Už nějaký ten pátek může každý sledovat v přímém přenosu výsledky agresivní, rozpínavé a nelítostné politiky exdůstojníka sovětské tajné služby KGB, který bohužel stojí v čele nynějšího Ruska, Vladimira Putina. Na hranicích s Ukrajinou, a to i v té běloruské části kdysi mocného Sovětského svazu, po jehož obnově Putin tak touží, stojí údajně okolo dvě stě tisíc vskutku ruských vojáků, kteří mají za sebou všemožnou techniku a vojenské vybavení, jenž nyní využívají k útoku na Ukrajinu. A Putin se rozhodl, že půjde ještě dál, zabral totiž území cizího státu, které se vydává samo za ruské.
Jestli chování a jednání Putina někomu připomíná jednu šílenou a odsouzeníhodnou postavu z historie, kvůli které se svět dostal až na hranu své existence, tak to prý není stejné. Putin prý není žádný Adolf Hitler, protože historie se nikdy nechová stejně. Ví ale někdo, na kolik vůbec přijdou zmíněné agresivní výpady?
Hned na začátku musím říct, že srovnání tahů ruského prezidenta s nacistickým diktátorem není úplně z mé hlavy. Komentář časopisu Reflex totiž tuhle paralelu srovnal jako první. Ve stejném vydání jmenovaného týdeníku mají i další analýzu, která se týká našeho tématu, tedy možných nákladů válečných aktivit Ruska vůči Ukrajině. Počítá se v ní mimo jiné se ztrátou až padesáti tisíc životů a varováním před světovým odsouzením Ruska a možné věčné ztráty jeho reputace, a to kvůli rozpoutání zcela zbytečné války. Jak je ale vidět, tohle všechno je Putinovi jedno. Možná si řeknete, že není úplně „košer“ zamýšlet se při hrozbě nad tím, kolik toho ztratíme, když jde v prvé řadě o životy. Jenže o tom, že to Putin s válkou proti Ukrajině myslí vážně, svědčí jeho poslední krok
Proto i otázka ekonomických ztrát kvůli válce je na místě. Ekonomičtí analytici jsou zatím vesměs velmi opatrní a upozorňují na to, že skutečný válečný konflikt by zpočátku třeba na finanční a kapitálové trhy přinesl hlavně nejistotu. Co to konkrétně znamená, mohli všichni vidět na počátku čtvrtého únorového týdne roku 2022, kdy hlavní ruský akciový index ztratil právě kvůli eskalaci napětí Ruskem kolem 11 procent za den. To fakt není zas tak málo, za tuhle dobu. Třeba pro srovnání ‒ 24. října 1929, což bylo úterý, které vešlo do historie sice jako „Black Tuesday“ ‒ se do světových dějin zapsalo tím, že na americkém Wall Streetu přišly akcie také o 11 procent. A také za jediný den. A snad si každý vzpomene na to, co tenhle „výplach“ nakonec v celém světě poté způsobil a vyvolal. Jistě, nemůžeme jen tak srovnávat příčiny a následky krachu americké burzy ve třicátých letech minulého století a celosvětové následky tímto vyvolané se současnou reálií ruské agrese, ale...
„V delším horizontu by pak pro trhy byla zásadní povaha a délka konfliktu a reakce centrálních bank na takový šok. Je pravděpodobné, že podobně jako v případě pandemie by při delším konfliktu (doprovázeného výpadky v dodávkách energií a potravin) šlo z pohledu evropských ekonomik o stagflační šok – současně tlačí vzhůru inflaci a dolů hospodářský výkon,“ odhaduje Jan Bureš a Petr Dufek, finanční analytici Patria Finance a skupiny KBC/ČSOB. Zmínění experti varují před tím, že válkou se zřejmě neuklidní nejvíce ceny energií ani zemědělských komodit, vyloučena prý ani není tzv. „stagflace“. Tedy jev, který po šoku z nějaké události tlačí vzhůru inflaci, ale zároveň sráží hospodářský výkon. Tohle všechno mohou ovlivnit, jen hrubým odhadem doslova miliardové náklady, které při naplnění scénáře dlouhé okupace Ukrajiny, která se bude ruským nájezdníkům urputně bránit, stát jen Rusko miliardy dolarů.
Dost zahraničních médií upozorňuje na to, že dříve takto odhadované náklady mohou být ještě vyšší, neboť poslední Putinovy kroky ukazují na to, že zřejmě ztratil poslední zbytky soudnosti. Ta upozornění také říkají, že zřejmě končí více než dvě desetiletí Putinem zajišťovaná zdánlivá stabilita Ruska a obyvatel v něm. Buď, jak buď, měli a mají pravdu ti, kteří tvrdili, že agresor Putin bude válčit. K nákladům za vojenské výdaje je nutné dále připočíst i ty, které budou souviset s uprchlickou vlnou. Střídmé odhady počítají s tím, že se bude muset EU vypořádat s mnoha miliony ukrajinských uprchlíků, jejichž přítomnost by v nadcházejících letech představovala sociální a ekonomické problémy. Rozsah této humanitární krize by pravděpodobně převýšil cokoliv, čeho byla Evropa svědkem od následků druhé světové války.
Web Atlantické rady třeba upozornil na to, že: „Kolaps evropského bezpečnostního systému, vyvolaný následky ruské agrese, vedené Vladimirem Putinem, by si vyžádal prudký nárůst výdajů na obranu v celé EU na úkor jiných priorit, jako je zdravotnictví, vzdělávání a programy sociální podpory. Zvláště těžce by byly zasaženy země v blízkosti zóny konfliktu, včetně Polska a pobaltských států.“ Stejný zdroj dále uvádí, že mezinárodní obchod by byl vážně narušen, zatímco role Ukrajiny jako rozvíjející se zemědělské supervelmoci by vedla ke zhoubným dopadům pro země po celém světě, které v současnosti spoléhají na ukrajinský dovoz z hlediska zajištění potravin.
Faktem totiž je, že Ukrajina je čtvrtým největším vývozcem zemědělských potravin do EU a dodává 88 % evropského slunečnicového oleje, 41 % řepkového semene a 26 % medu. Kvůli Putinovi a jeho choutkám po obnovení Sovětského svazu a zatím zjevné neschopnosti Západu efektivně reagovat na zmíněné agresivní invazní aktivity Ruska, s největší pravděpodobností utrpí země, řadící se do západní sféry také bezprecedentní ztrátu politického kapitálu. Z toho vyplývají další zatím ne zcela snadno spočitatelné náklady v podobě podkopání základních principů mezinárodního práva a zvýšení doslova globální nejistoty.
Co z toho vyplývá? Nikdo to nechce říct zatím moc nahlas, ale pokud bude Putinovi umožněno pokračovat v jeho invazi, neboť ještě nedávno odmítané scénáře o tom, že se zabráním ukrajinského území nezastaví, se staly realitou, svět bude stát opravdu před fatální otázkou, zda jasnou, třeba i vojenskou, odpovědí Západu, lze zastavit Rusko před tím, než svět vydá katastrofě. Evidentní je také to, při vědomí toho, že se prý historie nikdy neopakuje stejně, že politika nekonečného appeasementu nepřináší nic. A to může stát celý svět (znovu!) opravdu hodně. Je ale lepší ustupovat agresi, ptáte se. Právě ta historie ukazuje, že ne.
Související

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
komentář , Ekonomika , Rusko , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
včera

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
včera

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi
včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
včera

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
včera

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
včera

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
včera

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
včera

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
včera

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
včera

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
včera

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
včera
Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní.
Zdroj: Tereza Marešová