KOMENTÁŘ Jany Černochové: Osudy i odkaz legionářů fascinují stále, a to i v Praze 2. Jejich Obec slaví sto let, jsou symbolem vlastenectví

Zejména mladší generace by měla zpozornět, že prakticky v každé malé vesnici po celém Česku i Slovensku dodnes najdeme památníky krveprolití první světové války. Každá, i ta nejzapadlejší, poslala své otce, syny i bratry do války na obě strany fronty. Jak boje probíhaly, nebylo výjimkou, že stáli proti sobě vojáci rakousko-uherské armády proti Čechům a Slovákům v pozdějších československých legiích a v řadách armád Dohody. Stejně jako se rozpouštěla loajalita císaři, rostlo odhodlání a touha po samostatném Československu jako nástupnickému státu Českého království.

Ale boj legionářů neutichl ani po roce 1918. Československé vojenské dobrovolnické jednotky si musely samy vybojovat cestu zpět do svých domovů. Například legionáři v Rusku dobyli všechna velká města Sibiře a ovládli Transsibiřskou magistrálu rozpínajícím se bolševikům navzdory. Jistě si vzpomenete na jména řady vojáků a důstojníků, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin legií a samostatného Československa. Jen několik za všechny – Gajda, Syrový, Ingr, Píka, Štefánik, Vojcechovský, Mašín, Moravec a mnozí další. Možná byste byli překvapeni, že i některý z vašich předků kdysi bojoval za to, aby vzniklo Československo. Dnes již máte možnost díky skvělému projektu Československé obce legionářské (ČsOL), pod názvem Krev legionáře a stránkám Legie100.cz, vyhledat a doplnit tváře svých předků, kteří bojovali za naši svobodu. Zejména pracovníci dalšího skvělého projektu Legiovlaku zpracovávají desítky dokumentů, které získali na svých cestách po celé zemi a nadále rozšiřují veřejně přístupnou databázi.

Ani po konci války a návratu domů neskončila důležitá úloha legionářů, jelikož začalo náročné období budování státu, při kterém legionáři stáli po boku těch, kteří ovlivňovali formující se novou správu země a ochranu jejich hranic i suverenitu. V meziválečném období ale ani mezi legionáři neexistovala jednotnost, ale když bylo Československo opět v ohrožení s příchodem rozpínajícího se nacismu, opět neváhali nabízet své služby. Pevné morální zásady a láska k vlasti, za kterou bojovali, se například projevila i po uzavření Mnichovské dohody, kdy na důkaz a odsouzení zrady ze strany Francie, vraceli svá válečná vyznamenání. Není proto ani překvapující aktivní zapojení legionářů do dalšího odboje proti sílícímu zlu a příchodu druhé světové války.

Život k bývalým legionářům ale nebyl spravedlivý ani po jejím skončení, a stejně tak jak byli po roce 1948 perzekvování českoslovenští letci bojující v Británii a hrdinové protinacistického odboje, mezi nimiž opět najdeme stopy legionářů, i oni museli snášet nechutné ústrky komunistického režimu a Československá obec legionářská (ČsOL) byla protiprávně zlikvidována. Za jejich zánikem samozřejmě stál mimo jiné boj proti bolševikům, který soudruhům nebyl příjemný a po chuti. Překrucování historie, záměrné zamlčování a znevažování odkazu našich legionářů komunisty zanechalo dlouhá léta hluboký šrám na paměti našeho národa.

Jsem proto nesmírně ráda, že se po roce 1989 podařilo navázat na prvorepublikový odkaz Československé obce legionářské a dokonce rozšířit činnost tak, že v současné době sdružuje i bývalé vojáky bojující ve druhé světové válce, protikomunistické odbojáře i novodobé veterány Armády České republiky. Dnes oslavujeme sto let od vzniku Československé obce legionářské.

Městská část Praha 2, kterou jsem starostkou, je hrdá na těsnou spolupráci s touto významnou organizací, která má navíc své sídlo právě v Praze 2. Jsme přesvědčeni, že činy i osudy všech našich hrdinů, legionářů a válečných veteránů mohou dodat lidem odvahu, sílu a být příkladem. Jsou povzbuzením pro každou dobu, kdy klesáme na mysli a ztrácíme naději, či dokonce své blízké, a proto nikdy nesmíme zapomenout na ty, kteří nasazovali životy za naši zemi.

Spolupráce Městské části Praha 2 a ČsOL je již tradicí a každým rokem se ji snažíme prohlubovat. Legionáři bojovali v zahraničí za svobodu naší země, která na dlouhou dobu ztratila svou suverenitu. Vojenská účast Čechoslováků v prvním odboji byla po válce komunistickou prosovětskou vládní garniturou záměrně bagatelizována a dodnes nebyl tento její význam dostatečně doceněn. ČsOL usilovala jak v době první republiky, tak i po druhé světové válce o výchovu národa k vlastenectví a připravenosti bránit stát a zásady demokracie bez ohledu na příslušnost k různým politickým stranám a ideologiím. I proto se na Dvojce snažíme vždy připomínat naši historii a osobnosti z řad legionářů a válečných veteránů, kteří se jako dobrovolníci rozhodli svou statečností a odhodláním bojovat na straně spojenců za získání a obranu naší svobody.

Zástupci radnice Prahy 2 se spolu pravidelně chodí poklonit památce k pomníku legionářů z první světové války s názvem Praha svým vítězným synům, který stojí na náměstí Pod Emauzy na Novém Městě, pietních aktů se pravidelně účastní i žáci a studenti škol naší městské části. Je to právě nejmladší generace, kterou je třeba vést k odkazu a připomínání znovunabytí naší svobody a suverenity a připomenout, že svoboda a bezpečnost nebyla a není zadarmo.

Každým rokem si také připomínáme památku obětí u Národního památníku hrdinů heydrichiády u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, v jehož kryptě padli parašutisté z operace Anthropoid i dalších výsadků, kteří se zde ukrývali.

MČ Praha 2 vydala v roce 2017 publikaci HEYDRICHIÁDA v ulicích Prahy 2, která představuje místa Prahy 2 spjatá s akcí Anthropoid a zrůdným terorem, který rozpoutali nacisté po vraždě zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Připomíná jak parašutisty a vojáky, tak statečné občany, kteří na pomoc parašutistům a účast v odboji doplatili životem. K tématu heydrichiády lze rovněž najít přes 40 hesel v naší webové Encyklopedii Prahy 2.

V Den válečných veteránů 11. listopadu uctí Praha 2 již tradičně památku veteránů a všech, kteří pro vlast nasazovali životy. Tato akce je nejen vyjádřením díků a uznání, ale také místem setkávání stále žijících osobností z řad veteránů a válečných hrdinů s novodobými veterány, kterých je dnes velké množství a jsou neprávem opomíjeni. Zároveň je to příležitost připomenout význam Armády České republiky pro zachování naší bezpečnosti a představení její práce široké veřejnosti.

Dvojka si váží osobností z řad veteránů, a proto byl udělen titul Čestný občan Prahy 2 i osobnostem, jako byl divizní generál Ing. Alois Eliáš, bývalý místopředseda ČsOL Ing. plk. Alexander Beer, veterán a bývalý předseda ČsOL Tichomir Mirkovič, členka WAAF RAF plk. Joy Kadečková, letec a veterán západní fronty František Müller.

K letošním oslavám století vzniku ČsOL mimo jiné připravujeme ve spolupráci s Muzeem československých legií venkovní panelovou výstavu pod názvem Dějiny Československé obce legionářské, která seznamuje diváka ve stručnosti s československým domácím a zahraničním bojem za samostatný stát za první světové války s důrazem na poutavý příběh československých legií. Následující panely pojednávají o životě legionářů po návratu do Československa a jejich práci v rámci největší legionářské organizace, kterou byla od roku 1921 ČsOL. Mapována je jak obsáhlá činnost Obce, tak působení a osudy jejích nejvýznamnějších představitelů, a to ve slavné éře první republiky, v době odboje proti nacismu, i v krátké poválečné existenci Obce do jejího násilného zrušení. Popisováno je málo známé působení ČsOL v exilu po roce 1948. Celou výstavu uzavírají panely, věnující se vývoji a činnosti ČsOL od jejího obnovení v roce 1991. Celá výstava obsahuje několik stovek fotografií.

Stále se objevují nové skutečnosti a dozvídáme se, že některý z válečných veteránů a hrdinů byl spjat s Prahou 2, nebo zde žil. Na začátku července se chystá MČ Praha 2 spolu se zástupci ČsOL odkrýt na domě U Havlíčkových sadů pamětní desku významného legionáře, zakladatele legií v Rusku a ve Francii, hrdiny od Zborova, generála Otakara Husáka, v září ve Vratislavově ulici pamětní desku legionářů bratrů Evaldových. Dvojka ve spolupráci s redakcí EuroZprávy.cz odhalí  27. října v ulici Malá Štěpánská 5 pamětní desku armádního generála i.m. a leteckého maršála RAF Karla Janouška.

Před sto lety to byli českoslovenští legionáři, kteří v zahraničí dělali čest právě vznikající samostatné republice. Dnes v jejich šlépějích kráčejí a hrdě nesou jejich odkaz vojáci Armády České republiky a my na ně můžeme být patřičně hrdí, protože hájí morální principy, na kterých je postavena naše demokracie, a mnozí za to platí životem, stejně tak, jako jejich předchůdci – legionáři, o jejichž odkaz nesmíme přestat pečovat. Děkujeme a nikdy nezapomeneme!

Autorka je poslankyní za ODS, I. místopředsedkyně stranického Poslaneckého klubu,  předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu, starostka Městské části Praha 2 a expertka na armádu i válečné veterány.