ROZHOVOR: Když měl Hamáček na výborech vypovídat ohledně Vrbětic i cesty do Moskvy, tak mlčel a odešel, říká Žáček

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) může chování ministra vnitra Jana Hamáčka hraničit se zradou. Vicepremiér se na základě informací serveru Seznam Zprávy snažil kauzu ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, do níž jsou pravděpodobně zapojeni agenti ruských tajných služeb GRU, ututlat v Moskvě výměnou za vakcínu Sputnik V. „Hamáčkovo hraní si na Jamese Bonda nemá v našich dějinách obdoby. Měl by rezignovat, ale prezident Zeman jej podrží a premiér Babiš se neopováží Hradu vzdorovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.

Člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček pokládá verzi, s níž přišel server Seznam Zprávy, za důvěryhodnou. „Nasvědčuje tomu, jak se Jan Hamáček na sněmovních výborech pro bezpečnost i obranu, kam byl předvolán k vysvětlení, choval, poté co byl v místnosti sám bez svědků a nemohl se schovávat za šéfy zpravodajství. Když dostával řadu otázek ohledně Vrbětic i chystané cesty do Moskvy, na žádnou neodpověděl, mlčel, otočil se a odešel. Vadí mně, že si ze šéfů služeb udělal rukojmí.“

Zákonodárce za ODS má silné podezření, že za celou aférou stojí prezident Miloš Zeman. „Hodně nás rovněž bude nyní zajímat, proč v sobotu 17. dubna oba vystoupili na veřejné tiskové konferenci, a co vedlo premiéra Andreje Babiše k rozhodnutí, že cestu Hamáčkovi do Moskvy zakázal. Vše napovídá faktu, že Zeman, Babiš a Hamáček sledovali v celé kauze své osobní i politické profity a nehájili národní zájmy.“

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček se obává, že snaha ututlat kauzu Vrbětice, může vést u spojenců k ochladnutí vztahů směrem k České republice. „Ačkoli se o tom veřejně nehovořilo, ale už při plánování Hamáčkovy bláznivé cesty do Moskvy, se některé západní velmoci proti této misi ostře vymezovaly. A nyní, když vyšlo najevo, co bylo cílem cesty, tak se vztahy se spojenci pravděpodobně zkomplikují. Vždyť téměř všichni protestovali formou vyšetřovací diplomacie. Uvidíme, jaká bude jejich reakce.“

Zeman vicepremiéra podrží a Babiš vzdorovat nebude

Pane poslanče Žáčku, považujete zjištění serveru Seznam Zprávy za důvěryhodné, a co říkáte, že vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček chtěl v Moskvě ututlat kauzu Vrbětice za výměnu ruské vakcíny Sputnik V?

Jelikož existuje podrobný itinerář cesty Jana Hamáčka, kterou vypracovalo ministerstvo zahraničí, když byl vicepremiér několik dní po odvolání Tomáše Petříčka i šéfem diplomacie, tak nemám důvod pochybovat. Z itineráře je i jasné, s kým se měl v Moskvě potkat. Hned po sobotní tiskové konferenci mně bylo jasné, že mise měla úplně jinou alternativu, než jen v Moskvě vyjednávat o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V. Okamžitě jsem si kladl otázku, proč chtěli Babiš s Hamáčkem co nejdéle tajit ruskou akci ve Vrběticích. A nyní jsme se dočkali odpovědi. Proto nejsem zveřejněním článku překvapen.

Jaké důvody k cestě do Moskvy vám připadaly nejvíce podezřelé?

Divné už bylo, že chtěl vůbec letět pro dva miliony dávek ruské vakcíny Sputnik V. Sice se všude píše o milionu, ale já disponuji informacemi, že měl přivést z Moskvy dva miliony dávek ruské látky. Pak jako krytí uvedli, že v ruské metropoli chtěl dojednávat schůzku amerického šéfa Bílého domu Joa Bidena s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Praze a nyní vyplulo na povrch, že se dělalo vše proto, aby se kauza Vrbětice ututlala. Určitě nás bude zajímat, kdo za celou akcí stál a kdo ji hlavně organizoval. Je nutné rovněž objasnit úlohu roli prezidenta Miloše Zemana, který zřejmě vše posvětil. Jednání Jana Hamáčka může ale skutečně hraničit se zradou. Jeho hraní si na Jamese Bonda nemá v našich dějinách obdoby. Opravdu zarážející je také fakt, že o akci ve Vrběticích Babiš s Hamáčkem věděli už od 6. či 7. dubna a tajili ji. Vždyť exploze z roku 2014 stála dva lidské životy českých zbrojířů (Vratislav Havránek a Luděk Petřík – pozn. red.). To je naprosto neomluvitelné a jedná se o mnohem závažnější skutečnost, než že výbuchy způsobily miliardovou škodu.

Měl by podle vás Jan Hamáček rezignovat na funkci I. vicepremiéra i pozici ministra vnitra?

Pokud vše neobjasní, byla by jeho rezignace na místě. Ale nepředpokládám, že se tak stane. Prezident Zeman Hamáčka podrží a premiér Babiš se neopováží Hradu vzdorovat. Jak jsme na Zemanova vyjádření ke kauze Vrbětice čekali týden, tak nyní se domnívám, že prezident vystoupí okamžitě, a jak už jsem řekl, vicepremiéra Hamáčka podrží.

Premiér Andrej Babiš tvrdí, že žádné letadlo Hamáčkovi do Moskvy za vládu neobjednával a nic nepodepisoval. Jak rétoriku ministerského předsedy vnímáte?

Vše nasvědčuje tomu, že o letadlo usilovalo ministerstvo zahraničních věcí, když vypracovalo už zmíněný itinerář. Ve hře mohlo být i ministerstvo vnitra, které mohlo kontaktovat ministerstvo obrany, jež může vládní letoun poskytnout. Nejvíce pravděpodobně ale je, že Hamáček jednal na vlastní pěst, vždyť i sám řekl, že jeho postup nebyl nejlepším nápadem.

Zarážející je i Berounova přítomnost na schůzce

Nezaráží vás, že premiér Andrej Babiš ví s Hamáčkem o kauze Vrbětice deset dní a najednou v sobotu večer oznámí, že do explozí muničních skladů z roku jsou pravděpodobně zapojeni agenti ruských tajných služeb GRU?

Souhlasím, že je to zvláštní. Proto nás nyní bude hodně zajímat, proč v sobotu 17. dubna oba vystoupili na veřejné tiskové konferenci a co vedlo premiéra Andreje Babiše k rozhodnutí, že cestu Hamáčkovi do Moskvy zakázal. Vše napovídá faktu, že Zeman, Babiš a Hamáček sledovali v celé kauze své osobní i politické profity a nehájili národní zájmy.

Rovněž jako nestandardní se jeví, že na schůzce 15. dubna přímo v kanceláři ministra vnitra byl přítomen i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Není jeho návštěva podivná? Jen připomenu, že podle serveru Seznam Zprávy měl být na setkání i velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a policejní ředitel Jan Švejdar.

Ano, Zemanova návštěva vyvolává rozpaky a ještě více podivné je, že na setkání přišel až v jejím průběhu. Kuriózní také je, že v kanceláři rovněž byl přítomen i Jan Beroun. Vojenské zpravodajství totiž nepodléhá ministerstvu vnitra, nemá ho v gesci. Budeme chtít i znát, proč tam pan ředitel Beroun byl a proč nebyl pozvaný nikdo z Bezpečnostní informační služby. Otazníků je plno a je nutné vše rozplést. Zatím mám dojem, že Hamáček si vzal šéfy zpravodajství za své rukojmí, navíc když vychází najevo, že s celou cestou do Moskvy nesouhlasili a rozmlouvali ji.

Téměř všichni předstoupili jak před bezpečnostní, tak i obranný výbor. Předvolán byl i Jan Hamáček. Co vypovídal?

Když se nemohl schovávat za šéfy zpravodajství a zůstal v místnosti sám, tak dostával řadu otázek ohledně Vrbětic i chystané cesty do Moskvy. Na žádnou neodpověděl, mlčel, otočil se a odešel.

Když nyní vychází na povrch, že zřejmě Hamáček chtěl vše ututlat, jak si myslíte, že se na nás nyní budou dívat spojenci, kteří nás podpořili a například vyhostili ze svých zemí ruské diplomaty?

Musíme si přiznat, že nejsme v dobré pozici. Ačkoli se o tom veřejně nehovořilo, ale už při plánování Hamáčkovy bláznivé cesty do Moskvy, se některé západní velmoci proti této misi ostře vymezovaly. A nyní, když vyšlo najevo, co bylo cílem cesty, tak se vztahy se spojenci pravděpodobně zkomplikují. Vždyť téměř všichni protestovali formou vyšetřovací diplomacie. Uvidíme, jaká bude jejich reakce.

Vy jste už zmínil, že Hamáčkovo jednání může hraničit se zradou. Zeptám se vás jako historika, který zakládal Ústav pro studium totalitních režimů a byl zároveň i jeho ředitelem. Lze vicepremiérovo chování přirovnat k takzvanému zvacímu dopisu z roku 1968, pod nímž byli podepsání komunističtí představitelé Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak? Dokument psaný rusky byl adresovaný Leonidu Brežněvovi a dopis se stal pro tehdejší sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968.

Mně se zatím žádná historická paralela s Hamáčkem nenabízí. Někomu to může evokovat cestu prezidenta Ludvíka Svobody do Moskvy, když už celá země byla obsazena a vláda do Kremlu unesena, ale já si osobně musím dát ještě nějaký čas či odstup, abych Hamáčkovo počínání mohl do nějakého historického kontextu přiřadit. Proto doposud nenacházím srovnání ani s Únorem 1948 anebo už se zmiňovanou invazí ze srpna 1968. Vhodný příměr mě tedy teď opravdu nenapadá.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku

Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky

Poslední šestnáctý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo nabídl závěrečné boje o cenné kovy. Výrazně se v tento den zapsala švédská olympijská výprava. Nejprve padesátikilometrový závod v běžeckém lyžování vyhrála Ebba Anderssonová, která si tak na závěr her zařídila o dost příjemnější vzpomínku na Milán a Cortinu, než kdyby vzpomínala jen na to, že při štafetě dvakrát spadla a zkomplikovala tak Švédsku cestu za medailí. Švédská zlatá radost se v neděli konala i v Cortině po finále ženských curlingových týmů, které vyhrály Švédky nad Švýcarkami 6:5. U-rampa žen byla zase pod nadvládou Číňanek, neboť skončily v tomto závodě na prvním i druhém místě. V závodech mužských čtyřbobů pak - stejně jako ve dvojbobech - zvítězil Němec Johannes Lochner.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ

V Česku je důležité si neustále dávat pozor na podvodníky. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala další pokusy o získání osobních údajů klientů prostřednictvím falešných e-mailů. Podvodníci se vydávají za pracovníky úřadu a nabádají klienty k reakci pod záminkou získání finančních prostředků.

před 4 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 16 hodinami

včera

včera

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

Zdroj: David Holub

Další zprávy