Zámek Rožmitál pod Třemšínem představuje názornou ukázku osudu mnohých českých památek

Zámek Rožmitál pod Třemšínem se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Příbram. Historie původního hradu sahá až do 13. století a je spojena s řadou významných osobností českých dějin. Přesto tento zámek patří nejen k málo známým, ale též velice zanedbaným památkám naší vlasti a demonstruje dodnes trvající nelichotivý přístup k odkazům historie.

Zámek Rožmitál pod Třemšínem dnes zaujímá jihozápadní okraj nevelkého města v sousedství Podzámeckého rybníka. Byť v minulosti patřil k významným a výstavným sídlům české šlechty a následně arcibiskupů, dnes je pro širší veřejnost téměř neznámý. Tato smutná skutečnost je přitom výsledkem až majetkového a politického vývoje posledních 30 let. A bohužel se nejedná o ukázku ojedinělou.

Původní hrad Rosenthal (německy „údolí růží“) dnes počeštěně Rožmitál, vystavěl v polovině 13. století Oldřich z rodu Buziců. Hrad byl založen v blatném terénu, a v jeho obraně hrála významnou roli voda. Z nejstarší stavební fáze se ve zdivu zámku dochovala obvodová hradba, která vymezovala přibližně oválný areál.

Oldřichův příbuzný Sezima dal v roce 1347 polovinu hradu, městečka a všech vesnic Arcibiskupství pražskému. Vlastnictví hradu církví bude mít přitom ještě zásadní roli v novodobých dějinách tohoto objektu.

Dnešní hlavní dominanta hradu, velká branská a obytná věž, vznikla během pozdně gotické přestavby za Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl jedním z nejvýznamnějších majitelů hradu. Věž následně doplnil velký palác. Další významná osobnost českých dějin pocházející z Rožmitálu, byla Johana, která se provdala za krále Jiřího z Poděbrad a byla jedinou českou královnou pocházející z domácí šlechty.

V roce 1623 získal zámek do majetku arcibiskup Arnošt z Harrachu a v majetku církve zůstal až do novodobých dějin. Během této doby byl zámek mnohokrát opravován, okolní mokřady se proměnily v park a zahrady. Rožmitál byl oblíbeným sídlem arcibiskupů až do počátku 19. století. Později, především kvůli ničivým požárům, se do zámku, jehož areál zaujal i pivovar, investovalo jen sporadicky.

Za druhé světové války byli v zámku ubytováni vojáci wehrmachtu. V roce 1940 již po čtvrté zasáhl zámek požár, po kterém byl zámek naposledy více opravován. Na konci války zde byli vězněni němečtí vojáci a konfidenti gestapa.

V roce 1948 byl zámek znárodněn. Mobiliář zámku se částečně rozkradl už za války, ostatní bylo odvezeno na jiné zámky nebo vyhozeno, jak dokládá často vyprávěná historka o zámeckém archivu, který skončil ve sběru papíru. Po znárodnění zámek využívaly Československé státní lesy, které si prostory upravily na byty pro zaměstnance. Tak tomu bylo až do začátku 70. let.

V roce 1974 byl zámek převeden do majetku místního národního výboru. V této době byl neudržovaný zámek ve velmi špatném stavu, proto byly poslední obyvatelé zámku přestěhováni do bytů v nově vystavěném panelovém sídlišti. Následně byly vybourány vestavěné příčky a snížené stropy, aby se mohlo začít se statickým zajištěním objektu. Odbornou a finanční pomoc zajišťovalo SÚRPMO Praha. Jedním z přizvaných odborníků byl i Ing. Dobroslav Líbal, předseda kategorizační komise památek. Jeho zhodnocení vedlo k možnosti zažádat o financování Sazky a Sportky. Na podporu oprav zámku byly pořádány také kulturní akce. Během této rekonstrukce se podařilo staticky zajistit Gryspekovský palác a věž, odstranit původní vestavbu a upravit zanedbanou zahradu. V roce 1980 byly také vybourány veškeré přístavby bývalého pivovaru z 19. století. Přestože rekonstrukce pokračovala i v 80. letech, kdy se podařilo opravit střechy a část sgrafitové výzdoby, nepodařilo se ji dokončit a práce na zámku skončily v revolučním roce 1989.

Po pádu komunistického režimu padly i plány na využití zámku. Město i nadále pokračovalo s finanční podporou Ministerstva kultury v opravách, ale chyběly finance na další opravy. Nebyla jasná ani otázka vlastnictví zámku, proto bylo dohodnuto s Arcibiskupstvím pražským převedení zámku zpět do jeho vlastnictví. Arcibiskupství pražské nemělo na opravy zámku finance, takže převedení zámku odmítlo.

V roce 1998 získala zámek společnost Trinity Coop, jejíž většinový podíl získal Roderick Marshall. Nový investor pokračoval na zámku ve statickém zajištění a dokončil rekonstrukci domku správce, ovšem všechny práce utichly již v roce 2004 a s majiteli bylo obtížné komunikovat. Od té doby se stavební práce na zámku de facto zastavily a nepomohly ani četné upomínky a pokuty.

Po roce 2010 začal zámek výrazně chátrat. Například se zřítila střecha a stropy stodoly u zámku, či část střechy v nejstarší části zámku, pozdějším pivovaru.

V roce 2017 vznikl otevřený dopis a petice. Tuto iniciativu podpořila i dobročinná organizace za záchranu památek Czech National Trust. S jejím zaštítěním následně v roce 2019 vznikl spolek Rožmitálský zámek z. s., S pomocí dobrovolníků i města se daří zámek a jeho okolí udržovat a postupně zpřístupňovat veřejnosti při různých akcích. Otázkou je, zda je toto trvale řešitelné východisko. Bohužel na ochranu a opravu takovýchto památek mnohdy chybí peníze, popřípadě vůle. Každopádně podobné štěstí na místní nadšence by potřebovalo mnoho zámků v naší zemi, které se pomalu řítí a mizí, např. zámek Chotýšany či Maříž.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie památky Česká republika architektura

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Robert Fico

Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty

Na Slovensku během Vánoc ožila kauza nahrávek tajných setkání na lesní chatě, jichž se účastnil i současný premiér Robert Fico (Smer-SD). Skupina žen se rozhodla nahrávky zveřejnit, upozornil web aktuality.sk. Fico už před třemi lety tvrdil, že na záznamech není nic zajímavého. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Finsko, ilustrační fotografie.

Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž

Elektrická síť mezi Finskem a Estonskem přes podmořské spojení Estlink 2 je v tuto chvíli přerušena. Informoval o tom server Yle. Zodpovědná společnost Fingrid v prohlášení uvedla, že příčina poruchy je předmětem vyšetřování. Nelze přitom vyloučit sabotáž. 

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek se zhruba sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 30 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma

Čechům nezapomněli k Vánocům popřát vrcholní politici. Již v pondělí pustil do světa své přání prezident Petr Pavel, který promluvil společně s manželkou Evou. Dnes se k hlavě státu připojil premiér Petr Fiala (ODS) se svým vzkazem občanům. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy