalo SÚRPMO Praha. Jedním z přizvaných odborníků byl i Ing. Dobroslav Líbal, předseda kategorizační komise památek. Jeho zhodnocení vedlo k možnosti zažádat o financování Sazky a Sportky. Na podporu oprav zámku byly pořádány také kulturní akce. Během této rekonstrukce se podařilo staticky zajistit Gryspekovský palác a věž, odstranit původní vestavbu a upravit zanedbanou zahradu. V roce 1980 byly také vybourány veškeré přístavby bývalého pivovaru z 19. století. Přestože rekonstrukce pokračovala i v 80. letech, kdy se podařilo opravit střechy a část sgrafitové výzdoby, nepodařilo se ji dokončit a práce na zámku skončily v revolučním roce 1989.

Po pádu komunistického režimu padly i plány na využití zámku. Město i nadále pokračovalo s finanční podporou Ministerstva kultury v opravách, ale chyběly finance na další opravy. Nebyla jasná ani otázka vlastnictví zámku, proto bylo dohodnuto s Arcibiskupstvím pražským převedení zámku zpět do jeho vlastnictví. Arcibiskupství pražské nemělo na opravy zámku finance, takže převedení zámku odmítlo.

V roce 1998 získala zámek společnost Trinity Coop, jejíž většinový podíl získal Roderick Marshall. Nový investor pokračoval na zámku ve statickém zajištění a dokončil rekonstrukci domku správce, ovšem všechny práce utichly již v roce 2004 a s majiteli bylo obtížné komunikovat. Od té doby se stavební práce na zámku de facto zastavily a nepomohly ani četné upomínky a pokuty.

Po roce 2010 začal zámek výrazně chátrat. Například se zřítila střecha a stropy stodoly u zámku, či část střechy v nejstarší části zámku, pozdějším pivovaru.

V roce 2017 vznikl otevřený dopis a petice. Tuto iniciativu podpořila i dobročinná organizace za záchranu památek Czech National Trust. S jejím zaštítěním následně v roce 2019 vznikl spolek Rožmitálský zámek z. s., S pomocí dobrovolníků i města se daří zámek a jeho okolí udržovat a postupně zpřístupňovat veřejnosti při různých akcích. Otázkou je, zda je toto trvale řešitelné východisko. Bohužel na ochranu a opravu takovýchto památek mnohdy chybí peníze, popřípadě vůle. Každopádně podobné štěstí na místní nadšence by potřebovalo mnoho zámků v naší zemi, které se pomalu řítí a mizí, např. zámek Chotýšany či Maříž.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie památky Česká republika architektura

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy