KOMENTÁŘ | Migrační vlna i tvrdá rána ekonomice. Jaké budou následky války?

Už nějaký ten pátek může každý sledovat v přímém přenosu výsledky agresivní, rozpínavé a nelítostné politiky exdůstojníka sovětské tajné služby KGB, který bohužel stojí v čele nynějšího Ruska, Vladimira Putina. Na hranicích s Ukrajinou, a to i v té běloruské části kdysi mocného Sovětského svazu, po jehož obnově Putin tak touží, stojí údajně okolo dvě stě tisíc vskutku ruských vojáků, kteří mají za sebou všemožnou techniku a vojenské vybavení, jenž nyní využívají k útoku na Ukrajinu. A Putin se rozhodl, že půjde ještě dál, zabral totiž území cizího státu, které se vydává samo za ruské.

Jestli chování a jednání Putina někomu připomíná jednu šílenou a odsouzeníhodnou postavu z historie, kvůli které se svět dostal až na hranu své existence, tak to prý není stejné. Putin prý není žádný Adolf Hitler, protože historie se nikdy nechová stejně. Ví ale někdo, na kolik vůbec přijdou zmíněné agresivní výpady?

Hned na začátku musím říct, že srovnání tahů ruského prezidenta s nacistickým diktátorem není úplně z mé hlavy. Komentář časopisu Reflex totiž tuhle paralelu srovnal jako první. Ve stejném vydání jmenovaného týdeníku mají i další analýzu, která se týká našeho tématu, tedy možných nákladů válečných aktivit Ruska vůči Ukrajině. Počítá se v ní mimo jiné se ztrátou až padesáti tisíc životů a varováním před světovým odsouzením Ruska a možné věčné ztráty jeho reputace, a to kvůli rozpoutání zcela zbytečné války. Jak je ale vidět, tohle všechno je Putinovi jedno. Možná si řeknete, že není úplně „košer“ zamýšlet se při hrozbě nad tím, kolik toho ztratíme, když jde v prvé řadě o životy. Jenže o tom, že to Putin s válkou proti Ukrajině myslí vážně, svědčí jeho poslední krok

Proto i otázka ekonomických ztrát kvůli válce je na místě. Ekonomičtí analytici jsou zatím vesměs velmi opatrní a upozorňují na to, že skutečný válečný konflikt by zpočátku třeba na finanční a kapitálové trhy přinesl hlavně nejistotu. Co to konkrétně znamená, mohli všichni vidět na počátku čtvrtého únorového týdne roku 2022, kdy hlavní ruský akciový index ztratil právě kvůli eskalaci napětí Ruskem kolem 11 procent za den. To fakt není zas tak málo, za tuhle dobu. Třeba pro srovnání ‒ 24. října 1929, což bylo úterý, které vešlo do historie sice jako „Black Tuesday“ ‒ se do světových dějin zapsalo tím, že na americkém Wall Streetu přišly akcie také o 11 procent. A také za jediný den. A snad si každý vzpomene na to, co tenhle „výplach“ nakonec v celém světě poté způsobil a vyvolal. Jistě, nemůžeme jen tak srovnávat příčiny a následky krachu americké burzy ve třicátých letech minulého století a celosvětové následky tímto vyvolané se současnou reálií ruské agrese, ale...

„V delším horizontu by pak pro trhy byla zásadní povaha a délka konfliktu a reakce centrálních bank na takový šok. Je pravděpodobné, že podobně jako v případě pandemie by při delším konfliktu (doprovázeného výpadky v dodávkách energií a potravin) šlo z pohledu evropských ekonomik o stagflační šok – současně tlačí vzhůru inflaci a dolů hospodářský výkon,“ odhaduje Jan Bureš a Petr Dufek, finanční analytici Patria Finance a skupiny KBC/ČSOB. Zmínění experti varují před tím, že válkou se zřejmě neuklidní nejvíce ceny energií ani zemědělských komodit, vyloučena prý ani není tzv. „stagflace“. Tedy jev, který po šoku z nějaké události tlačí vzhůru inflaci, ale zároveň sráží hospodářský výkon. Tohle všechno mohou ovlivnit, jen hrubým odhadem doslova miliardové náklady, které při naplnění scénáře dlouhé okupace Ukrajiny, která se bude ruským nájezdníkům urputně bránit, stát jen Rusko miliardy dolarů.

Dost zahraničních médií upozorňuje na to, že dříve takto odhadované náklady mohou být ještě vyšší, neboť poslední Putinovy kroky ukazují na to, že zřejmě ztratil poslední zbytky soudnosti. Ta upozornění také říkají, že zřejmě končí více než dvě desetiletí Putinem zajišťovaná zdánlivá stabilita Ruska a obyvatel v něm. Buď, jak buď, měli a mají pravdu ti, kteří tvrdili, že agresor Putin bude válčit. K nákladům za vojenské výdaje je nutné dále připočíst i ty, které budou souviset s uprchlickou vlnou. Střídmé odhady počítají s tím, že se bude muset EU vypořádat s mnoha miliony ukrajinských uprchlíků, jejichž přítomnost by v nadcházejících letech představovala sociální a ekonomické problémy. Rozsah této humanitární krize by pravděpodobně převýšil cokoliv, čeho byla Evropa svědkem od následků druhé světové války.

Web Atlantické rady třeba upozornil na to, že: „Kolaps evropského bezpečnostního systému, vyvolaný následky ruské agrese, vedené Vladimirem Putinem, by si vyžádal prudký nárůst výdajů na obranu v celé EU na úkor jiných priorit, jako je zdravotnictví, vzdělávání a programy sociální podpory. Zvláště těžce by byly zasaženy země v blízkosti zóny konfliktu, včetně Polska a pobaltských států.“ Stejný zdroj dále uvádí, že mezinárodní obchod by byl vážně narušen, zatímco role Ukrajiny jako rozvíjející se zemědělské supervelmoci by vedla ke zhoubným dopadům pro země po celém světě, které v současnosti spoléhají na ukrajinský dovoz z hlediska zajištění potravin.

Faktem totiž je, že Ukrajina je čtvrtým největším vývozcem zemědělských potravin do EU a dodává 88 % evropského slunečnicového oleje, 41 % řepkového semene a 26 % medu. Kvůli Putinovi a jeho choutkám po obnovení Sovětského svazu a zatím zjevné neschopnosti Západu efektivně reagovat na zmíněné agresivní invazní aktivity Ruska, s největší pravděpodobností utrpí země, řadící se do západní sféry také bezprecedentní ztrátu politického kapitálu. Z toho vyplývají další zatím ne zcela snadno spočitatelné náklady v podobě podkopání základních principů mezinárodního práva a zvýšení doslova globální nejistoty.

Co z toho vyplývá? Nikdo to nechce říct zatím moc nahlas, ale pokud bude Putinovi umožněno pokračovat v jeho invazi, neboť ještě nedávno odmítané scénáře o tom, že se zabráním ukrajinského území nezastaví, se staly realitou, svět bude stát opravdu před fatální otázkou, zda jasnou, třeba i vojenskou, odpovědí Západu, lze zastavit Rusko před tím, než svět vydá katastrofě. Evidentní je také to, při vědomí toho, že se prý historie nikdy neopakuje stejně, že politika nekonečného appeasementu nepřináší nic. A to může stát celý svět (znovu!) opravdu hodně. Je ale lepší ustupovat agresi, ptáte se. Právě ta historie ukazuje, že ne.

Související

Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.
Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Více souvisejících

komentář Ekonomika Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy