Počasí je skutečně nejteplejší v historii, ukazují data posbíraná z oceánů. Situace se jen tak nezlepší

Vědci zaznamenali tento týden další rekord, který potvrzuje, že svět zažívá nejteplejší počasí v historii. Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety. 

Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.

Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.

Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.

Světová meteorologická organizace (WMO) také uvedla, že je "velmi pravděpodobné", že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy teplot. Nicméně WMO počká na oficiální oznámení až po získání všech dostupných údajů.

Klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu potvrdil výsledky analýzy a uvedl, že červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem, což potvrzují různé nezávislé soubory dat kombinující měření v oceánu i na pevnině.

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se ale mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.

"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.

"Intenzita těchto událostí bude i nadále narůstat a svět se musí připravit na intenzivnější vlny veder," řekl John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra. Dodal, že počet vleklých a simultánních veder na severní polokouli vzrostl od 80. let šestkrát. "Tento trend nevykazuje žádné známky klesajícího trendu," řekl a varoval, že pokračující vlny veder "budou mít docela vážné dopady na lidské zdraví a živobytí".

Extrémní horko vyskytující se v zemích po celém světě je "nebezpečné" a "rychle rostoucí zdravotní riziko," varovala WMO. "Vlny veder patří k nejsmrtelnějším přírodním nebezpečím, každoročně se stovkami tisíc úmrtí, kterým lze předejít," řekl Nairn.


 

Související

Více souvisejících

Počasí Oceán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

včera

včera

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

včera

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

včera

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

včera

včera

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

včera

včera

včera

včera

včera

Vlak narazil na Srí Lance do autobusu, který vezl české turisty

Dnes ráno došlo na Srí Lance k nehodě autobusu s českými turisty, který se na železničním přejezdu střetl s vlakem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy